Případ Ghassemlou

Dne 12.února 1991 vznesla paní Helena Krulichová-Ghassemlou žalobu na rakouský stát. Důvodem je zanedbání povinností ze strany rakouské policie při vyšetřování vraždy předního představitele íránských Kurdů, dr.Abdula Rahmana Ghassemlou. Vdova po generálním tajemníkovi Demokratické strany íránského Kurdistánu (DSIK) tak oživila téměř dva roky starý případ politického atentátu a zároveň připomněla pochmurnou kapitolu rakouského obchodu se zbraněmi.

V lednu 1989 proběhlo ve Vídni první kolo rozhovorů mezi představiteli íránských vládních kruhů a zástupci DSIKu. Při těchto jednáních usiloval dr.Ghassemlou o nalezení východisek pro mírové uspořádání vztahů mezi státem a kurdskou menšinou. Již se zdálo, že bude dosaženo dohody v otázkách autonomie, ale nakonec byl dohodnut jen termín další schůzky - červenec 1989.

13.července se obě strany setkaly ve Vídni podruhé. Teheránskou skupinu tvořili Mohammad Džafar Sahrarudí, Hadži Mustafáví a jako tělesná ochrana Amír Mansúr Bozorgian. Kurdská strana vyslala rovněž tři zástupce. Vedle Abdula Rahmana Ghassemlou to byli jeho pobočník Abdulla Gháderí- Azár, člen ústředního výboru DSIKu, a irácký univerzitní profesor Fadhíl Rassúl v roli prostředníka. Uprostřed jednání však byli všichni tři zástupci Kurdů zastřeleni. Vrahy byli výše uvedení představitelé teheránské delegace.

Pozoruhodný je další osud atentátníků: Hadžimu Mustafávímu se podařilo uprchnout. Mohammad Džafar Sahrarudí byl s lehkým zraněním převezen do…