Kulhající diplomacie
Bosna je skeptická vůči londýnské konferenci
Dívám se na televizi a na obrazovce se přes pohádku objeví nápis: „Zračna opasnost za Slavonski Brod“, „Opča opasnost za područje Sarajeva“. Představte si, že byste spatřili na svých obrazovkách „Nebezpečí leteckého útoku pro Kladno“ nebo „Nebezpečí dělostřeleckého útoku na Prahu“. Nevíme o válce nic a snad ani nechceme vědět, obtěžuje nás. Podílí se na tom i naše televize - v řadě západních zemí je televiznímu zpravodajství z bývalé Jugoslávie věnováno podstatně více času, včetně komentářů. Válka totiž znamená nejenom pár výbuchů na obrazovce, ale i noční strach z toho, co bude zítra, jak se zúží kruh srbského obklíčení a zda bude aspoň trocha vody, nebo třeba i továrnu na protézy (včetně dětských), kterou zahraničí pomáhá budovat v Chorvatsku. I Američané jsou válkou dotčeni natolik, že opatrná washingtonská administrativa začala v předvolebním období postupovat aktivněji a také prohlášení nového státního tajemníka Lawrence Eagleburgera, svého času úzkého spřízněnce srbské automobilky/zbrojovky Rudá Zástava, jsou ráznější. Ne tak skutky.
Promarněné šance na zásah
Bosenskohercegovští, chorvatští i slovinští politici byli před londýnskou konferencí velmi skeptičtí. Není divu. Do Sarajeva přiletěly už desítky nejrůznějších delegací, aby viděly totéž a aby neudělaly nic. Když politici navštěvují místa tragédií či tábory pro uprchlíky a hladí dítka po hlavičkách, přičemž…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
