Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Bude tu ghetto. Zastupitel manipuloval občany proti lidem v nouzi

Brno-střed: Bohumil Straka organizoval protesty, jejichž pravým cílem byla politická opozice

Červený Kopec, Brno
Zastupitel Bohumil Straka • Autor: Matěj Stránský

Nové číslo týdeníku Respekt přináší reportáž z Červeného kopce, místa v širším centru Brna, kam se nastěhovalo 44 lidí v nouzi do areálu bývalé Léčebny dlouhodobě nemocných. Dočasné, maximálně na čtyři měsíce plánované přistěhování sociálně vyloučených lidí, 26 dětí a 18 dospělých, kteří dohromady tvoří osm rodin, však vzbudilo v mnohých obyvatelích nevoli - a pustili se do boje proti pomoci lidem bez střechy nad hlavou.

Po vydání článku získala redakce písemné svědectví o tom, jak byla tato nevole občanů organizována a přiživována člověkem, který by je měl z titulu své funkce spíše zklidňovat a pravdivě informovat. Role „organizátora“ nepokojů se totiž ujal zastupitel městské části Brno-střed Bohumil Straka (TOP 09), který tu žije v domku pod kopcem v části zvané Kamenná kolonie. Plyne to z mailové korespondence mezi ním a občany, kterou má Respekt k dispozici.

Reklama
Reklama

Můžete začít

Už na jednání zastupitelstva městské části Brno-střed předminulý týden, v první květnovou středu a dva dny přes přestěhováním sociálně vyloučených rodin do oploceného areálu ve vilové čtvrti, působilo vystoupení rozezlených občanů poněkud zvláštně. Podle svědků mnozí z nich četli vystoupení z papíru, což nebývá na zastupitelstvu v části určené pro hovory s občany obvyklé.

Teď se ukazuje, že průběh vystoupení občanů byl pečlivě připraven právě zastupitelem Strakou, který pak toto divadlo sledoval ze své zastupitelské lavičky. Lidem předem rozdal nejen dotazy, ale i návod, jaký typ osobnosti mají sehrát, aby bylo představení co nejpodobnější obvyklým spontánním stížnostem občanů, kteří přicházejí na schůze zastupitele konfrontovat.

Redakce má k dispozici originál e-mailů, z nichž přinášíme úryvky. V e-mailu z 26. dubna Bohumil Straka skupině nejaktivnějších protestujících občanů odeslal e-mail, z nějž plyne, že právě on je i autorem petice, která na Červeném kopci vznikla.

Respekt 20/2018: Žaloba na pomoc v nouzi

„Líbil by se vám název petice vznešený nadčasový obecný „Za zachování genia loci pod Červeným kopcem a Kamenné čtvrti“ nebo prostě ad hoc „Proti vzniku ubytovny v LDN na Červeném kopci“ ?“ ptá se lidí v prvním e-mailu toho dne.

V dalším o pár hodin později píše: „Petici s náležitostmi bych mohl mít dnes kolem 17–18 hod hotovou, pošlu vám ji k revizi, doplníme bydliště, a pak můžeme začít podepisovat,“ uvádí v hromadném e-mailu. V jiném e-mailu pak petice skutečně přijde – s omluvným dodatkem, že to trvalo.

Ghetto napořád

Velkým tématem v e-mailech rozesílaných občanům, kteří byli ochotni se nechat politikem vést, byla příprava na ono jednání zastupitelstva v městské části Brno-střed. Bohumil Straka občanům rozeslal podrobný návod, jak se mají na zastupitelstvu chovat, co mají dělat, a koho mají atakovat dotazy – a tyto dotazy jim napsal a detailně rozpracoval. Cílem útoku podle scénáře měla být především strana Žít Brno (v tomto případě se to týká zejména politiků Matěje Hollana a Martina Freunda a také Svatopluka Bartíka), která má v Brně v gesci sociální oblast.

Redakce od občanů již dříve na místě získala svědectví, že je Straka celou dobu ponoukal proti umístění rodin v nouzi do jejich čtvrti a udržuje je v domnění, ze “za domy vznikne ghetto napořád” - přestože město hledá pro osm rodin byty. Lidé ze zrušené ubytovny jsou na Červeném kopci v režimu nouzového přístřeší, nejpozději v září se přestěhují do trvalých domovů.

Červený Kopec, Brno
Autor: Matěj Stránský

Nutno vysvětlit, že před čtyřmi lety poprvé kandidující Žít Brno odebralo v Brně-středu voliče právě TOP 09 - jejíž kandidátku v městské části vedl do voleb Bohumil Straka. A následně pak topku oproti původnímu předpokladu nepřizvalo do koalice, takže Strakovi uniklo místo místostarosty. K hnutí Žít Brno pak přidal Bohumil Straka v návodu pro hněv občanů ještě jeden cíl - zelené politiky Davida Oplatka a Martina Andera (zelení jsou v Brně-středu koaliční stranou).

V e-mailu z dopoledních hodin 1. května Straka lidem píše: „Je potřeba, aby P. S. (předseda petičního výboru, redakce upravuje jeho jméno pouze do iniciál – pozn. red.) byl velmi rychlý a pohotový, stát vzadu uprostřed v uličce poblíž mikrofonu, a hned jak starosta zahájí bod Hovory s občany, okamžitě se přihlásit zvednutím ruky a říci během 3 minut své. Já sedím naštěstí úplně vzadu vlevo a za mnou hned občané, takže můžu průběžně radit a koordinovat dle situace.“

A pokračuje: „Dotazy rozdělit (…) na 5 až 10 lidí - každý jeden dotaz (…) Kromě pamfletu např. lze použít, že znáte situaci v Židenicích (místo ubytovny Šámalova, odkud musely rodiny odejít – pozn. red.), že máte informace od místních lidí z Židenic (…)“.

Na Hollana

Pod nadpisem Adresáti dotazů pak následují pro občany připravené otázky: „Vážený pane Freunde, rozumím tomu, že se některá rodina může i ne svou vinnou dostat do tíživé životní situace a skončit v takovéto ubytovně. (…) Čemu však nerozumím, je, proč se tedy tyto rodiny chovají vůči svému okolí tak, že velmi citelně znepříjemňují život usedlíkům a svým sousedům. Proč ve svých pokojích mají takový nepořádek? Proč v okolí ubytovny je neuvěřitelné množství smetí? Proč i přes přistavené velkokapacitní kontejnery není možné zde udržovat alespoň elementární čistotu? Proč v okolí ubytovny na Šámalově se za doby existence ubytovny prudce zvýšila kriminalita (vykradené sklepy, ukradené přívěsné vozíky, zapálené schránky na dopisy, znečištěné domovní dveře…)? Proč jsou u ubytovny, kde nikdo jiný kromě ubytovaných nechodí, každý den ukradené vozíky z Kauflandu?“

„Bc. Matěj Hollan (Žít Brno), zastupitel MČ Brno-střed a zároveň náměstek města Brna pro oblast sociální, tedy nejvýše postavená osoba v sále. Je ale možné, že se podělá a na zastupitelstvo vůbec nedojde. Na Hollana klidně ty podobné dotazy z Freudova pamfletu.“ 

Důležitá informace, starosta Landa byl také dřív z hnutí Žít Brno, ale před rokem od nich vystoupil. S Hollanem a Freundem se nemá rád a neshodne se s nimi, tak do starosty se neopírat a negrilovat ho.“

Červený Kopec, Brno
Pohled z Červeného kopce na Kamennou kolonii • Autor: Matěj Stránský

„Tajemník Bc. Petr Štika, MBA, LL.M. Je vlivný, ale je to jen úředník, není to politik, nekandiduje ve volbách, tak ho nemá smysl grilovat. Prakticky dělá, co Radě a starostovi na očích vidí. (…) Lze mu tedy klást klidným milým způsobem dotazy typu: jaký je váš názor pane tajemníku na to, že stavební úřad Brna-střed označil LDN za nezkolaudovanou, a přesto se tam mají stehovat lidé? To se teď i všechny soukromé osoby, co staví byt nebo dům a provozovatelé nebytových prostor mohou na kolaudace vykašlat?“

„Ze zkušenosti vím, že velmi politicky zabírá před volbami, když občané řeknou: jsem volič Žít Brno, volil jsem vás pane Hollane, volil jsem vás pane Freunde, ale zklamali jste nás, úplně jste se zpronevěřili svému programu atd… Dobré by bylo tak 3 až 5 lidí „voličů ŽB“, kteří řeknou, já jsem vás také volil, 30% lidí ve volebním okrsku 32 zahrnujícím Kamennou čtvrť a Červený kopec vás volilo, a nyní jsou zde stovky lidí, kteří zvažují, koho jiného volit, protože jste nás velmi zklamali.“

Emoce, hysterie

V odpoledních hodinách 1. května pak Straka rozeslal občanům ještě stručný rozpis, jak mají své role sehrát a jak mají působit. Pod bodem jedna sepsal podrobnou řeč pro předsedu petičního výboru, který celou akci podle scénáře uváděl: „1)  (…) toto jedinečné místo klidného, přírodního až rekreačního charakteru neunese zátěž, kterou představuje přestěhování ubytovny sociálně slabých a znevýhodněných rodin z původní sociálně vyloučené lokality na ul. Šámalova v Brně-Židenicích. (…)“.

A pak i ostatní role (v e-mailu byla uvedena celá křestní jména, redakce je uvádí pouze pod prvním písmenem jména – pozn. red.) včetně role pro ženu jménem M., která se má před zastupiteli rozplakat – a to se na zastupitelstvu skutečně stalo, stejně jako další věci ze scénáře. A jak plyne z bodu 10), našel se i herec M. pro roli zklamaného voliče hnutí Žít Brno.

„2) Y. Jemný projev, 3) V. ostrý právnický projev, poděkuje Landovi, zeptá se Hollana a Andera, že neinformovali MČ, kdo rozhodl o stěhování, kolik vytvoření nového ghetta stojí., 4) L. kdo to bude platit, 5) P. stavební úřad, připravenost, 6) paní z Jabloňové, 7) L. uvede argumenty a vyzve k rezignaci Hollana a Freunda, řekne, že meeting v Kamence zorganizovala ona, 8) M. emoce, hysterie, pláč , 9) O. PR a komunikace s veřejností, utajování města, transparentnost, 10) M. volič ŽB“

V jednom z dopisů zastupitel Straka píše, že bude nutné celé divadlo zopakovat ještě jednou, tentokrát na jednání zastupitelstva Brna. To se na magistrátu koná právě v úterý. „Proto, i když byly čarodějnice, tak trička a transparenty zatím nepalte, ani kdybychom zítra bitvu ve válce prohráli.“

To já vědět nemusím

Skupina občanů, které zastupitel Straka instruoval v e-mailech, se pokusila zabránit přistěhování sociálně vyloučených rodin i jinými způsoby než peticí a secvičeným vystoupením na zastupitelstvu městské části Brno-střed. Byli mezi těmi, kteří podali žaloby s odůvodněním, že se kvůli přítomnosti rodin v nouzi sníží hodnota jejich domů. Soud však návrh na předběžné opatření, které by zamezilo příchodu lidí ze zrušené ubytovny Šámalova do nouzového přístřeší v bývalé LDN, zamítl.

Občané ze Strakovy skupiny podali podněty i na několik institucí: na Hasičský záchranný sbor a na dodavatele elektrické energie E.ON kvůli přítomnosti zděné rozvodny elektrické energie s trafostanicí za plotem LDN; občané se domnívali, že by sociálně vyloučení lidé mohli do rozvodny vniknout, způsobit havárii či výpadek v lokalitě, případně že by mohlo dojít ke zranění. V podnětu zaslanému Krajské hygienické stanici se obávali, zda je například „dodržena prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění“.

Červený Kopec, Brno
Červený Kopec, Brno • Autor: Matěj Stránský

Poslední podnět, který poslali stavebnímu úřadu na Brně-střed, se setkal s dílčím úspěchem. Na jednání zastupitelstva ve středu 2. května se z úst úřednice všichni dozvěděli, že z dokumentů dochovaných na stavebním úřadě je objekt Červený kopec 1 zapsán pro zdravotnictví, nelze ho tedy užívat jako ubytovnu bez nového stavebního povolení.

Podnět byl občany podán o tři pracovní dny dříve, ve čtvrtek 26. dubna. A hned v ten den podání se od zastupitele Straky v e-mailu dozvěděli, že je vše na dobré cestě, což zjistil na setkání se starostou Brna-středu Martinem Landou (ten, k němuž připsal instrukci „do starosty se neopírat“).

V den, kdy je teprve datován podnět občanů na stavební úřad, tak ve 13 hodin Straka píše:  „(…) teď si hraji s textem a názvem petice, akorát teď to musím přerušit, volal mi starosta Landa a mám s ním za chvíli oběd.“ A o dvě hodiny později informuje: „ (…) z pracovního obědu se starostou mám dobrý pocit, a z hlediska radnice Brna-střed je vše na dobré cestě, stavební úřad by měl konat, tak doufejme, že na středeční zastupitelstvo bude podklad.“  A podklad skutečně na zastupitelstvu byl.

Vše působí jako koordinovaná souhra: v den podání podnětu, tři pracovní dny před pečlivě chystaným divadlem na jednání zastupitelstva, se starosta sejde s opozičním zastupitelem v čele boje proti přestěhování rodin v nouzi na Červený kopec s výsledkem, že „je vše na dobré cestě“ - přestože starosta nemá s činnosti stavebního úřadu městské části nic společného, úřad spadá podle zákona do státní správy a politici se do něj nesmějí plést.

Martin Landa odmítá, že by postoj stavebního úřadu ovlivňoval nebo urychlil – podle něj Straka v e-mailu přeháněl. „Nic jsem neovlivnil. Věděl jsem, že byl podnět podán, to mi ten den v poledne volala občanka, která ho podala, pak jsem měl schůzku s panem Strakou a to je vše, nic jsem v tom nedělal.“

Scházím se s občany

Bohumil Straka také nepřipouští, že by manipuloval děním, tedy především občany na Červeném kopci a v Kamenné kolonii, romantické soustavě dělnických domků pod kopcem, kde sám bydlí. „Pouze pomůžu občanům, když se na mě obrátí, jsem zastupitel Brna-středu a jsem tu pro ně,“ říká Straka. „Pan Freund nepracuje, jak by měl, jinak by k tomu, co se na ubytovně Šámalova stalo, nedošlo.“

Martin Freund je zastupitel Žít Brno, který se v Brně stará o sociální témata, ale především je spolu se svou stranou hlavním strůjcem unikátního sociálního projektu Rapid Re-Housing, který získal nedávno ve Vídni cenu SozialMarie za sociální inovace. Už padesát brněnských rodin s dětmi, které bydlely v azylových domech či na ubytovnách, v projektu získalo od města možnost bydlet v nájemním bytě a poradenskou podporu pro to, aby si bydlení udržely. Nejtěžší boj zatím projekt svedl o to, aby z městských částí vymámil souhlas uvolnit do projektu byty, které mají svěřeny do majetku. Přidělovat byty chudým lidem na okraji společnosti, často romského původu, se mnohým politikům nechce.

„Město má v městských částech spoustu prázdných bytů, tak v nich měl Martin Freund ty lidi ze Šámalovy dávno ubytovat,“ říká zastupitel Straka. Jak to mělo město v projektu udělat, když nemá tolik bytů naráz uvolněných z městských částí a opravených? Navíc v ubytovně Šámalova bydlelo lidí mnohem víc, do bývalé LDN šla menší část z nich (ostatní umístilo město nouzově do jiné ubytovny), takže by bylo potřeba bytů nikoliv osm, ale minimálně dvacet. A ubytoven je v Brně víc, v nichž čekají na nový start další lidé. „To já nevím, co mělo město udělat, já jsem pouhý zastupitel Brna-středu, to se ptejte těch, co mají ve městě na starosti sociální politiku. To má vědět pan Freund, měl dokázat získat pro projekt víc bytů,“ říká Straka.

Červený Kopec, Brno
Červený Kopec, Brno • Autor: Matěj Stránský

Když se však o uvolňování bytů pro rodiny v nouzi do projektu Rapid Re-Housing – a mohly mezi nimi být i ty ze Šámalovy ulice, pokud by bylo bytů víc – hlasovalo v „jeho“ části Brno-střed bohaté na prázdné byty, Straka pro uvolnění ruku nezvedl. „To je pravda, zdržel jsem se. Protože se mi zdálo, že naše městská část dává bytů nepoměrně víc než jiné. A taky jak k tomu přijdou lidé, kteří jsou ve frontě v běžném pořadníku,“ říká. „A nic tady nerozdmychávám, zastupitel má mluvit s lidmi, a já to dělám.“

Jenže vytáhnout nenávistnou kartu proti 26 dětem a 18 dospělým lidem v nouzi, kteří nemají kam jít, strašit lidi, jak nově příchozí ohrozí jejich čtvrť, říkat lidem, že jim vedení města – včetně jeho strany TOP 09, která je v Brně v koalici – lže a chystá na ně podfuk, to už není mluvení. To už vypadá, že si tu vyřizuje účty s politickým konkurentem, který ho před čtyřmi lety nevzal v městské části do koaliční party - a občané jsou jeho nástrojem.

Obyvatelé Červeného kopce, kteří den před inscenovaným horlením občanů na zastupitelstvu šli slavit dolů pod kopec do Kamenné kolonie 1. máj na tradiční slavnosti, šli i kolem zahrady domu rodiny Šťastných - a na ní zahlédli partu ze Strakových e-mailů. I jeho samého. Poté, co jim poslal instrukce písemně s douškou „v podvečer to probereme ústně“, to tedy na zahradě probírali ústně. A nacvičovali si role. Majitelka zahrady Marcela Šťastná tak hned další den předvedla na zastupitelstvu etudu dle rozpisu - „emoce, hysterie, pláč“. „Když se na mě obrátí občané, rád jim pomůžu, ale nikoho nemanipuluji. Někdy chodím k někomu do zahrady, už nevím, na jaké jsem byl,“ říká Straka, „jen se scházím s občany.“

Duše zemřelých

Zastupitel Bohumil Straka se minulý týden nedostal mezi prvních sedm lidí na kandidátní listině TOP 09 do podzimních komunálních voleb, je tedy jasné, že na „velké Brno“ není na volitelném místě. Na jednání TOP 09 bylo tématem i jeho angažmá na Červeném kopci a v Kamenné kolonii v boji proti sociálně vyloučeným občanům, o němž už představitelé TOP 09 měli dílčí zprávy.

„Do TOP 09 jsem vstupoval proto, že je to proevropská strana, která ctí lidská práva. Je pro mě nepřijatelné vystupování jedince, který otvírá Pandořinu skříňku se strachem, s tím naprosto nesouhlasím. Všem se tímto omlouvám,“ říká předseda městské organizace TOP 09 a náměstek primátora Jaroslav Kacer, „a velmi si vážím konstruktivního přístupu kolegy Drbala.“

Jméno, které zmiňuje, patří zastupiteli za TOP 09 a řediteli Nemocnice Milosrdných bratří Josefu Drbalovi, kterého naopak TOP 09 zařazuje na druhé místo kandidátky v Brně – hned za Kacera. Ředitel Drbal v případu lidí v nouzi na Červeném kopci představuje Strakův protipól. Hned poté, co vedení města schválilo nouzové stěhování do bývalé LDN náležející pod nemocnici, které Josef Drbal šéfuje, se ve velké rychlosti ujal přípravy areálu pro příchod očekávaných dočasných nájemníků.

Dnes tu v areálu bývalé LDN rodiny vzpomínají, jak jim pomáhal montovat dětskou postýlku, a ještě předtím narychlo v obchodním domě sháněl dostatečný počet přikrývek. Postaral se i o sádrokartonové příčky, aby měla každá rodina neprůchozí místnost. „Jsem překvapen reakcí okolí. Ekonomický růst je na vrcholu, solidarita by měla být samozřejmostí. Oni dělají, jako bychom my byli nějaká značka ideál,“ mávne rukou směrem ke čtvrti, jejíž obyvatelé se v žalobách obávali o cenu svých domů.

Červený Kopec, Brno
Zdenek Lazok (stojící) a Lukáš Polák (sedící) • Autor: Matěj Stránský

Do areálu bývalé Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přichází na návštěvu muzikant Zdenek Lazok, jeho romské písně tu všichni znají a mají ho v úctě. On zase zná nové obyvatele areálu bývalé LDN. „A málem jsem jim uškodil,“ říká Lazok. Jak se ukáže, stál se nechtěnou součástí manévrů Ještě před příchodem rodin na Červený kopec, když si teprve balili věci do tašek na ubytovně Šámalova, navštívila ho obyvatelka Červeného kopce Lenka Blaštíková - mimo jiné žalobkyně o cenu majetku spolupodepsaná pod podněty na hygienu a stavební úřad a taktéž figurující v rozpisu Strakových rolí jako ta, která „vyzve k rezignaci Hollana a Freunda“.

„Působilo to na mě, že se mě pokouší uplatit, abych odradil lidi ze Šámalovy od stěhování na Červený kopec,“ říká Lazok. Kontaktovala ho prý přes prostředníka, a když se sešli v kavárně Vídeňka kousek od areálu bývalé LDN, řekla mu, že pobyt v LDN je pro lidi nebezpečný. „Řekla mi, že jsem mezi Romy vážená osoba a ať jim vysvětlím, že jim ten dům spadne na hlavu, že město má spoustu bytů, ale raději je žene sem. A taky ať jim řeknu, že v LDN zemřelo asi šest tisíc lidí – Romové se totiž bojí duchů zemřelých,“ líčí Zdenek Lazok. „A pak mi řekla, ať udělám, co můžu, aby se vzepřeli stěhování, že to nechce zadarmo. Hlavně ať jim řeknu, kolik tu zemřelo lidí.“

Lazok se skutečně vydal na ubytovnu Šámalova. Jak říká, Lence Blaštíkové uvěřil, a měl o lidi strach: svolal si je na nádvoří a odrazoval je od stěhování –argument s duchy měl úspěch zejména u žen a dětí.  „Že mi nabídla peníze, to jsem neřešil, ale bál jsem se, že je to na ně opravdu habaďůra od města, jak říkala. Ale pak jsem si to zjistil a nechal vysvětlit od pracovnice magistrátu, a pochopil jsem, že jsem jí skočil na špek. A zase jsem to lidem vysvětlil, že se není čeho bát a že jim město pomáhá, ne je ničí,“ líčí.

Co když dojde k zahoření

Lenka Blaštíková je spolu s Bohumilem Strakou v odporu vůči novým obyvatelům velmi aktivní: doporučují ji k hovoru i lidé, kteří podepsali petici, podali žalobu, ale vysvětlit, čeho se tolik bojí – to nechávají na své sousedce. „To vám nepotvrdím, že jsem mu něco nabídla,“ říká na otázku, proč se pokoušela přes Zdenka Lazoka vystrašit spoluobčany duchy a jistou smrtí v troskách bývalé, ale pevně stojící léčebny.

Blaštíková bydlí hned naproti LDN, v bývalém monstrózním hotelu Rustikal, který už pro veřejnost neslouží. Přestavuje tam část na byty. „Jde o to, že tady nechceme ghetto,“ říká, a pak všechno to, co Bohumil Straka. Že Žít Brno je špatné, primátor města Petr Vokřál (ANO) je neschopný, že už to měli všechno vyřešit nějak někdy dávno s těmi „nepřizpůsobivými“ a ubytovat je v nějakých bytech. Jak, to neví, ale město to vědět mělo.

„A taky tu jde o to,“ říká pak věc, kterou lze v náznacích zaslechnout na Červeném kopci u více odpůrců, „že tím, kdo se tam teď přestěhoval, klesne cena pozemku, na kterém je bývalá LDN. A politici si pak ten pozemek prodají pod cenou kamarádům developerům a celé to dělají kvůli tomu. Nechají je tady bydlet třeba dva roky a cena pozemku půjde dolů.“

Červený Kopec, Brno
Červený Kopec, Brno • Autor: Matěj Stránský

Místo je zatím plánováno pro zdravotní služby nebo pro sociální dům pro seniory – i kdyby však k prodeji došlo, není jasné, jak se do ceny počítá jeho DNA, tedy  zda na něj někdy náhodou nevstoupily nohy sociálně vyloučené menšiny. A ani paní Balšíková to vysvětlit neumí. „Ale jde tady o tohle a taky o peníze na dotace pro neziskovky, jako je IQ Roma, nebo pro lidi z Žít Brno,“ vyjmenovává, kdo se v Brně nejvíce stará o projekt Rapid Re-Housing.

Druhou polovici bývalého hotelu Rustikal vlastní městský zastupitel Vlastimil Žďárský (ČSSD), ale o tom tu nikdo neví. Na jeho půlku existuje podle rejstříku projekt na přestavbu na polyfunkční bytový dům, zároveň je dům k nalezení v nabídce realitní kanceláře za téměř 20 milionů  korun. Že by byl domluven se sousedkou Blaštíkovou, že budou plán města na pomoc lidem v nouzi zkoušet hatit matoucími řečmi, to odmítá –Blaštíkové prý do hlavy nevidí. „Já to tady neřídím, neorganizuju. Ale přesun lidí z ubytovny do budov bývalé LDN se mi nelíbí, nejsem přítel zbrklých řešení. Co když v těch budovách dojde k zahoření?“ ptá se.

Město mezitím hledá byty pro osm rodin z LDN a lidé žijící v jejím areálu za plotem s ostrahou nevědí, co všechno se venku odehrálo za tu dobu, co jim hrozil konec na ulici. „Víme ale, že nás tady nechtějí,“ říká Lukáš Polák. Do doby, než zkrachovala firma v Modřicích, kde si vydělal 19 tisíc jako operátor výroby, žil „stejně jako vy, pěkně“.

Šestadvacetiletý Polák s ženou a dětmi pak ztratil byt 1+1, když se majitelka rozhodla své byty bez náhrady rekonstruovat. Z Úřadu práce ho sice posílali na různá místa, ale hned za dveřmi ho na těch místech odmítli. „A chodil jsem i na prohlídky bytů, ale když viděli můj ksicht, najednou taky nebylo volno,“ říká. A tak skončil s ženou i dětmi na ubytovně Šámalova.

„Chci zase žít jako normální člověk, vychovávat děti, protože my je vychováváme stejně jako vy, ale ne na ubytovně, tam se děti kazí,“ říká to, v co tu doufají všichni: že se snad dočkají vlastního bydlení. A povídají si tu o paní, které tu tak moc vadí, že se kvůli nim na zastupitelstvu dokonce rozplakala. „Opravdu, brečela, bála se, že naše děti vezmou jejich dětem boty,“ vyprávějí rodiče dětí z LDN, kteří se na zastupitelstvo tehdy šli ukázat, že jsou normální a není třeba se jich bát.

Spousta nabídek

„Ale nejsou tu na nás všichni takoví, normálně nás i slušně pozdraví, když jdeme na nákup,“ usmívá se paní Angela. „A taky budeme mít promítání,“ volá Simonka z klepače, kde se děti předhánějí, kdo udělá lepší kotoul.

Mezitím už do LDN začali chodit lidé z Kamenné čtvrti. Třeba Marek Waldhans, obyvatel domku v Kamenné kolonii pod Červeným kopcem, je tu učil střílet z dětského luku. „A všimli jsme si, jak jsou nadšení z jízdy na kole, říkali jsme si, že někde seženeme dvě tři kola a budeme je brát postupně na výlety,“ říká.

Ředitel nemocnice Drbal tu povolil zasít dětem trochu rostlinek, našli pro to malý plácek, a ty se teď chodí koukat, jestli už sazenice nezačaly vykukovat. Sociální pracovník IQ Roma Servis Jan Milota se sem každý den stavuje zjišťovat, jak se nájemníci mají, zda je všechno v pořádku a co by se jim hodilo z nábytkové banky.

Dole v Kamenné kolonii je spousta lidí, kteří se na aktivity kolem žalob a petice dívají úkosem – a dokonce napsali společné prohlášení, že s nimi nesouhlasí. U piva si pak povídají o tom, jestli by dočasné obyvatele z kopce nešlo nějak zakomponovat do normálního života čtvrti, třeba že by mohli zahrát na letním festivalu Kamenka Open. „A chodí mi spousta nabídek od lidí, že by rádi darovali nějaký nábytek, postýlku, hračky,“ říká Martin Freund, „hodně lidí z Kamenky i odjinud vyjadřuje rodinám v bývalé léčebně podporu.“

Jeho asistent z magistrátní kanceláře Vojtěch Kaláb spolu s dobrovolnicí Lenkou Goreckou sem dětem chodí na plátno promítat pohádky.  To si pak všichni sednou, koukají a ani nedutají - i Simonka s bystrýma očima, která se na všechno ptá a všechny informace si zkouší hned propojit. Chlubí se jedničkami, i když jí prý ve škole řekli, že je „béčková“ a dali ji do horší třídy. I Nikolka, která každou návštěvu hned zve k nim do naklizeného  pokoje, i kluci fotbalisti, kteří se předhánějí s dalšími dětmi, aby mohli předvést, jak jim všechno jde.

A když pak u filmu Ledové království v jednu chvíli všechny děti začnou sborově zpívat s hlavní hrdinkou „Najednou, najednou, mé slzy šperkem jsou, já jsem svá, jsem hráč i rváč“ a běhají u toho s rozpaženýma rukama, napadne pozorovatele, že k ničivému zahoření už vlastně došlo. Jen ne tady, ale tam venku, na poklidných adresách vypsaných do řádků žalob o poklesu ceny nemovitosti.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte