andronikova200.jpg
andronikova200.jpg • Autor: Archiv

Zpěvák a písničkář Leonard Cohen je především vypravěčem příběhů. Básník (česky např. Kniha milosrdenství, Hudba neznámého, Květiny pro Hitlera), napsal také dva romány, a ke svým literární kořenům se opět přihlásil Knihou toužení.

„Dokážu toho spoustu zadržet; nemluvím, dokud vody nevystoupí z břehů a neprotrhnou přehradu.“

Cohenova řeka se valí, klokotá, chrlí slova, verše, melodie. Pestrobarevný soubor básní, aforismů, krátkých próz a písní, které autor zadržoval dvě desetiletí, tvoří s jeho vlastními ilustracemi, karikaturami a malůvkami celek připomínající básníky pařížské bohémy. Prosté nápěvy, ve kterých zaznívá důvěrně známý hlas, jsou vyústěním dvaceti let meditací, zachycením postupu ducha směrem k životu pojímaném v jeho plnosti a radosti navzdory času, stáří a nevyhnutelné smrti.
Kniha vznikala z velké části v zenbuddhistickém klášteře na hoře Mount Baldy v Kalifornii, v mlčenlivém rozjímání, v každodenní blízkosti Cohenova duchovního učitele, japonského mnicha Sasaki Roshiho, v místě, kde se slova nevyslovují nahlas, kde se dorozumívá tichem, pohledem, gestem a jen občasnými zvuky zvonů a řehtaček. Slova, která kanadský bard zadržel, pak sděloval papíru osvědčenou formou písňových textů a básní na téma hledání, nacházení a ztrácení, na téma Bůh, víra a láska. Atmosférou a hlubinami Cohenovo Toužení připomíná Saint-Exupéryho Citadelu; symbolický pohled na chaos a řád světa, zamyšlení nad povahou, smyslem a silou modlitby, přerývaný dech, kterým oslovuje Saharu, obrazy, které čmárá do rychlého písku.
Jeho písně jsou modlitbou, někdy vroucí, plnou vděčnosti a pokory, jindy rozvernou a prostořekou, vždycky však donaha svlečenou a upřímnou. Některé na sebe berou podobu nefalšovaných zenových anekdot.

Jeden známý mi sdělil,
že velký mudřec
Nisargadatta Mahárádž
mu jednou nabídl cigaretu.
„Díky, Mistře, ale já nekouřím.“
„Nekouříš?“ podivil se Mistr.
          „K čemu je potom život?“

Cohenova slova chutnají i v češtině. Je známou pravdou, že překlad jakékoli literatury může knihu buďto pohřbít nebo jí dát další pár křídel v novém jazyce; u překladů poezie to platí dvojnásob. Miroslav Jindra v závěru českého vydání Knihy toužení zmiňuje několik hlavních úskalí, která hrozí při převodu poezie z angličtiny do slovanského jazyka. O to víc zaplesáme nad jeho šťavnatým překladem, který nám s elegancí a potěšením přináší živou vodu z Cohenovy řeky.

 

Leonard Cohen: Kniha toužení. Argo 2008. Z originálu Book of Longing přeložil Miroslav Jindra.

 

Hana Andronikova je autorkou románu Zvuk slunečních hodin (2001), který dostal cenu Magnesia Litera, a souboru povídek Srdce na udici (2002). Autorsky se podílela na divadelním projektu Tanec přes plot (2008) pro divadlo Archa.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte