Demokratické Rusko

Shromáždění a mítinky se v poslední době staly v Moskvě záležitostí téměř všední. Tak i v neděli 22.4.1990 se v moskevských Lužnikách konal padesátitisícový mítink organizovaný hnutím Demokratické Rusko. Formálně měl podpořit lidové poslance Telmana Gdljana a Nikolaje Ivanova, kteří jako vyšetřovatelé Generální prokuratury SSSR objevili v Uzbekistánu zřejmé spojení mezi tamější mafií a ústředními mocenskými strukturami v Moskvě a pro své nekompromisní postoje při vyšetřování korupčních afér se sovětské high society stali nepohodlnými. Touto otázkou se ve svém vystoupení zabývala lidová poslankyně, reformní ekonomka, zabývající se problematikou stínové ekonomiky, Taťána Karjaginová. Gdljan a Ivanov navzdory usilování vyšších míst nebyli zbaveni poslanecké imunity, nebezpečí však trvá, neboť ve své vyšetřovatelské aktivitě sáhli zřejmě příliš vysoko. Na mítinku však nešlo pouze o dvojici nekompromisních vyšetřovatelů. Bývalý disident a bojovník za lidská práva, dlouholetý „vězeň svědomí“, pravoslavný kněz Gleb Jakunin hovořil o významu Andreje Sacharova. Odmítl dosti rozšířený názor, že Sacharovovi již bylo zatěžko vystupovat se svými myšlenkami před „agresívní většinou“ na sjezdu lidových poslanců. Byl zvyklý bojovat a bojoval proti litině totality až do konce. Mezi jiným zazněl návrh, aby byl Sacharovovi na Manéžním náměstí v Moskvě postaven pomník. Daleko podstatnější ovšem je, že takový pomník má Sacharov již dnes v srdcích a myslích miliónů sovětských, a nejen…