Kanada se omluví Inuitům, že je kvůli léčbě tuberkulózy odvlekli z jejich domovů

Iqaluit, hlavní a jediné město kanadského teritoria Nunavut, zahalené zvířeným sněhem větrné bouře a sevřené mrazem mínus osmadvacet stupňů Celsia, zažije ve čtvrtek historickou chvíli. V místním hotelu Frobisher Inn se kanadský premiér Justin Trudeau omluví inuitským spoluobčanům za to, jak vláda Kanady v půli dvacátého století nakládala s jejich domorodými příbuznými, kteří onemocněli tuberkulózou.

Omluva, přednesená v kongresovém sále hnědo-šedé betonové krychle čtyřhvězdičkového hotelu, bude otevřená veřejnosti a přijít tedy může každý z místních osmi tisíc obyvatel. Jak ale píše CBC, kromě úředníků a novinářů se účast lidí odjinud příliš nepředpokládá, protože do Iqaluitu nevedou cesty ani železnice a moře je v tuto část roku zamrzlé; dá se tam jen létat.

Tato odlehlost ale nezabránila rozsáhlé operaci, během níž úřady mezi lety 1940 až 1960 odvezli bezmála polovinu domorodého obyvatelstva východní arktické Kanady z jejich domovů – většinou bez jejich souhlasu a bez jakéhokoli vysvětlení rodinám – na jih země k léčbě tuberkulózy.

Inuité byli přepraveni lodí do špitálů a zdravotnických zařízení, kde často bez znalosti jazyka zůstali léta. Rodiče byli odtrženi od dětí bez možnosti udržovat jakýkoli kontakt a mnoho z odvezených se už nikdy nevrátilo zpět. Rodiny těch, kteří během pobytu na jihu zemřeli, dodnes neví, kde jsou jejich blízcí pochováni.

„V těch koloniálních časech nás zjevně nikdo nepovažoval za natolik důležité, aby stálo za to nás nějak informovat, kde vlastně naši příbuzní pobývají a jak se jim daří,“ cituje zpravodajství kanadské CBC iqaluitského občana Jacka Anawaka. Jeho matka byla odvezena k léčbě tuberkulózy v roce 1956 a o její smrti se Jack dozvěděl o dva roky později z radiostanice na katolické misi ve městě Churchill, kde tehdy ve svých sedmi letech pobýval.

Anawak se na ceremonii s premiérem chystá. „Ale nebude jednoduché to poslouchat,“ říká s doporučením pro všechny pozůstalé, aby Trudeauovu řeč vyslechli ve společnosti vnímavých přátel anebo rodiny. Každopádně důležité podle něj je, co se stane po omluvě - protože by se rozhodně měla udělat ještě spousta věcí. „Musíme se víc snažit o nalezení těch, co se nevrátili,“ říká Anawak. „Musíme najít místo, kde skonali. Kde jsou jejich hroby.“

V tomto ohledu bude přání Jacka Anawaka možná splněno. Očekává se totiž, že Trudeau dnes ve své řeči objasní, jak daleko pokročily plány na databázi, která by Inuitům umožnila přístup ke zdravotnickým spisům tuberkulózních pacientů, s jejichž pomocí by mohli objevit místo jejich posledního odpočinku.