Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Vzdělávání

Zcela soukromá zpráva o mém mozku a přijímačkách

Tři důvody, proč jednotné přijímací testy škodí. A tři návrhy, co s tím

Přijímačky
Přijímací zkoušky; ilustrační foto • Autor: ČTK

Zkuste si přečíst několik ukázek z letošních testových úloh přijímaček na střední školy: Vyhledejte v textu slabičnou podobu neslabičné předložky… Před Petrem stála jedna osmina celkového počtu chlapců, hned za Petrem stál jeho bratr Radek a za Radkem ještě pět šestin… První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta příslovečná způsobová…

Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem přistihl svůj mozek, že vypíná nejpozději na druhém řádku. V hlavě mi vytvoří tmu, dál nepustí ani slovo. Šetří můj čas a má pravdu. Neslabičné a slabičné předložky jsem hledal naposledy v polovině osmdesátých let minulého století na pedagogické fakultě. Pokud se nestanete jazykovědcem, není to nic, co byste potřebovali umět pojmenovat a rozlišovat, a to i v případě, že denně píšete a redigujete texty. Proč to tedy má být v přijímačkách pro jedenáctileté? A až budu potřebovat spočítat, kolik lidí stojí na hřišti v řadě za sebou, nejspíš na to nepůjdu přes sestavování lineární rovnice.

Reklama
Reklama

V testech se vyskytují i zajímavé úlohy, pokud by je někdo použil v hodině jako motivaci k debatě nebo do víkendové přílohy novin místo křížovky. Mám ale pochybnost, zda patří do přijímacích testů. Protože právě kvůli nim přijímačky škodí. A to hned natřikrát.

Za prvé – přijímací testy dávají falešný obraz o tom, co je vzdělání. Nejvíc škod to napáchá právě u žáků, kterým tím sdělujeme, že matematika je svět nepřehledných vzorců a nesrozumitelných úloh dobrých tak pro ony zaujaté křížovkáře, kdežto čeština je leda pro paka, která se vyžívají ve vyhledávání neurčitých zájmen a určování slovesných tříd a vzorů. Na přijímačky se to navrčí, pak ještě přeskočí podobně koncipovanou maturitu a po zbytek života chtějí být od podobných neužitečných pitomostí co nejdál. Jenže ani čtení, ani psaní, ani matematika nejsou neužitečné pitomosti.

Za druhé – přijímací testy zesilují nejvážnější problém českého školství: předčasnou a sociálně nespravedlivou selekci. Abyste u podivných úloh uspěli, je dobré chodit na přípravky, kde vás naučí podobné testy vyplňovat. Jenže přípravky jsou placené, tedy děti bohatších a motivovanějších rodičů jsou ve výhodě. Doplácejí na to především učitelé, kteří si nevědí rady s těmi neúspěšnými a demotivovanými dětmi, ať už se s nimi potkají na druhém stupni nebo na učilištích.

Za třetí – jednotné přijímačky omezují svobodu učitelů vyučovat to, co považují za důležité. Příprava na ně sebere základním školám čas, v němž by mohly děti naučit něco užitečného. Navíc jednotné testy vyautují z maturitního studia nadané děti s jednostranným talentem. Například mimořádně nadaní matematici mívají velké potíže se čtením a psaním. Což zmiňují dobré střední školy, když říkají: Nemůžeme vzít ty, o nichž si myslíme, že se k nám hodí a byli by úspěšní, a musíme vzít ty, kteří v nepovedeném testu získali víc bodů.
Co se s tím dá dělat? Tady jsou tři návrhy seřazené podle míry radikálnosti.

Eduin_gtp

Zveřejňovat vysvětlení, co úlohy ověřují. Zcela neproblematické a snadno uskutečnitelné by bylo, kdyby Cermat spolu s testovým zadáním zveřejnil u každé úlohy také vysvětlení, co vlastně úloha ověřuje. Jednak by to autory úloh donutilo přesně formulovat svůj záměr, jednak by to zvěcnilo debatu o tom, zda to, co si autor myslí, úloha opravdu ověřuje. Případně, jestli jsou to věci, které má smysl ověřovat, a zda tedy do přijímaček patří.

Zrušit jednotnost a povinnost. I v tomto případě by Cermat dál byl tvůrcem testů, jen bychom z nich po odborné debatě vyřadili typy úloh, které žáky matou a neověřují nic důležitého. A měli bychom zvážit, jestli zaškrtávací testy jsou ten správný nástroj pro přijímání na střední školy. Leckde už od nich dávno upustili pro jejich nízkou výpovědní hodnotu. V rámci přijímacího řízení by školy používaly testy dobrovolně a jen tehdy, pokud by je považovaly za užitečnou pomůcku. Každé narušení oné jednotnosti a povinnosti bude vzdělávání ku prospěchu.

Zrušit přijímání na základě testů a současně nabídnout různé modely přijímání na střední školy inspirované evropskými zeměmi. Ten náš – testový, povinný a jednotný – nejspíš nemají nikde. Přijímat se dá na doporučení základní školy, může se dát jen na rozhodnutí žáků a rodičů a počítat s přesuny v prvním ročníku, lze přijímat na základě pohovorů a portfolií (soubor prací dítěte ukazující, co se mu během dosavadního studia dařilo). Pokaždé to má nějaké výhody a nějaké mouchy. Ale i tak by to v naší aktuální situaci bylo lepší řešení než zkoušky, které ve skutečnosti ničemu nepomohou a škodí jak mnohým konkrétním dětem a školám, tak kvalitě vzdělání jako celku.

Autor, profesí dramaturg a scenárista, působí v informačním centru o vzdělávání EDUin.

P. S. A jedna pochvala pro ministerstvo i Cermat. Ten letos zveřejnil přehledný materiál o tom, kam a kolik dětí se k maturitnímu studiu hlásí, a navíc dodržel slib a testová zadání zveřejnil vždy ve stejný den, kdy je rozdal ve školách. Takže teď už jen stačí začít publikovat i ona vysvětlení u jednotlivých úloh a mít rychleji k dispozici klíče správných řešení. Letos se s k nim dostaneme až 28. dubna.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte