Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

Bojar: Nenapadlo mě, že to s Diagem takto dopadne

Arbitři ukončili osmnáct let trvající právní tahanice státu s firmou Diag Human

Josef Šťáva
Josef Šťáva, bývalý majitel Diag Human • Autor: HN

Arbitři v minulých dnech ukončili spor kvůli obchodu s krevní plazmou, který vedl stát s firmou Diag Human Čechošvýcara, podnikatele Josefa Šťávy. Tahanice trvaly osmnáct let a na jejich prvopočátku byla jedna věta v dopise, který ministerstvo zdravotnictví poslalo v roce 1992 do Dánska. Stálo v něm, že Diag Human, resp. její tehdejší předchůdce Conneco, je pochybná firma a proto jí a jejího dánského partnera vyřazuje ministerstvo z tendru na zpracování krve.

Firma pak kvůli dopisu už dříve na státu vysoudila 330 milionů korun, nyní se hrálo o dalších až 11 miliard korun odškodného. To ale nyní arbitři zamítli. Osudový dopis podepsal před dvaadvaceti lety tehdejší šéf úřadu Martin Bojar. „Nikdy mě nenapadlo, že se to dostane takhle daleko. A jsem rád, že to alespoň zatím takhle dopadlo,“ řekl Respektu Bojar, nyní lékař neurologické kliniky nemocnice v pražském Motole.

Sledujete pořád dění kolem arbitráže? 

Kdybyste byla na mém místě, máte jenom dvě možnosti. Buď se sebrat jako Viktor Kožený, odjet do daňových rájů a nic nesledovat. Nebo být tady a sledovat to. Takže to sleduji.

Celý spor, jak je známo, odstartoval váš dopis pro dánskou firmu Novo Nordisk, v němž jí sdělujete, že nebyla v roce 1991 vybrána jako zpracovatel plazmy kvůli jejímu obchodnímu spojení s pochybnou firmou Conneco (později Diag Human). Právě to mělo Diag poškodit, což později rozpoutalo spory a arbitráže. Formuloval byste to dnes jinak?

Ale my se tady pohybujeme mezi fakty asi jako jsou pohádky bratří Grimmů. Ten dopis jsem nepsal ani neformuloval, ani jsem nedal žádný pokyn, aby byl napsán. Ten dopis mi přinesli z odboru farmacie a právního s tím, že se firma Novo Nordisk dožaduje vysvětlení, proč nevyhrála soutěž. Já jsem se ptal, jestli je to korektní a jestli to musíme vůbec napsat. Oni mi řekli, že ano, tak jsem to podepsal. Byl to navíc dopis interní, určený té firmě na její vyžádání. Nenapadlo by mě, co se z toho stane.


Důležité ale je, že jste to podepsal. Stojíte tedy zatím obsahem? 

To ano, ale myslím si, že to šlo napsat jinak. Třeba, že jsme vybrali společnost, která lépe vyhověla podmínkám. Jenže to by asi Novo Nordisk nestačilo, protože ta chtěla vysvětlení. Tak někoho napadlo, že jim napíše, že se spojili s nedůvěryhodnou společností. Přitom v podmínkách tendru bylo, že tam nemá být prostředník. A oni ho tam měli, Conneco byl mezičlánek. Takže kdyby na to bylo víc času, mohli jsme to lépe vysvětlit. Ale jinak, ta firma (Conneco) byla právem považována za nevěrohodnou. Někteří její lidé byli spojení s bývalou StB, byla opakovaně vyšetřována za různé obchodní i jiné aktivity policií i Interpolem. A pak z toho dopisu její právníci dokázali udělat tuhle věc… Ale jistě k tomu přispěla i státní správa. Pan právník Oršula (advokát Jiří Uršula zastupoval Diag Human do roku 2003) a náměstek Dvouletý (Aleš Dvouletý, náměstek ministra zdravotnictví v roce 1996 spojený s ODS) to asi dohodli rychle. 

Co se vlastně na začátku 90. let kolem tehdejšího Conneca, později Diagu Human, z vašeho pohledu dělo? 

Víte, kdo slíbil, že bude tato firma od nás plazmu vyvážet? To byl už v 80. letech pan ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec. Také jsem k tomu později dával dokumenty parlamentní vyšetřovací komisi. Tehdy se nabídl nějaký emigrant, který žil ve Švýcarsku, tomuto ministrovi, že by zajistil velmi dobrý barterový obchod. Že by věděl jak tu krev vyvážet z Česka do ciziny. Na jaře 1990 se upekla dohoda o přiklepnutí firmě Conneco a byl vypsán tendr, do kterého byly pozvány jen dvě firmy. Bylo to vlastně úplně stejné, jako se to dělá s tendry dnes. Už tehdy to ti kluci uměli, ušít to někomu na míru. Já jsem byl tři týdny ve funkci ministra a přiběhl za mnou extrémně slušný ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze pan Neuwirth. Řekl mi, že mám v poště výsledek tendru, ale že to byl podvod a tu firmu, která to má vyhrát, nesmím podepsat. Nechal jsem tedy vypsat nový konkurz, do kterého se přihlásilo osm firem. Od té doby už to ale jelo.

Co se ale kolem té firmy dělo?

Conneco se pokoušelo vyvážet hypnotika do Afriky, pak se zase nějací zaměstnanci pokoušeli vyvézt léky, pak nelegálně plazmu a já jsem pořád nevěděl, o koho jde. Teprve později to zfúzovali s firmou Diag Human a řekli, že jsem urazil tuto firmu.

Kdy vám došlo, že z toho bude takový problém?

Když se toho chytil bývalý místopředseda vlády Jan Kalvoda, už v roli advokáta. Mimochodem Kalvoda byl kdysi na vládě proti Diagu. Pochopil jsem, že legrace přestává. Byl jsem ale také zděšen, když v roce 1996 ministerstvo zdravotnictví, respektive pan ministr Jan Stráský, zvolil jako způsob řešení sporu z mého pohledu naprosto netransparentní arbitrážní řízení. Vůbec jsem nepochopil, jak na to mohl přistoupit. 

Myslíte si, že se na tom chtěli přiživit lidé spojení se státem, s politiky?

Jsem přesvědčen o tom, že již v roce 1992 na ministerstvu zdravotnictví několik lidí velmi dobře vědělo, co činí a kopalo ve prospěch firmy Conneco, vynášeli informace, upravovali či ztráceli dokumenty. Od roku 1995 pak myslím nebyla náhoda, že to bylo dovedeno k arbitráži. Bylo to šikovné, protože kdyby probíhal normální soud pod veřejnou kontrolou, kdyby se tím pořádně zabývala policie, nemuselo se to takhle vyvíjet. Vemte si, že když tehdy začala arbitráž, mě nikdo nevyslechl! Jenom jsem potkával muže, o němž vím, že byl agentem StB, a ten mi pořád říkal: „No pane doktore, s vámi to špatně dopadne, to je moc špatný. Z toho už se nevysekáte.“ Byl to člověk z ministerstva zdravotnictví. Nebudu ho ale jmenovat, protože se nechci dohadovat s jeho právníky. 

Jinými slovy bylo jasné předem, že stát prohraje?

No, trefil se.. Různí pozdější ministři zdravotnictví za mnou poté chodili a říkali, že vědí, že jsem věcně nic špatného neudělal a že se vykloubila ta jedna větička z dopisu. Přitom ani tu jsem nenapsal já. Takže jsem rád, že nakonec arbitři rozhodli takto a stát už nic dalšího platit nemá. 

Věříte, že je to opravdu konec sporu? Advokát Kalvoda už řekl, že budou pokračovat v zahraničí, kde chtějí exekvovat majetek ČR.

Počkejte, oba asi víme, že to konec není. Advokát pan magistr Kalvoda a ani jeho spolupracovník Jan Urban  se určitě nemůžou vzdát toho dobrého bydla, které ze zastupování Diagu mají. Když už to takhle rozjeli…

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte