Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Lidé chtějí, aby byl Pražský hrad patetický

S architektem Zdeňkem Lukešem nejen o tom, co patří na prezidentské sídlo

01
Autor: Milan Jaroš

Zavřít prezidenta do bezpečí na druhém nádvoří a zbytek Pražského hradu otevřít veřejnosti. A to víc, než kdykoli dosud. Tak se dá shrnout loňská diplomová práce studentky architektury na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové Eleny Fialkové nazvaná Redefinice Pražského hradu, o které najdete text v aktuálním Respektu. Následující rozhovor s Zdeňkem Lukešem je jeho doplněním a pozvánkou ke koupi. „Naše snaha v 90. letech byla podobná, ale narážela na odpor konzervativnějších kolegů,“ říká k diplomové práci architekt, který už víc než čtvrt století pracuje na Pražském hradě a dohlíží především na rekonstrukci moderních památek.

Jak se Vám líbí Hrad, na který se stojí fronta?

To víte, že to není nic hezkého. A mrzí mě to, protože projít Pražský hrad je velká událost a zážitek. Člověk by měl vejít hlavní branou z Hradčanského náměstí - vyvolává to slavnostní pocit. Vinou bezpečnostních opatření se ale hlavní brána využívá jen pro odchod, z Hradčanského náměstí se vchází boční branou. Není to dobré, nicméně beru to jako nutné zlo, které nepostihuje jen nás. Taková je doba. A pořád je to nejlepší ze špatných řešení: kdyby se prohlídky odehrávaly v Matyášově bráně, ten krásný prostor by se porušil.

A jak se k Hradu hodí nevzhledné dřevěné kontrolní budky?

Asi by bylo krásné, kdyby i kontrolní budky byly krásné. Ale chápu je jako vyloženě dočasnou záležitost. Myslím, že kolegové pracují na tom, aby se kontrolní stanoviště přesunula do prostor, kde nebudou Hrad esteticky zamořovat. Mluvilo se o tom, že u současného hlavního přístupu od Prašného mostu by se prohlídka dělala na dvorku u Královské zahrady, vstup by tak zůstal na pohled čistý.

Zdeněk Lukeš
Zdeněk Lukeš • Autor: HN  – Libor Fojtík

Myslíte, že je bezpečnostní situace opravdu tak dramatická, že je nutné Hrad takhle zabarikádovat?

To se ptáte na špatné adrese, na to nedokážu odpovědět. Ptejte se těch, kdo opatření vymýšlí.

Proč se vybírá vstup za průchod ulicí, konkrétně Zlatou uličkou?

Z regulačních důvodů - rozhodně ne proto, aby Hrad získal víc peněz. Když není špička, dá se tudy projít zadarmo; tuším, že od pěti hodin odpoledne.

Jak se reguluje vstupným?

Někteří lidé se rozhodnou, že raději oželí uličku, než aby platili za vstup. Tím se trochu omezí dav, který uličkou chodí.

Jak vůbec rozhodnutí opevnit Hrad vznikalo? A byl jste u toho, konzultoval s vámi někdo něco?

01
Autor: Milan Jaroš
02
Autor: Milan Jaroš
03
Autor: Milan Jaroš
04
Autor: Milan Jaroš
05
Autor: Milan Jaroš
06
Autor: Milan Jaroš
07
Autor: Milan Jaroš
08
Autor: Milan Jaroš
09
Autor: Milan Jaroš
10
Autor: Milan Jaroš
11
Autor: Milan Jaroš
12
Autor: Milan Jaroš
13
Autor: Milan Jaroš
14
Autor: Milan Jaroš
15
Autor: Milan Jaroš
16
Autor: Milan Jaroš
17
Autor: Milan Jaroš
18
Studentka architektury na VŠUP Elena Fialková, autorka práce Redefinice Pražského hradu. • Autor: Milan Jaroš
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Reklama
Reklama

Se mnou ne, jsem tu na poloviční úvazek, dohlížím především na rekonstrukci moderních památek. Ale s mými nadřízenými se to jistě konzultovalo.

Důsledek kontrol a front u vstupů je jasný, Hrad se stal výhradně turistickým místem. Pražané, kteří se sem chodili jen tak projít, krátili si tudy cestu mezi Prašným mostem a Hradčany, se Hradu vyhnou. Není to škoda?

Pamatuji, že už v roce 1991 padaly zcela vážně míněné návrhy, že by se Hrad měl uzavřít - a kdo by chtěl projít, by musel zaplatit vstup.  Byl jsem proti, beru ho jako součást města, i když historicky jím nebyl, byl panovníkův. Až prezident T. G. Masaryk a architekt Jože Plečnik chtěli Hrad integrovat do Prahy a naznačili to symbolicky i fakticky - snížili jižní obranou zeď, takže z Jižních zahrad je vidět celá Praha. Původní výška zdi je zachovaná v Rajské zahradě, je kolem pěti metrů, zatímco v zahradě Na Valech je vysoká jen asi metr.

To byl hezký symbol, ne?

Byl. Masaryk měl vizi změnit Pražský hrad na sídlo demokratického státu. Váhal, zda si nemá nechat postavit moderní rezidenci a Hrad nechat jako památku. Experti ale doporučovali,  ať na Hradě zůstane a neporušuje víc než tisíciletou tradici, Hrad je díky ní i v Guinnessově knize rekordů coby nejdéle fungující sídlo hlavy státu na světě. Stejné dilema řešil na začátku 90. let Václav Havel, uspořádal setkání s filosofy, historiky, architekty - a tam se nás ptal, jestli by si neměl nechat postavit nebo najít moderní rezidenci a Hrad opustit. Jednoznačně převážil názor, že by na Hradě měl zůstat, možná jsem byl tehdy jediný, kdo si dovedl představit, že by byl jinde.

Jakou by mělo výhodu, kdyby prezident pobýval jinde než na Hradě?

Havel si představoval, že kdyby prezident sídlil v domě, který by nepůsobil tak majestátně, byl by symbolicky blíž lidem.

33H_foto Elena Fialková
Hrad nově – startovní byty, neziskové startupy, knihovna, klubovna, ZUŠ, cukrárna, hospoda.

Udělal některý z porevolučních prezidentů takový symbolický krok jako T. G. Masaryk se zdí?

Určitě, Havel si hrozně přál, aby se Hrad otevřel v maximální možné míře pro veřejnost. Jednou jsem si to spočítal a vyšlo mi, že z hradního areálu bylo za Gustava Husáka přístupných zhruba 20 procent, dnes je přístupných 75 procent, otevřela se Svatováclavská vinice, Horní a Dolní Jelení příkop, Jižní zahrady, Královská zahrada, z Císařské konírny, kde byla tělocvična hradní stráže, je výstavní sál… Ani prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman do tohohle trendu zpřístupňování nových prostor – chválabohu - nezasáhli. Je to ale paradox, za Václava Havla se řada plánovaných věcí nedala provést, na rekonstrukce jsme měli málo peněz. ODS obvykle prosadila, že rozpočtový výbor sněmovny seškrtal požadavky na polovinu i třetinu. Naopak, za Klause i teď kancelář prezidenta dostává tolik peněz, o kolik si řekne.

Co konkrétně Havel prosazoval?

Měl velkou touhu, aby po jeho éře zůstalo něco nového, nejen rekonstruovaného. Měl několik představ, které mu řada lidí vymlouvala. Například, že by v Lumbeho zahradě mohla vzniknout evropská vesnička: každý stát by tu měl prostor, jakýsi domek, kde by se pořádaly výstavy a další akce. Podle mě to ale bylo nereálné, musela by se kvůli tomu zbourat středověká zeď. Chtěl také v Lumbeho zahradě stavět studentskou kolej a domov důchodců.

Bylo tohle reálnější?

Ani to – myslím - možné nebylo, zahrada je v územním plánu vedena jako městská zeleň, stavět něco nového by tu asi nešlo. Povedlo se spojit Horní a Dolní Jelení příkop, který rozděloval val. Původně se zvažovalo ho odstranit, ale ukázalo se, že je to nemožné, vedou tudy kolektory na Hrad. Nakonec zvítězil nápad, že se valem prorazí tunel, který navrhl Josef Pleskot. Povedlo se postavit novou oranžérii, dělala ji Eva Jiřičná. Báli jsme se, jak lidé přijmou moderní stavbu vedle renesanční Míčovny, ale přijali ji dobře.

Další prezidenti měli také nějaké vize?

Václav Klaus prosazoval, že na Hradě se nic nového stavět rozhodně nemá, ale mají se kvalitně rekonstruovat stávající objekty. A o představách Miloše Zemana nic nevím; ani netuším, zda se k podobě a rozvoji Hradu vůbec někdy vyjádřil.

12
Autor: Milan Jaroš

Studentka architektury na pražské UMPRUM Elena Fialková v diplomové práci navrhuje, jak Hrad zprůchodnit veřejnosti. Chce opevnit jen druhé nádvoří s ohledem na bezpečnost prezidenta, ale zbytek nechat ve dne v noci volně průchozí, využít každého průchodu, branky, i těch, které jsou dnes zavřené. Co si o tom myslíte?

Její diplomovou práci jsem prolétl, líbila se mi. Třeba pokud jde o lávku přes Jelení příkop, napadlo ji něco, co nenapadlo nikoho před ní. O lávce se dosud uvažovalo na jiných místech, její varianta mi připadá vtipná.

A jak se vám líbí myšlenka vyhradit prezidentovi druhé nádvoří a zbytek Hradu maximálně zprůchodnit?

Hrad bez bezpečnostních omezení byl průchodný celkem dobře. A vyhnout se bezpečnostním kontrolám tím, že omezení budou platit jen pro druhé nádvoří, v reálu není tak jednoduché. Beru to jako nápad ze studentské práce, není tam jen pracovna prezidenta, ale také reprezentační prostory, Španělský sál, sídlo správy Hradu, archiv Pražského Hradu, vojenská kancelář prezidenta, to všechno patří do Nového královského paláce. Ten prostor se nedá jen tak vyjmout a zavřít, je to složitější.

Elena Fialková ve své diplomce přemýšlí o tom, jak udělat prostor Hradu zajímavý pro Pražany-neturisty, aby měli proč sem chodit. Navrhuje startovací byty, knihovny, základní uměleckou školu, start-upy nebo třeba cukrárnu s neturistickými cenami. Je to podobné uvažování jako Havlova kolej či domov důchodců. Líbí se vám to? A mohlo by to fungovat?

Naše snaha v 90. letech byla skutečně podobná, ale narážela na odpor konzervativnějších kolegů, říkali, že na Hrad nepatří obchody a restaurace. Tehdy tu byla jen ta usmolená Vikárka. Jsem pyšný na to, že se ve Zlaté uličce objevily obchůdky, hodinář, pán, který prodává dýmky. S dostupnými cenami je to obtížné, můžeme se pokusit dostat na Hrad obchodníky, kteří prodávají kvalitní zboží, ale těžko jim můžeme diktovat, za kolik ho budou prodávat.

A co říkáte třeba nápadu udělat na Hradě startovací byty?

Myslím, že by to bylo prima. Uvítal bych cokoliv normálního, co by Hrad odpatetizovalo. Divila byste se ale, kolik lidí by protestovalo, oni chtějí Hrad patetický.

Co je patetického na davech turistů? Kolej nebo startovací byty by patetičnost narušovaly víc?

U části lidí takové civilní věci budí pobouření. Tvrdí, že na Hrad nepatří. Nesouhlasím s nimi, myslím, že v omezené míře patří. V 90. letech jsme měli třeba problém prosadit i víc než jediné veřejné záchodky. Ozvaly se hlasy, že takové věci jako záchody na Hrad nepatří, že je to nedůstojné. Dnes je tu téměř třicet kaváren, restaurací, výstavních prostor.

Jste památkářem Hradu víc než čtvrtstoletí, jak se mění jeho atmosféra?

Na Hrad jsme přišli s Havlem z Laterny Magiky, plni nadšení. Narazili jsme tady na strašlivý nevkus, zvenku byly domy opravené, ale uvnitř byly v dezolátním stavu. Otevřely se nám úžasné možnosti s tím něco udělat, to mě bavilo. Havel byl z architektonické rodiny, s architekty se přátelil, měl velký zájem, aby se Hrad proměnil. Prakticky každý týden svolal skupinku lidí, ze správy Hradu, jeho památkového, ale i ekonomického odboru, kancléře, chodili jsme po Hradě a povídali si, co by se s jednotlivými místy dalo udělat. Já a Bořek Šípek jsme tehdy učili na UMPRUM a Havel říkal: Tak zadejte studentům práce na téma Hradu. Jednomu studentovi, který se zabýval Lumbeho zahradou, pak dokonce dělal prezident Havel oponenta diplomové práce.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte