Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Stalo se

Od brambor ke šťovíkům

Žádný strach s odbytem a dotace jistější než u čehokoli jiného. Právě těmito argumenty se snaží úředníci přesvědčit tuzemské farmáře k tomu, aby na svých polích místo tradičních brambor vyseli úporný plevel. Šťovík a jemu podobné rostliny totiž zdejší energetika nutně potřebuje ke zvyšování podílu zelené energie. Na otázku, jak velký potenciál biomasa nabízí, hledají odpověď na ministerstvu zemědělství.

Žádný strach s odbytem a dotace jistější než u čehokoli jiného. Právě těmito argumenty se snaží úředníci přesvědčit tuzemské farmáře k tomu, aby na svých polích místo tradičních brambor vyseli úporný plevel. Šťovík a jemu podobné rostliny totiž zdejší energetika nutně potřebuje ke zvyšování podílu zelené energie, ke kterému se zavázala i na nedávném summitu v Bruselu. Na otázku, jak velký potenciál v české krajině biomasa nabízí, hledají odpověď právě teď na ministerstvu zemědělství.

Podobné analýzy už v Česku existují, poslední velkou studii toho, jak na tom země se zelenou energetikou je, si nechala vláda zpracovat před třemi lety. Odhady o osmi procentech elektřiny získávaných z vody, větru nebo právě biomasy se ale neplní. Aktuální údaje hovoří jen o zhruba polovině. Výraznější impuls pro rozvoj obnovitelných zdrojů energetiky může přitom podle expertů přinést právě biomasa. V současnosti se energetické rostliny pěstují na pouhých sedmi stech hektarech v celé zemi, což není ani jedno promile zemědělské půdy. „Zemědělci se často neradi vzdávají svých tradičních plodin. Měli bychom tak odpovědět i na to, jak je k pěstování biomasy motivovat,“ říká Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.

Obrat k lepšímu by měl přitom znamenat už spuštěný systém dotací, který mohou pěstitelé biomasy využívat. Kromě přímých plateb na zemědělskou půdu, které dostane od státu každý, kdo alespoň kousek pole spravuje (dnes zhruba tři tisíce korun na hektar), mohou pěstitelé biomasy počítat i s další třítisícovou podporou.

Další novinkou letošního roku se stal tak zvaný „uhlíkový kredit“ - necelých padesát euro dostane každý z farmářů, který svou sklizeň pošle v úhledných balících ke spálení do tepláren nebo elektráren a napomůže tak k tomu, že se do ovzduší dostane o něco méně škodlivin než při spalování samotného uhlí. „Například u obilí se naproti tomu musí každý spoléhat jen na prodejní cenu,“ říká Roldán.

Konkrétní čísla o tom, jak by tahle motivace měla proměnit zdejší krajinu, slibují úředníci dodat na podzim, kdy má ministerstvo svůj „Akční plán pro biomasu“ oficiálně představit.

Více k tomuto tématu v příštím tištěném Respektu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].