Rehabilitace

Před Krajským soudem v Liberci byla v březnu 1953 souzena tzv. „Protistátní skupina Vrbenský a spol.“ ze Semilska. Celkem 28 lidí bylo souzeno za „trestný čin velezrady“, někteří z nich navíc ještě za činy kriminální, za činy, které nebyly objektivně prokázány, neboť odpůrci režimu měli být veřejnosti prezentováni jako obyčejní kriminálníci. Říká se tomu „kriminalizace politického procesu“.

"Měly hořet zásoby nafty

„V listopadu 1990 zasedal v Ústí nad Labem rehabilitační senát, který rozhodl o soudní rehabilitaci ze zákona u všech odsouzených, u pěti odsouzených pak ponechal tzv. "zbytkové tresty“ za „trestné činy rehabilitací nedotčené“. Ve třech případech je to deset let za údajnou sabotáž.

U jedenácti odsouzených podala krajská prokurátorka paní Ž. „námitku“. Zdůvodnění této prokurátorské námitky je velmi zajímavé čtení. Budeme citovat přímo ze spisu. Paní prokurátorka konstatuje, že jmenovaní se v letech 1950 až 52 „postupně stali členy ilegální komunistické organizace, která… rozmnožovala a rozšiřovala značné množství letáků na Semilsku a jinde, v nichž byli občané upozorňováni na příliš horlivé stoupence stávajícího zřízení (rozuměj - na agenty StB a udavače)“.

Dále konstatuje paní prokurátorka, že: "Skupina z letákových akcí přecházela na akce záškodnické, shromažďovala různé zbraně a střelivo, připravovala útok trhavinami na sekretariát KSČ v Semilech a hlavně zavraždění primáře semilské nemocnice MUDr.Pluhaře pro jeho kladný…