Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

S Petrou Sovovou o mužích u porodu

Na téma přítomnosti otce u porodu, toho, co mužova přítomnost ženě, muži samému a dítěti doopravdy přináší, i profesionálních společnic při porodu, jste mohli diskutovat s Petrou Sovovou, předsedkyní sdružení Hnutí za aktivní mateřství.

Petra Sovová
Petra Sovová • Autor: Archiv

Petra Sovová
Petra Sovová • Autor: Archiv autorky
Petra Sovová vystudovala gymnázium a od té doby žije velmi aktivním životem matky, učitelky, výtvarnice, manažerky, chovatelky, pěstitelky, lektorky, podnikatelky. V roce 1999 spoluzaložila Hnutí za aktivní mateřství (HAM), občanské sdružení, jehož cílem je pozitivní změna přístupu českých porodnic k ženám a dětem. Je také členkou občanských sdružení Pražské matky a Asociace pro domácí vzdělávání. Dováží a prodává šátky na nošení dětí. Absolvovala mimo jiné řadu seminářů a konferencí s tematikou normálního porodu. S dalšími členkami HAM organizuje každoroční festival ke Světovému týdnu respektu k porodu a vede pravidelné videoprojekce a diskuse. Oblíbené téma: práva žen v těhotenství a při porodu a práva rodičů po porodu.
Je matkou 7 dětí.

Trend přítomnosti otce na porodním sále nepřišel sám od sebe, zrodil se až jako reakce na způsob, jakým se k narození člověka staví moderní společnost. Až na výjimky ženy přestaly rodit doma a porodnice se stávaly stále větší a neosobnější. Rodičky se cítily samy, postrádaly sociální zázemí a intimitu. Muži pak místo toho, aby se uklidnili, že je o jejich ženy lépe postaráno, spíše znervózněli. Najednou totiž neměli co na práci. Co si počít s úzkostí a starostí, kterou pociťovali? Co dělat, když byli přirozeně nabuzeni k akci, ale žádná se jim nenabízela? Většinou šli do hospody, aby vše zapili. V 60. letech minulého století pak v nejvyspělejších zemích situace uzrála a muži začali své ženy k porodům provázet. V 90. letech dorazil tento trend i k nám. (Z článku v Respektu 48/09.)

(On-line rozhovorrozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)  

:45meredith
Dobry den, moc se mi libi vase aktivity a fandim vam. Chtela bych se jen zeptat, jaka byla role otce behem porodu pred zmasovenim porodnic - mela jsem zato, ze take nebyl primo pritomen, ze porod byla intimni zalezitost zenske casti rodiny a privolane porodni baby. Dekuji za opoved a zdravim!
10:53Petra Sovová
Porod je opravdu v historii považován spíš za ženskou záležitost, nenašla jsem nikde zmínky o otcích u porodu vyloženě přítomných. Ale kdoví, možná měly některé dávné vyspělé kultury svá dosud utajená specifika. Mně je dnešní doba s možností svobodné volby (nejen při porodu) blízká. Možná mělo dříve nazírání na porod jako ženskou záležitost souvislost s postavením ženy vůbec, na základě příslušného pohlavně-genderového systému společnosti, to ale neznamená, že to vždy všem vyhovovalo.

:03petr
Domníváte se, že jde u mužů o „nervozitu z nečinnosti“ ? Nevím, odkdy datujete „moderní společnost“ s nečinnými muži, ale tradiční společenství - třeba český venkov v 18–19 století muže u porodu nepěstoval. Muž dojel s povozem pro bábu babicí či znalou tetičku, kmotřičku - ale pak ho beztak vyhodili na dvorek :-). Dnes doveze ženu do porodnice … a donedávna ho vyhodili na ulici. Spíš je to podle mého soudu motivováno absencí jiných blízkých osob-neprofesionálů, které poskytnou ženě během porodu zejména emoční podporu. No a při dnešní sociální situaci, sestavě běžné domácnosti atd je otec/manžel nejbližší po ruce.
11:01Petra Sovová
Těžko říct, nevím, zda jde „historické otce“ naházet všechny do jednoho pytle. Moc by mě zajímaly různé přesahy, o kterých se v učebnicích nedozvíme, protože nám líčí historii většiny. O okrajových přístupech se moc neví, přitom dost možná vždy existovali jednotlivci či malé skupinky mimo hlavní proud. Každý člověk je přece trochu jiný; když se dříve individualismus moc nepěstoval, jistě se někde projevoval. Z historie se sice dozvíme, co bylo běžné, ale nezjistíme touhy a přání jednotlivců. Vezměte si třeba domluvené sňatky – víme, že „se to tak dělalo“, ale nevíme přesně, nakolik to ženám a mužům (často ještě dětem) vyhovovalo, kolik bylo vyloženě nešťastných, kolik se jich dokonce vzepřelo.
Důležité je, že dnes si ženy i muži mohou zvolit, co jim vyhovuje (a nemusí se kvůli tomu přivazovat pouty, i tak se v minulosti, cca v 70. letech ve Francii, občas páry domáhali spoluprožívání porodu na porodním sále).

:15Zuzana M.
Měla by podle vás být přítomnost mužů u porodu podmíněna absolvováním alespoň minimální přípravy a půpravy, nebo má tu možnost mít i muž, který se na porod nepřipravoval?
11:02Petra Sovová
Jsem rozhodně proti povinnosti jakékoliv přípravy, jak pro muže, tak pro ženy! Pokud by to některá porodnice vyžadovala, ač se muž připravovat nechce, doporučuji s úsměvem, asertivně ignorovat. Dnešní doba je velmi speciální – aby žena, resp. rodiče v porodnici obstáli, musí mít takzvaně načteno. Lépe se jim pak argumentuje, chtějí-li si prosadit svůj porodní plán. Pevně doufám, že jde jen o jakési přechodné období na cestě k demokratičtějším porodnicím, protože odborná příprava na porod není nic přirozeného ani nezbytného. Kdo o ni stojí, nechť studuje, ale přípravou na dobrý porod mohou být i procházky po lese nebo povídání s babičkou.
Užitečnou a dostačující přípravou může být i sdílení zkušeností dalších žen, případně mužů, přítomných porodu. Jelikož pro dobrý porod je klíčová PODPORA, měli bychom vyhledávat zkušenosti pozitivní a posilující.

:06M. Pavlas
Ze svých zkušeností a kontaktu s rodičkami můžete říct, že jsou muži u porodu většinou českých žen přijímáni pozitivně, nebo negativně? Jsou u nás stále muži u porodu vnímáni (ženami)jako „exoti“ (něco nenormálního)?
11:07Petra Sovová
Naopak – dnes je přítomnost muže u porodu vnímána matkami, zdravotníky a v neposlední řadě i samotnými otci jako samozřejmost, silný trend. Za exoty jsou zatím muži, kteří jdou ještě dál: chtějí, stejně jako žena, přivítat potomka na nahé hrudi, v případě momentální indispozice partnerky ho doprovázet na vyšetření, prožívat bonding naplno, provázet ženu a dítě i následující dny a noci po porodu. Ale to většinou ženy - jejich partnerky spíš vítají, těžce to zatím vydýchávají zdravotníci v nemocnicích (paradoxně hlavně ženy, jako by se jich osobně dotýkalo, že ony samy si o takovém partnerovi mohly nechat jen zdát..).

:27Eliška H.
Co dělat, když partnera u porodu příliš nechci, i přes to, že jinak je náš vztah naprosto rovnocený? Jak mu to sdělit? Může se i přes nesouhlas ženy-matky muž nějakým způsobem toho domáhat? Kdo o tom v závěru rozhoduje?
11:12Petra Sovová
Začnu od konce: domáhat se toho může, ale z legislativního hlediska nepochodí. Zákonným zástupcem dítěte se totiž stává až okamžikem jeho narození. Ovšem pevně doufám, že to tak daleko nedojde, že se vám podaří mu svůj postoj přátelsky vysvětlit. Já osobně bych použila jednoduché argumenty („necítím se na to, přijď, prosím, s dortem až potom“). A zjišťovala jste už jeho postoj? Je možné, že má podobné pocity, tj. k porodu se mu vlastně nechce a  trápí se tím, jak vám to šetrně sdělit… Zkuste společně přemýšlet, co od sebe v tu chvíli vzájemně očekáváte, možná vám to pomůže najít pro „váš“ porod partnerovo ideální místo (U porodu si ho nepřejete, ale uvítáte, když s vámi bude trávit následující dny či noci a pečovat o dítě? Ráda byste, aby vás podporoval v první době porodní a potom počkal za dveřmi? apod. ). Zvu vás oba (a kohokoliv dalšího) na listopadovou večerní „porodní“ projekci a diskusi, můžete ji použít k oboustrannému ujasnění (29. 11. od 19 hodin v A centru, Vítkova 10, Praha 8, lépe je objednat se předem na ham@iham.cz).

:25Tereza
Pokud bych se rozhodla rodit s pomocí duly, je vhodné, aby byl přítomem i otec? Protože jak píše M. Odent: „počet komplikací roste s počtem osob, které jsou u porodu přítomny“. Jsou samotné duly připravovány na přítomnost otce při porodu?
11:23Petra Sovová
V první řadě si odpovězte sama na otázku „přeju si, aby byl se mnou u porodu?“. Pokud si to oba přejete, máte otevřený vztah a muž se do porodu příliš neprojektuje, počet komplikací jiste nezvýší, naopak. U porodu hraje obrovskou roli především to, jak se cítíte, jak přítomnost kohokoliv vnímáte vy sama. Kombinace dula-otec je většinou výborná, každý z nich má zcela odlišnou roli a nijak si nekonkurují, duly samozřejmě s eventuální přítomností otce počítají. Michel Odent otcům u porodu moc nepřeje, ale podle mě záleží na vztahu partnerů a na typu muže.. Odent mimochodem mezi muže zahrnuje nejen partnery, ale i lékaře, kteří podle něj průběh porodu spíš komplikují. Kupříkladu v průběhu celého 19. století docházelo u porodů v přítomnosti lékařů k vyšší úmrtnosti matek i novorozenců než u těch, u nichž asistovaly porodní báby (Rothman, 1984). Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě četných výzkumů doporučuje, aby ženu doprovázely k porodu osoby, kterým důvěřuje a které si sama vybere. Dula významně snižuje procento císařských řezů a použitých chemických prostředků proti bolesti.
(doporučení WHO pro normální porod najdete například na adrese duly.sk/podklady/starostlivost.doc)

:41Jana Pleskotová
K vašemu tématu práv rodičů u porodu: má, nebo by podle vás měl mít, otec právo být přítomen i u první části porodu? Je to v současné praxi reálné?
11:29Petra Sovová
Pokud máte na mysli právo otce na přítomnost navzdory nesouhlasu matky, pak myslím, že je dobře, že takový právní nárok neexistuje. Průběhu porodu ani bondingu by to příliš neprospělo.. Pokud oba rodiče souhlasí a přejí si být spolu PO CELOU DOBU porodu, je teoreticky možno jim vyhovět v každé porodnici, ale bude je to stát trochu úsilí a vysvětlování. Ale považují-li to za důležité, stojí za to si takovou možnost prosadit.

:48Pavel
Dobrý den,
rád bych se (2.) porodu zúčastnil, ale mám velké problémy se zvládáním prostého pohledu na krev. Naposledy jsem málem omdlel, černo před očima, musel jsem si sednout - a to nebyl porod. Myslíte, že je možné něco takového překonat? Mám pocit, že je to zakořeněné hodně hluboko a obávám se, že by má přítomnost na sále moc povzbuzující nebyla …
Děkuji za odpověď.
11:39Petra Sovová
Možná máte v mysli porod zaškatulkován jako „krvák“, u porodu přitom moc krve většinou neuvidíte. A navíc - nemusíte být přece přítomen stále, můžete měnit místo, zavírat oči, podpírat partnerku zezadu, sdět v křesle na druhém konci sálu.. Záleží na vás dvou, jak se domluvíte a co vám bude vyhovovat. Zvu vás také na projekci a diskusi dokumentárního filmu o porodu, můžeme to probrat osobně (29. listopadu od 19 hodin v A centru, Vítkova 10, Praha 8, přihlášení na ham@iham.cz).
Je pravda, že nemocniční prostředí není zrovna nejpřirozenější. V každém případě doporučuji, abyste spolu navštívili nějakou porodnici ještě v těhotenství, seznámení s neznámým a „nepřátelským“ prostředím hodně pomáhá.

:51Magda
Nakolik je při rozhodování o účasti otce u porodu důležitý věk rodičů? Určitě nebude mít k události stejný přístup 18 letý mladík jako 40 letý muž. Jaké jsou v tomto směru vaše zkušenosti?
11:49Petra Sovová
Věk nehraje podle mě žádnou zásadní roli - vždyť jistě znáte „mladé starce“ a „staré mladíky“. Záleží na zralosti osobnosti a vztahu, která s věkem nesouvisí. Porod je složitá biopsychosociální událost, kde téměř vše souvisí se vším. Na povrch v jeho průběhu mohou vyplavat nejen nejasnosti ve vztahu s partnerem, ale i s dalšími lidmi, zasutá traumata apod.
Ze zkušeností našich klientek a klientů občas vyplývá, že problémy přináší, když si partneři své postoje k porodu předem vzájemně nevyjasní. Pak se může stát, že muž například překračuje své teritorium a příliš ženu manipuluje (mnohdy ve snaze ji ochránit), příliš ji stimuluje a vlastně brání, aby se do porodu ponořila. Pak je skvělé, ldyž to někdo z přítomných zdravotníků nebo dula odhalí a otce taktně „odlifruje“. To se ale může stát jak mladíkům, tak otcům starším.

:52Bětka O.
Paní Petro, jak se stane ze ženy profesionální dula? Kam se má zájemkyně o tuto činnost přihlásit? Jaké jsou věkové mantinely? Předem děkuji za informace.
12:02Petra Sovová
V České republice fungují nyní dvě profesní organizace dul, informace o kursech a podmínky pro přijetí najdete na stránkách www.duly.cz a mojedula.cz. Věkové omezení není, ale nepsanou podmínkou je vlastní prožité mateřství (i když výjimky existují).

:00Kamil S.
Jak velké riziko je to zmíněné odcizení muže při jeho účasti u porodu (i vznik Madonina komplexu)? Setkala jste se při své praxi s případy, kdy pak muži odmítali sex s manželkou?
11:59Petra Sovová
To je velmi okrajová záležitost a většinou nemá trvalý charakter. Mužovo prožívání porodu závisí na mnoha faktorech: kde se porod odehrál, zda byl normální či komplikovaný, jaký je vztah mezi partnery, jak ho muž vnímal.
Jedna dula mi vyprávěla, že se setkala s mužem - cizincem, kterému velmi vadilo, že ženě během milostného aktu vytéká mateřské mléko, jiným mužům to naopak připadá vzrušující.. Já osobně si myslím, že pokud nastane po porodu nějaké odcizení, souvisí to spíš s osobnostmi obou partnerů a hloubkou jejich vztahu a doporučuji kontaktovat dobrého psychologa, v tomto případě spíš psycholožku.

:03Petr IT D.
může být dulou i muž?
12:08Petra Sovová
Dula byla vždy žena, nejlépe ta, která sama rodila. Ale věřím, že se může najít bezdětná žena i muž, kterým se podaří přesvědčit přijímací komisi o svém „mateřských“ schopnostech a mohou se stát skvělými dulami. Doporučuji kontaktovat profesní organizace na stránkách duly.cz a mojedula.cz.

:42Mája
Dobry den. Doporučila byste mi pani Sovová nějakou opravdu dobrou knížku o nošení dětí v šátku (v češtině) a pak se zeptam na vaši nejobliběnější knížku o šťasném mateřství a alternativním přístupu k vychově dětí? Díky
12:24Petra Sovová
O knize, která by pojednávala jen o nošení dětí v šátku, nevím. Pro přípravu na porod doporučuji Ingeborg Stadelmann: Zdravé těhotenství, přirozený porod (brzy vyjde nové, doplněné vydání) a Henci Goer: Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu, případně Michel Odent: Znovuzrozený porod.
Jako inspiraci k péči o děti doporučuji Joan Liedlofovou: Koncept kontinua, Ingrid Bauer: Bez plenky, Jiřinu Prekopovou: Pevné objetí a Kateřinu Janouch: Život dítěte, případně Steve Biddulph: Tajemství výchovy šťastných dětí. (určitě si později vzpomenu na fůru dalších skvělých knih..)

:36Trautenberg
Byl otec vašich dětí u všech jejich příchodů na svět? Vždy byla jeho přítomnost přínosem? Spolupracuje s vámi i na tomto rozhovoru? Jaké byly jeho zkušenosti?
12:26Petra Sovová
Ano. Ano, rozhodně vždy. Ne. Snad veskrze pozitivní.

:23Štěpán Šafránek
Můžete tedy v pár bodech definovat jasnou, důležitou a potřebnou roli „rodících“ můžů?
12:37Petra Sovová
Žena potřebuje u porodu zejména podporu a prostor. Je tedy ideální, když muž dokáže maximálně upozadit své ego a jen být přítomen a otevřen všemu.
V nemocnici má muž většinou důležitou roli pečovatele (podat sklenici vody, zavolat porodní asistentku, navléct ponožky, přinést svačinu apod.). Některé ženy uvítají masáž, fyzickou podporu během tlačení, možnost do muže se zavěsit apod., ale je dobré předem počítat s tím, že pocity při porodu se mohou měnit a co jsme si předem domluvili jako příjemné, může najednou překážet. Je důležité, aby muž nebral změnu plánů nijak osobně.
Je těžké napsat body obecně, každá žena a každý pár se liší. Můj muž například během porodu občas spal, občas odjel, občas si četl nebo pečoval o starší děti, občas si dělal své věci a mně to velmi vyhovovalo. Jiná žena upřednostňuje neustálý fyzický kontakt. Je prostě důležité se domluvit a být všemu otevřen.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte