Ray Kurzweil: The Singularity is Near (Singularita se blíží),
2006
Grandiózní kniha svým rozsahem, nonšalantním používáním termínů jako „pravděpodobnostní fraktál“ a především svou vizí. Do roku 2045 se technologie a lidský mozek prolnou do podoby, kdy nebudou k rozeznání, respektive snaha a vůbec touha je rozlišit nebude dávat žádný smysl. Kniha je dítětem svého věku (což je pravdivá, nicméně sama o sobě zarážející formulace, vzhledem k tomu, že je to dílo deset let staré) a vynálezce a prognostik Kurzweil nepochybuje, že „singulární budoucnost“ je skvělá. Pohled dnešního čtenáře bude jistě skeptičtější. I tak stojí Kurzweil za přečtení.
Protože bez ohledu na to, v jakém světle Kurzweil předpovídanou budoucnost vidí, ve svých prognózách se neplete. Nevíme, zda skutečně někdy vznikne „energeticky neutrální počítač s kapacitou procesorů desetibilionkrát větší, než je kapacita všech lidských mozků na planetě“. Ale tam, kde se Kurzweil drží víc při zemi, je jeho přesnost obdivuhodná.
V době vydání knihy se recenzenti pobaveně podivovali nad vizemi „dotykového rozhraní“ nebo „virtuální reality v brýlích“. Ti samí recenzenti dnes to první nosí v kapse a tím druhým se baví jejich děti. Kurzweila proto může každý číst jako vcelku spolehlivou předpověď toho, co nás čeká – a pobavit se třeba nad dost nečekanou scénou, kde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
