Za někdejší železnou oponou se jídlem tolik neplýtvá

Asi třetina nezávadné zeleniny a ovoce dostane stopku ještě před pulty obchodů. Jak tyto normy vznikají - a proč nesmí mít třeba jablko v supermarketu méně než 5 centimetrů v průměru - popisuje článek Zakázané potraviny v aktuálním Respektu. Obchody jsou zároveň významnými plýtvači - stejně jako domácnosti.

Právě na ně se nedávno zaměřily dvě české studie, v červenci agentura Stem/Mark a v říjnu on-line dotazník agentury Ipsos. A obě organizace shodně tvrdí: jídlo doma vyhazuje každý druhý Čech.

Celá galerie

Pravidelně vyhazuje nespotřebované potraviny 49 procent Čechů, alespoň jednou týdně potom třetina zdejších domácností. Plyne to alespoň z dat agentury Stem/Mark. Nepřehlédnutelné jsou přitom rozdíly mezi generacemi. Zatímco třetina lidí starších 45 let nevyhazuje jídlo nikdy, stejný přístup má ale jen 13 procent mladých lidí do 29 let.

Největší plýtvání mezi mladšími respondenty potvrzuje i agentura Ipsos. Největší podíl těch, kdo vyhazují více potravin než před dvěma roky, je podle jejích výsledků právě mezi lidmi ve věku 18 až 24 let. Výrazně nejméně naopak posílají jídlo do koše lidé ve věkové skupině 45–59 let. Nejméně zároveň plýtvají jídlem lidé z malých obcí, kde je například možné využít komposty. Ovoce a zeleninu také výrazně častěji vyhazují muži než ženy.

Mezi potravinami, jež nejčastěji končí v koši, vede podle Stem/Marku bezkonkurenčně pečivo – vyhazuje ho 55 procent Čechů. Na druhém místě je ovoce a zelenina, které bez ochutnání likviduje 39 procent respondentů. Každý druhý se také přiznal k vyhazování uvařených jídel. Nejčastějším důvodem je pocit, že jsou potraviny zkažené.

V rámci Evropy jsou však Češi spíše podprůměrnými plýtvači. Podle studie Evropského parlamentu, která vyšla z dat výzkumné agentury Bio Intelligence Service, přispívá každý Evropan k plýtvání jídlem asi 180 kilogramy za rok, což znamená především plýtvání hnojivy a vodou, zbytečné emise.

Při pohledu na rozvržení míry plýtvání má člověk pocit, jakoby pozoroval hranici někdejší železné opony – mezi největší plýtvače jednoznačně patří domácnosti na západ od bývalé dělící linie. Holandsko s 540 kg na osobu, Belgie s 245 kg, Velká Británie s 240 kg či Rakousko s 210 kg stojí na straně jedné. A na druhé Slovinsko se 72 kg, Rumunsko se 76 či Česko s 81 kilogramy. Maximální výběr v supermarketu je přece jen stále jistým měřítkem blahobytu - a v cenách potravin vztažených ke kupní síle stále existují markantní rozdíly.

Kromě častějšího nakupování potravin v menším množství radí znalci zejména rizikové potraviny lépe skladovat (salát je de facto květina a nejlépe mu tedy bude v misce s vodou na dně) – anebo využít nejrůznější „recyklační recepty“.  Na výběr jsou návody z přezrálého ovce či zeleniny, ale pro zodpovědné experimentátory také pesto z mrkvové natě či ředkvičkových listů.