Walesa či Mazowiecki?

25. listopadu se bude v Polsku volit prezident. Druhý po Jaruzelském (Polsko čtyřicet let vedla kolektivní státní rada), první svobodně zvolený.

Konečné rozhodnutí padne nejspíš až 9. prosince ve druhém kole, protože měl-li by nějaký kandidát zvítězit už v listopadu, musel by dostat nadpoloviční většinu hlasů. A při šesti uchazečích, kdy Walesa i Mazowiecki mají zhruba stejný počet přívrženců, to je prakticky vyloučeno. Jisté je pouze, že prezidentem bude jeden z těchto dvou. A že ať zvítězí ten či onen, nijak podstatně to cestu, kterou Polsko nastoupilo, nezmění. Přestože vybičovaná volební hysterie (zvláště ve Varšavě) se snaží přesvědčit o opaku. A také, že ať vyhraje jeden či druhý, bude proti sobě mít silnou opozici, jež ho bude vehementně kritizovat. S postranní myšlenkou na vítězství v parlamentních volbách, které proběhnou nejpozději na jaře. Obtíže, jež polskému hospodářství chystá přechod na volnou měnu v obchodu se SSSR i negativní dopad událostí v Perském zálivu budou totiž brzy vodou na mlýn kritice jakékoliv vlády, která v Polsku po volbách bude. Dá se dokonce očekávat, že po parlamentních volbách bude mít jeden tábor prezidenta a druhý premiéra.

Vznik těchto dvou táborů, levicovo- a pravicovo-centristického, výrazně zčitelnil polskou politickou scénu a pro budoucnost dává nesmírně důležitou záruku: vyvážený poměr sil. Podvojný přívlastek „centristický“ pak naznačuje, že oba tábory vidí nutnost pokračovat v radikální reformě. Proto i jediným…