Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Vášáryová: Psy bychom zachránili

VOL_5268
Autor: HN, René Volfík

"Je těžko uvěřitelné, že jsou lidé kvůli právním předpisům zavíráni do táborů - a hlavně, že se to děje v České republice," řekl ministr Jiří Dienstbier na konferenci Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou ve středu pořádá Knihovna Václava Havla v Pražské křižovatce.  Při první vážnější krizi reagujeme způsobem, o němž jsme si mysleli, že už ho nikdy nebudeme používat, řekl v souvislosti s žiletkovými ploty a k české situaci ještě dodal:  "Pokud sledujeme hysterii Čechů kvůli příchodu uprchlíků ve chvíli, kdy se vlastně nic neděje, pak se člověk zamýšlí, odkud se vlastně náš strach bere."


Reklama
Reklama
Reklama

e9cba04d30079b560fe3834a502c_r16-9_w640_h360_g84ef1f3465dc11e58f1e002590604f2e
Ljudmila Alexejevová • Autor: Archiv

"Musíme spolupracovat s mocí, se kterou vůbec spolupracovat nechceme. Mocí, která se snaží zničit společnost. Ale věřím, že po nějaké době Rusko bude demokratickým státem," řekla na konferenci Ljudmila Alexejevová, letošní laureátka Ceny Václava Havla. "Slyšela jsem vašeho ministra a naprosto s ním souhlasím. Lez pochopit znepokojení Evropanů, ale jsme přece všichni lidé,“ reagovala na uprchlickou krizi a situaci v Rusku popsala. „U nás jsou lidé, kteří utíkali před pogromy, lidé z Afghánistánu či Arménie – celkem je jich 10 až 15 milionů. A víte, kolik jich má status běženců? Okolo tisíce; ti ostatní nemají právo na studium či práci. Není možné s nimi takhle zacházet. Jsme také evropská země, ale chováme se tak, jak by se evropská země chovat neměla."¨


"Jsme neschopní myslet, a proto si vymýšlíme všechny ty fantasmagorie,“ popsal „zdejší uprchlickou hysterii“ někdejší ředitel Knihovny VH Martin Palouš na panelové diskusi Migrace přirozená a vynucená.

"Nechci podceňovat naši situaci; to, kde jsme. Ten strach je reálný a nelze se mu vysmívat. Je to obava částečné oprávněná, navíc země bez vize hůř plánuje, co dělat, když přijde uprchlická krize. Nicméně celá Evropa si je teď sama sebou nejistá. I když někteří říkají, že Obama je evropským prezidentem, není to pravda. Obama nemá s Evropou žádný vztah,“ dodal Šimon Pánek z Člověka v tísni s tím, že za potvrzení a posílení oněch obav však můžou i média a ministři vlády. „Média se předháněla, kdo napíše skandálnější a apokalyptičtější titulek. Místo toho, aby ministr vnitra řekl „Zvládneme to, máme na to peníze, dostaneme také dotace, a vlastně tady ty lidi potřebujeme“, prohlásil úplný opak. Ale znovu opakuji, nevysmívejme se strachu, je to normální. Strach je jedna z nejintenzivnějších emocí a nejhůře se odstraňuje.“


"Za nenávistným pohledem české veřejnosti stojí selhání elit," myslí si novinářka Petra Procházková. A Pánek k tomu dodává: "Jakmile s tímhle extrémem - nenávistí k uprchlíkům - začnou pracovat hlavní strany, stane se z toho to ještě větší problém.“

Příběh uprchlíka
Petra Procházková • Autor: Knihovna Václava Havla

"Není to o tom, že by Češi byli rasisté, ale pouze se bojí," řekl pak na otázku, zda jsou Češi xenofobní. "Jsou lidé, kteří rádi přispívají na oběti zemětřesení nebo tsunami, ale na uprchlíky přispívat nechtějí. Dokonce nám někteří píší, že kvůli naší pomoci imigrantům přestávají posílat příspěvky. "Azylové procedury by měly být schopné odlišit, zda jde o ekonomické, či politické uprchlíky. Ti ekonomičtí musí zpět do svých vlastí. Němci říkají, že posílají týdně několik letadel s ekonomickými uprchlíky - musíme být otevření potřebným, a naopak nekompromisně přísní k uprchlíkům ekonomickým," říká dále šéf Člověka v tísni.

Šimon Pánek
Šimon Pánek • Autor: Aktuálně.cz

Jak změnit situaci? Pánek: "Mělo by se více peněz utrácet za advokační a pozitivní kampaně. Člověk v tísni dal milion korun. Ale ne každá nevládka si to může dovolit. A také by bylo hezké, kdybychom měli nějakého politika, který by se za takové věci bral. Stát by měl každopádně neziskovky podporovat. Dokážou často pomáhat lépe než vládní úředníci. Procházková: "Každý článek, každá diskuze, konference pomáhá, ale je důležité netočit se v kruhu, nemluvit pořád ke stejným lidem. Jinak se budeme dokola ujišťovat mezi sebou."

"Je povzbuzující, co slyšíme ze strany církví a nevládních organizací. Je to lék na nenávist," reagoval Martin Palouš na otázku, zda jsou Češi xenofobní.

IMG_3636
Pražská křižovatka; foto Ondřej Hanko • Autor: Archiv

Jak zatím hodnotíte průběh konference? Michael Žantovský, nový ředitel pořádající Knihovny Václava Havla:  "Je ošidné odpovídat v půlce programu, ale zatím jsem velmi spokojen. Chovám obdiv k Ljudmile Alexejevové, laureátce letošní ceny Václava Havla. Oceňuji její celoživotní boj za lidská práva a za schopnost nazírat problémy. Velikou radost mi udělal ministr Dienstbier se svým projevem. První panel podle mě splnil očekávání - humanisticky otevřel konferenci a naléhal na naši sounáležitost. Další části se už zaměří na konkrétní problémy a řešení."


Příběh uprchlíka
Jiří Přibáň, Jiří Dienstbier a Michael Žantovský • Autor: Knihovna Václava Havla

"Jsem rád, že jsem se stal Evropanem. Mám dva domovy - v Česku a ve Walesu. Mám ale pocit, že toto evropanství se celkem bortí. Již 20. století ukázalo, jakých extrémů jsme schopni, a já se bojím, že to 21. bude stoletím nedorozumění a neschopnosti se na něčem dohodnout," řekl právník a sociolog Jiří Přibáň z Cardiff University na druhém panelu. Ten řeší otázku kvót, ale také to, zda by EU měl pomáhat přímo na místě v Sýrii a v dalších oblastech, či by se měla soustředit pouze na příchozí utečence v Evropě? A také, zda lze celý problém řešit vojensky, humanitárně, nebo diplomaticky.

"Nejsme rasističtější než mnohé jiné společnosti. Neumíme se vyrovnávat s tím, že k nám přicházejí cizinci, ale riziko nástupu extremistických stran je všude po Evropě stejné,“ vrátil se ještě Přibáň k prvnímu tématu a ke kvótám dodal: „Točíme se na kvótách, ale ony nejsou řešení. Vůbec však nechci hájit stanovisko Česka. Když řeknu, že nechci kvóty, musím říci, co chci místo nic. A to vláda neříká.“

Příběh uprchlíka
Karel Schwarzenberg • Autor: Knihovna Václava Havla

"Je divné, že nejprve se na Asada ukáže jako na strůjce celého problému, ale po čtyřech pěti letech někdo začne říkat, že jej musíme začlenit do řešení syrské krize. Avšak to nejhorší, tedy že tisíce a tisíce lidí dále prchají ze svých domovů, stále trvá,“ připomněl Michael Žantovský a dodal: „Václav Havel řekl, že by EU měla vědět, kde leží. Pokud chce hranice bourat, měla by nejprve vědět, kde jsou. Jinak nelze dojít k míru." Později ještě řekl:  "EU je model sdílené suverenity, ona ji národním státům nebere. Někteří z nás si myslí, že národní státy jsou překonané, ale většina lidí na světě si to nemyslí - a my to musíme brát na vědomí, když řešíme otázku utečenců."

"Překvapilo mě, že šéf Bundesbanky prohlásil, že imigranti jsou prospěšní pro německou ekonomiku - to je velmi špatný přístup. Musíme pomoci politickým uprchlíkům z důvodu toho, že jsou lidé jako my, ne proto, že přinášejí zisk," řekl Přibáň.  Pak reagoval n to, že Karel Schwarzenberg šéfa Bundesbanky obhajoval: "Když se mluví o nové pracovní síle, začnou se ti nejchudší obávat, proto dříve tradiční voliči levicových stran přecházejí k extrémně pravicovým uskupením."


IMG_3639
Autor: Archiv

Závěrečný blok konference pojednává o střetu hodnot a o problémech imigrace: solidarita versus xenofobie, kulturní identita v. globalizace. Řešit se má také odpovědnost médií a politiků, o níž se mluvilo na začátku.

Na otázku moderátora Milana Šimečky z Respektu, kdy panelisté zažili největší strach, odpověděla Manizha Naderi z organizace Women for Afghan Women a finalistka Ceny VH: "Naši pobočku v afghánském městě Kundúz terorizuje Tálibán. Nyní už obsadil celé město a našim pracovníkům hrozí smrt. Tak vypadá v Afghánistánu práce neziskových společností." A ke strachu z uprchlíků dodala: "Uprchlíci nepřicházejí, aby vám vzali práci. Jsou tady, protože si chtějí zachránit život."

Katrine Camilleri pomáhá na Maltě uprchlíkům a nejvíce se bála o jejich život a zdraví. "Na našem ostrově panuje velký strach z imigrantů, snažíme se jej mírnit poskytováním nezkreslených informací." A její recept: "Nejefektivnější metoda je vytvořit prostor, který bude umožňovat debatu mezi konkrétním Čechem a konkrétním uprchlíkem - tedy jinak řečeno proměnit uprchlíky na lidi, jako jsme my."  Zároveň řekla, že dnes mají  oběti konfliktů větší problémy, než měli lidé za druhé světové války.

Afghánec a psychiatr Safa Hassani, který žije s rodinou na Moravě, se prý nejvíc bál, když se zúčastnil otevření nemocnice ve své rodné zemi a během zpáteční cesty ho zajali extremisté. Podle něj mají velký podíl na zdejším strachu z uprchlíků média. Ale zároveň: "Jsem muslim, jsem syn muslima, ale pokud žiji v České republice, musím respektovat, jak se žije tady."

"Nemyslím si, že je tady někdo, kdo by se nechtěl integrovat," řekla k tomu Manizha Naderi. V Evropě je přitom podle ní dostatek prostoru, aby zde muslimové měli své místo. "Pokud dáte lidem možnost, aby vyznávali jakékoliv náboženství, nosili oblečení, jaké chtějí, a žili podle toho, jak chtějí, každý se zde bude cítit dobře," tvrdí s tím, že zároveň "jsme na sobě závislí a žádná země nemůže žít sama".

Slovenská diplomatka Magda Vášáryová: "Kdyby u italských břehů přistálo 600 psů, lidé by je okamžitě chtěli zachránit. Uprchlíci je tolik nezajímají. Zpronevěřili jsme se svým křesťanským hodnotám."  Safa Hassani v souhlasné reakci: "Proč by lidé, kteří utíkají kvůli extremistům, prchali do Česka a pak tu dělali stejné věci, kvůli nimž se rozhodli odešli? Neodešel jsem do Česka kvůli penězům, ale proto, že jsem se bál."

"Nejdůležitější je přemoci svůj strach. Bohužel tu jsou politici, kteří napomáhají šíření strachu, což nakonec vede k násilí. Musíme pracovat na jeho překonání. Je to nejdůležitější věc dneška. Ti, kteří zde diskutovali, se postavili strachu na věru těžších místech, než je střední Evropa. Postavme se těm, co šíří strach a nenávist. A je nutné tak udělat ve své vlastní zemi," uzavřel celou konferenci Karel Schwarzenberg.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte