„Tančírny budou praskat ve švech. Věřím, že to tak bude.“
Hudebník a organizátor MICHAL KAŠČÁK je optimista. I když lituje, že některé mladé lidi ztratila hudba navždycky.
Noční život si žádá noční tvory. I proto se rozhovor s Michalem Kaščákem odehrával s kávou krátce před půlnocí, kdy mnozí jiní by už dávno šli spát. Kaščák patří nejenom k neúnavným organizátorům a hudebníkům, ale také si už od mládí, kdy v osmdesátých letech stál v čele zakazované kapely Bez ladu a skladu, uvědomuje, že mezi kulturou a politikou nevede ostrá hranice. Myslel na to pokaždé při pořádání festivalu Pohoda a vnímá to i během pandemické krize. Šéf jednoho z nejznámějších a nejosobitějších festivalů ve střední Evropě už podruhé musel celou připravovanou akci přesunout o rok dál. Přesto neklesá na mysli a věří, že zájem o živou hudbu se po pandemii opět nastartuje jako nikdy předtím. Letošní rok zatím překlenou červencovou klubovou edicí Pohoda on the Ground a příští rok už doufá, že v Trenčíně zase přivítá třicetitisícový dav hudebních fajnšmekrů.
V Barceloně se nedávno uskutečnil halový koncert pro pět tisíc otestovaných lidí s respirátory, v Liverpoolu se sešly tři tisíce lidí. I v Česku již podobné akce probíhají pod kontrolou ministerstva zdravotnictví. S jakými emocemi sledujete tyto pilotní postpandemické koncertní experimenty?
Vidím v nich velkou naději, ale zároveň jde pouze o experimenty. O výjimečné události, které mají dokázat něco, co si všichni přejeme. Když budu mluvit za Slovensko, tak naše opatření na zmírňování pandemie nijak nereagují. A důležité je také dodat, že například i festival Primavera Sound…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.










