Společenská analýza a politická praxe

Se společenskou analýzou Ivana Gabala, jak ji rozvádí ve stati „Poražení nepřátelé a političtí odpůrci“ (Respekt č.29,30), se dá vcelku souhlasit. Při pohledu na naši společenskou situaci se mi však vnucuje jako rozhodující otázka - co dál?

Je jisté, že revoluce a její politické rameno udělaly celou řadu vážných chyb a mnohým se dalo vyhnout. Jde o problematiku jak vnitropolitickou, tak zahraničně politickou a ekonomickou. Nikomu například neposloužilo, že jsme na samém začátku rozvířili nacionální vášně, a stejně tak bylo společensky škodlivé, že se dosud neodstranily „staré struktury“. Je to tím podivnější, že právě toto očištění je samotným smyslem jakékoli revoluce. Také jsme mohli být mnohem dál s hospodářskou reformou, kdybychom ji předložili lidem, když byli ještě otevření i pro její stinné stránky.

Co se nestalo nebo stalo jinak, nelze změnit. Lze se však z chyb poučit a napravit, co se dá. A protože OF a VPN jsou podle mne stále ještě jedinou nosnou silou nejen uhasínající revoluce, ale také společensko-politického spektra, je na těchto dvou silách, jež stále ještě naivně považuji za dvě větve síly jediné, aby břemeno revoluce donesly až do cíle, jímž je stabilní otevřená společnost.

…