Komunističtí poslanci byli v absolutní defenzívě!
S Markem Bendou o jeho začátcích v parlamentu
Jak jste se stal těsně po revoluci dosazeným členem parlamentu? Ukázal na vás někdo? Nebo jste se přihlásil sám?
Skoro bych řekl, že tohle si tak úplně nepamatuju. Prostě v nějaké chvíli přišla výzva, že nějací studenti mají jít do České národní rady. Malinko jsme věděli, co je Federální shromáždění. Ale co je Česká národní rada, jsem do té doby vůbec netušil. Poprvé jsem v té budově byl 23. prosince 1989, kdy začaly vzpoury ve věznicích. Za studenty jsem byl jmenován do komise pro vězeňství a ta se poprvé sešla právě v České národní radě.
Na jakou vysokou školu jste chodil?
Na matematicko-fyzikální fakultu, ale v té době jsme měsíc a čtvrt stávkovali.
Jak to, že vás režim nechal jako syna předního disidenta studovat?
No, nechal studovat je trochu nepřesné… Nechtěli mě nechat jít už na střední školu. První přijímací zkoušky jsem dělal v roce 1983. Napřed mi napsali, že jsem je udělal nejlépe. Potom ale řekli, že jiní uchazeči lépe splnili předpoklady. Další rok se to opakovalo. Na odvolání nás potom s bráchou rozstrkali na technické školy. Takže jsem dělal strojní průmyslovku, brácha elektriku-silnoproud. Pak jsem v roce 1988 šel na matematiku, protože bylo jasné, že na humanitních oborech nemám šanci. Matfyz nebyla škola, kde by byl přetlak.
Zpět k revoluci. Jak přišla nabídka stát se členem parlamentu?
Na školu přišla výzva,…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
