SSSR versus Kazachstán
Ropné kšefty sovětských ústředních institucí
Grandiózní změny posledních týdnů zatlačily do pozadí řadu aktuálních vnitrosovětských problémů. K těm nejpalčivějším patří causa TENGIZCHEVROIL. Na území Kazachstánu (severovýchodně od Kaspického moře) se nachází obrovské ropné pole Tengiz, jehož geologické zásoby odborníci odhadují na 5 miliard tun ropy, více než dva trilióny kubických metrů plynu a přes půl miliardy tun síry. Jde o jedno z největších nalezišť svého druhu na světě.Tak rozsáhlou těžbu a vše, co s ní souvisí, není sovětský stát schopen samostatně zajistit, i když se o to od roku 1979 pokoušel. Zmíněné „pokusy“ dodnes přišly SSSR na dvě miliardy rublů, bohužel bez konkrétního výsledku. Za jediné možné východisko byla proto shledána spolupráce se západní firmou. Sovětská strana nevyhlásila konkurs, ale uchýlila se k osvědčené praxi: v tichosti začala jednat s americkou společností Chevron. Už se zdálo, že ušlechtilá iniciativa obou stran nemůže narazit na překážku, do věci se však vložili novináři z týdeníku Moskovskije novosti. Od června letošního roku opakovaně a důsledně (dosud celkem čtyřikrát) sledovali causu Tengizchevroil, dobře si vědomi faktu, že velká ropa rovná se velká politika.Hlavní výhrady k projektu vyvolaly bezprecedentní jednostranné výhody, které by v případě uzavření dohody získala americká strana. Podle hodnocení skupiny nezávislých expertů by Chevron na kazašské ropě vydělal přes sto miliard dolarů,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
