Uteklo to. Už máme 2011. Rok 2010 už dávno nikoho nezajímá. V Berlíně je teď Fashion Week čili týden módy a v módě se uvažuje jedině takto. Na molech a na veletržních stáncích je teď k vidění oblečení, které budeme oblékat příští zimu, v sezóně 2010/2011.
„Fashion Week, to jsou ty dny, kdy se člověk cítí tak nějak tlustší a ošklivější,“ poznamenala novinářka v jednom berlínském magazínu. Skutečně, sympatickou ležérnost až ušmudlanost Berlíňanů najednou ruší dokonale upravené zjevy z jiného světa. Jsou to modelky, designéři, stylisté a různí jejich pomahači, kteří kazí pohodu. Mají totiž dokonalý sestřih, tašku Louis Vuitton, vyleštěné boty a kabát z kvalitní vlny. (Příklad zjevů viz foto, tyto z módní přehlídky značky Anja Glockman.)
Hlavní epicentrum těchto typů je Unter den Linden, hned vedle Opery. Tam stojí obří stan a v něm běží jedna přehlídka za druhou. Většinou jsou to němečtí návrháři, světové značky sem příliš nejezdí. Také v první řadě tady nesedí monacká princezna, ale nanejvýš nějaká ta německá hvězdička. Přece jen Berlín není Paříž. (Pro zájemce o německou módu viz například http://www.modekultur.info/index_de/fashion-week-berlin-januar-2010.)
Berlín není Paříž, což má své výhody. Jednou z nich je, je že se tu nachází pompézní letiště Tempelhof. Letecký provoz tu byl zastaven před víc než rokem, a teď tady běží paralelně další módní akce, možná ještě zajímavější než hlavní program Fashion Weeku. Je to veletrh Bread and Butter. Vystavují tu oděvní značky z celého světa. Není to tedy žádná vysoká móda, jen normální konfekce, ovšem výběr značek, které jsou takzvaně cool. A kupodivu se zjistilo, že se zvláště cool vyjímají v kulisách nacistické architektury letištních budov. Je to zajímavá kombinace a zábavný zážitek.
Nejprve tedy k letišti Tempelhof. V roce 1923 tady bylo první dopravní letiště světa. Později se mělo stát centrálním letištěm Germánie, tedy Hitlerova hlavního města. Právě proto to musela být nová letištní budova největší na světě, a byla. Dlouhá je více než kilometr. Dostavěná byla roku 1941. Letiště se zapsalo do dějin ještě jednou, v roce 1948–49, za sovětské blokády západních sektorů Berlína. Právě sem vedl letecký most, který zásoboval Berlíňany, letadla tu přistávala každé dvě minuty. Sem také dopadaly sladkosti na maličkých padáčkách z kapesníků, kteroužto dojemnou munici sem schazovali takzvaní „rozinkoví bombardéři“ (Rosinenbomber), američtí piloti z okének zásobovacích letadel.
O dalších padesát let později však už obyvatelstvo své piloty nezbožňovalo, protestovali proti hluku a letiště bylo v říjnu 2008 definitivně uzavřeno. Teď se využívá jenom příležitostně, bylo tady třeba centrum pro berlínský maraton, nebo tento veletrh oblečení, už podruhé.
Na tabulích je teď místo odletů rozpis akcí, v letištní hale se odbavují návštěvníci veletrhu a v hangárech, vedle bývalých dílen a přímo pod jeřábem, jsou extravagantní stánky. Dohromady to je vážně dobré.
Na Bread and Butter vystavuje skoro tisíc různých značek, které mají většinou jedno společené. U nás se neprodávají a asi nikdy nebudou (jako třeba belgická značka Who´s that girl, viz obr.).
Většinou totiž stojí asi tak dvakrát víc, než kolik jsme v Česku schopní, ochotní a zvyklí platit za konfekci. Škoda.
Tak tedy k něčemu veselejšímu. Hugo Boss se u nás prodává, prodává se všude a zná ho každý. Je to globálně nejúspěšnější německá módní značka, a právě proto také hlavní přehlídka berlínského Fashion Weeku. Přehlídka byla ve čtvrtek 21. ledna, a to v další majestátní budově. V Hamburger Bahnhof, což je bývalé nádraží, dnes přestavěné na muzeum moderního umění. Přenášeli to v přímém přenosu přes Facebook. Takže pokud si někdo chce připadat o trochu tlustší a ošklivější, není ani nutné jezdit do Berlína. Stačí pár pohybů ukazováčkem po myši.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
