Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Když si u nás někdo sám svaří lampičku, odchází večer domů šťastný

V holešovickém vnitrobloku vznikla další komunitní dílna

Ponk
Martin Pulec a Michal Kotek (vlevo) • Autor: J Kalfirt

V Praze vznikla nová komunitní dílna. Jmenuje se Ponk a sídlí ve dvoře v pražských Holešovicích v prostorách bývalé kuželkářské herny. Přijít sem může kdokoli, kdo si chce něco vyrobit nebo opravit. Za pár stovek si tu pronajme stůl, půjčí nářadí a začne brousit, vrtat, řezat či hoblovat.

Ponk není zdaleka první takovou sdílenou dílnou - v Praze a dalších velkých českých městech už jich existuje několik a v posledních letech jich rychle přibývá. Zdá se, že stále více městských lidí cítí únavu ze sezení v kanceláři u počítače, a naopak touží po vytváření něčeho hmatatelného vlastníma rukama. „Když sem někdo přijde a během dne si tu třeba svaří lampičku nebo stluče boudu pro psa, odchází pak večer domů šťastný,“ říká Martin Pulec, jeden z dvojice třicátníků, kteří za holešovickou dílnou stojí.

Reklama
Reklama

Součást amerického trendu DIY - česky „udělej si sám“ - do Česka přišla ze západních velkoměst. Tady sdílené dílny fungují podstatně déle a je jich mnohem víc. Rostoucí zájem lidí o manuální činnosti ale můžeme vnímat i coby návrat k typicky českému kutilství a bastlení, které praktikovaly předchozí generace. Zájem o opravování předmětů odráží i stoupající ekologické smýšlení lidí, kteří odmítají kupovat stále nové věci a chtějí prodloužit život těch starých.

V holešovickém vnitrobloku stojí malý domeček, do něhož se sestupuje třemi schody, za dveřmi se ale otevírá netušeně velký prostor plný chodeb a několika místností. „Když jsme sem přišli poprvé, bylo to tu vlhké, plné listí a sutin,“ vzpomíná Pulec na loňské jaro, když s kolegou do sklepních prostor poprvé vkročil. Vystudovaný architekt se tehdy živil rekonstruováním bytů, ale o otevření komunitní dílny snil už dlouho.

O konceptu sdílených dílen se poprvé dozvěděl během pobytu u kamaráda ve Francii, další inspiraci pak načerpal na internetu. K rozjetí podobného projektu v Praze mu ale scházel společník. Věci se daly do pohybu, když přes společného známého poznal Michala Kotka. Marketingový specialista pracující pro bezpečnostní firmu pociťoval únavu z kancelářské práce a ve volném čase snil o založení místa, kde by šlo originálně zpracovávat plastový odpad.

Ponk
Autor: Dita Havránková

Dva mladíci si padli do oka, holešovický sklep si pronajali a s pomocí kamarádů ho vyčistili a vymalovali. Poté sáhli do úspor a nakoupili nářadí a stroje. Zhruba před měsícem pak prostor otevřeli pro veřejnost. Hodina tu stojí dvě stě korun. „Je ale vždycky možné se nějak domluvit. Třeba studentům můžeme dát slevu,“ říká Kotek. Otevřeno je zatím obden.

V říjnovou středu odpoledne ve sklepě panuje celkem klid, v truhlářské dílně si osamělý kutil vyrábí dřevěnou prolézačku pro děti. Jiný kutil si tu prý momentálně staví surfovací prkno ze dřeva se složitou žebrovanou strukturou. „To je asi nejzajímavější věc, která tu teď vzniká,“ říká Pulec.

Za první měsíc provozu dílnou prošlo asi 25 kutilů. Cílem je, aby sem chodila pestrá škála zájemců: od lidí, kteří si jednorázově potřebují nasprejovat desku či uříznout prkno, ale nechtějí si zašpinit byt, přes studenty uměleckých škol až po kutily, kterým chybí prostor pro experimentování. V dílně se také budou pořádat jednodenní kurzy truhlařiny nebo sváření. „Lidé si tu budou moci vyrobit třeba stojan na nože, což je super dárek k Vánocům, lepší než stokrát obehraná voňavka,“ popisuje Pulec.

Zvláštním projektem, který má Ponk odlišit od ostatních dílen, bude stroj na zpracovávání plastových odpadů, který šéfové dílny momentálně staví. Za několik měsíců by měl být v provozu. Kdokoli pak do dílny přinese plastové lahve, bude si je moci přetavit na libovolný předmět podle svých představ. „Příští rok to bude velký hit,“ věří Pulec.

Na pražskou mapu komunitních dílen tak přibývá další velký prostor. Přidává se k dílně zvané Z pokoje do pokoje, která sídlí na Florenci a je zaměřená mimo jiné na opravy starého nábytku. Na Žižkově pak sídlí Futlab, hi-tech dílna nabízející kromě klasické mechanické dílny také 3D tiskárny či laser. Totéž platí pro dílnu PrusaLab, kterou založil úspěšný startupista a výrobce 3D tiskáren Josef Průša.

V Plzni už tři roky úspěšně funguje rozsáhlá komunitní dílna Depo 2015. V Brně chodí kutilové do řemeslné dílny Hobby Lab sídlící v prvorepublikové vile. Digitálněji zaměření kutilové pak navštěvují dílnu FabLab. V Ostravě prostoru Dolních Vítkovic se nachází Fajna Dílna.

Některé dílny ale také zanikají. Například DIY dílna, průkopnický projekt amerického, v Praze žijícího expata Hanka Duka, před časem provoz ukončil. Dvojice mladíků v Holešovicích věří, že jejich projekt bude mít úspěch - prostory si pronajali na pět let. „Zatím chodí hlavně naši kamarádi, občas sem najde cestu nějaký obyvatel z okolí. Doufáme, že časem tu vznikne komunita kutilů,“ říká Pulec.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte