Dva roky prázdnin
Příliš málo změn na českém ministerstvu vnitra
První polistopadový ministr vnitra Antonín Hrazdíra pár měsíců po nástupu do funkce prohlásil: Není možné, aby policisté seděli v kanceláři nad administrativní činností. Musí být vidět na ulici. Chybějí nám finanční prostředky, technika, lidi. Vyskytují se morální poklesky, zneužívání funkce. Musí vzniknout důvěra veřejnosti v policejní práci.O půl roku později, chvíli po jmenování ministra Tomáše Hradílka, řekl jeho náměstek pro bezpečnost Karel Ludvík: Část policistů z administrativy musíme přesunout na ulici. Řada policistů nemá patřičné morální a etické vlastnosti k výkonu služby. Struktura policie je nečitelná a informovanost o její práci minimální. To všechno musíme napravit.Ministr Tomáš Sokol řekl o devět měsíců později totéž téměř stejnými slovy: Musíme zvýšit počet policistů na ulici. Jejich přítomnost musí zločince znepokojovat. Dá se zrušit řada administrativních funkcí, kromě ekonomických. Organizaci je nutné zjednodušit, bylo by dobré, kdyby se na ni podívali západní odborníci.A konečně poslední ministr Jan Ruml: Struktura resortu a jeho organizace je neprůhledná. V administrativě se musí ministerstvo zcivilnit, policisté nemají co dělat v kancelářích - musí být převedeni do výkonu. Potřebujeme i peníze na kvalitnější techniku.Položíme-li si otázku: Jak se od listopadu 89 změnila a zprofesionalizovala práce českého ministerstva vnitra a zejména jeho nejviditelnější složky …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
