Vláda chtěla udržet lidi na venkově, ale rychlý internet nezavedla

Každý, kdo se trochu vyzná ve fungování českého státu, psychice jeho obyvatel, pracovních možnostech a vzhledu krajiny, zřejmě potvrdí, že je lepší, pokud si Česko udrží rovnoměrné osídlení mezi městy a venkovem tak, jak jej známe nyní. To si myslela i vláda Petra Fialy a v lednu 2022 si napsala do programového prohlášení:  

„Je třeba zastavit odchod lidí z venkova, a tedy zajistit takovou infrastrukturu a služby, díky nimž se tam vyplatí žít a pracovat. Podpoříme především dostupnost zdravotní péče a snadnější dojíždění do práce a školy, ve spolupráci s operátory také zlepšíme pokrytí venkova vysokorychlostním internetem.“  

Přitom právě pokrytí českého území rychlým internetem dlouhodobě vázne a nezlepšilo se ani za Fialovy vlády. „U nás je to administrativou,“ zněla jedna odpověď, když jsme se ptali po zkušenostech na síti X. „Městská část se nedokáže domluvit s telekomunikační společností, takže domovní rozvod je již čtyři roky nepřipojený k optice. Vinu házejí jeden na druhého.“ 

V rychlém internetu je Česko podle Eurostatu momentálně na předposledním místě v EU s 54 procenty pokrytého území. Za námi je pouze Řecko. Slováci mají 73 procent, Poláci 84 procent, Rumunsko 96 procent. Za Fialovy vlády se od roku 2021, kdy pokrytí činilo 52,5 procenta, situace prakticky nezměnila. Přitom nelze říct, že by vláda nic nedělala. V roce 2022 vyhradila na rozvoj rychlého internetu z Národního plánu obnovy téměř tři miliardy korun, jejich efekt se ale zatím neprojevil.