Reforma evropského azylového systému by vyžadovala obrovskou investici
 
Loď Aquarius zachraňuje uprchlíky
Loď Aquarius zachraňuje uprchlíky; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Evropská komise nedávno představila dlouho očekávanou reformu, která má vrátit řád do azylové politiky a připravit kontinent na budoucí migrační krize – viz text Vítači a vyhazovači na společné lodi. Jako doplněk vám nyní nabízíme krátký rozhovor o jedné z jejích priorit: častějších deportacích odmítnutých žadatelů o azyl zpět do jejich vlasti. Hovořili jsme s Jesperem Bjarnesenem, jenž se v Nordic Africa Institute ve švédské Uppsale specializuje na výzkum migrace ze západní Afriky.

To téma není úplnou novinkou. Evropští politici o potřebě častějších návratů odmítnutých žadatelů do země původu mluvili již během krize v roce 2015. Proč se zatím daří deportovat jen asi třetinu odmítnutých?

Ano, byla to jedna z ústředních priorit EU - a to i měřeno financemi, které směřovaly do různých programů repatriace, tedy dobrovolných nebo nucených návratů odmítnutých žadatelů o azyl. Přesto, jak naznačujete, tyhle programy nebyly příliš úspěšné a jedním z hlavních cílů současné migrační reformy je to změnit. Návraty jsou skutečně velmi složité, po právní, byrokratické i politické stránce.

Co třeba bývá obtížné?

Například už stanovení národnosti. Lidé žádající o azyl musí v rozhovorech s azylovými úředníky přesvědčivě popsat podmínky v jejich zemi postižené konfliktem nebo pronásledováním. Ale migranti se samozřejmě pokouší azylový systém obelstít - někdy z vypočítavosti, jindy z čirého zoufalství. Migranti vědí, že velmi omezený seznam zemí je považovaný za dostatečně nestabilní pro udělení azylu, ale obyvatelé jiných - též velmi nestabilních zemí - mají výrazně horší vyhlídky. Snaží se proto skutečnou identitu skrýt.

Například?

Když pocházíte z oblasti Afrického rohu, tak víte, že nejlepší vyhlídky na udělení azylu mají obyvatelé Eritreje. Takže i Somálci nebo Etiopané budou častěji předstírat, že pochází odtamtud. Vědí, že to zvyšuje jejich šance. Můžeme to hodnotit hlavně z právního pohledu a dojít k závěru, že migranti takto podvádí. Ale má - myslím - velký smysl podívat se na to i z pohledu samotných migrantů: jejich cesta do Evropy je v podstatě neustálým vyjednávání s lidmi, kteří jsou mnohem mocnější než oni. Nejprve s různými brokery a prostředníky, pak pašeráky, úřady severoafrických zemí a nakonec, pokud vše zvládnou, evropskými úředníky. Vymýšlí strategie, jak ve střetu s mocnými dosáhnout svého cíle, života v Evropě. Politická debata se samozřejmě více soustředí na odhalení jejich podvodů a, je to pro fungování právního systému nezbytné. Ale neměli bychom zapomínat na strukturální problémy, které jsou všeho příčinou.

Jak se k tomuto tématu staví právě v zemích, jejichž občané jen výjimečně dostávají v Evropě azyl? V zemích jako Senegal, Nigérie, Guinea a podobně?

Je to v západní Africe velmi ožehavé téma. Vlády jsou pod tlakem obyvatel, aby s evropskými státy nepodepisovaly tzv. repatriační dohody, které návraty usnadňují. Aby své občany nebraly zpět, protože oni na cestě do Evropy riskovali život a vydali rodinné úspory. Velmi kritická je v tomto směru například debata v Nigérii. Naopak Senegal byl, pokud vím, při jednání s EU vstřícný. A taková vstřícnost je pak také odměněna rozvojovými fondy a další spoluprací - ač se o tom zatím příliš nemluvilo.

Může podle vás současná strategie Evropské komise fungovat? Cílem je například hned na hranicích Evropy rozdělit nově příchozí podle národnosti a ty s malými šancemi na získání azylu podrobit rychlému řízení a brzkému návratu do vlasti.

Nemyslím si, že se cokoli změní. Z uvedených důvodů bude stále velmi náročné návraty realizovat. Návrh reformy podle mého soudu slouží hlavně k tomu, že zachycuje současný status quo debaty o migraci v Evropě - to je užitečné coby základ pro další práci. Vytvoření velmi efektivního systému reformy - tedy se skutečně rychlým azylovým řízením, rychlými návraty a zároveň probráním každé individuální žádosti - by vyžadovalo obrovskou investici. Tak velkou investici, že by se podle mého soudu jednalo o plýtvání penězi. Vloni do Evropě neregulérně migrovalo 139 tisíc lidí, zhruba dvě třetiny z nich nemají nárok na azyl. To je hrozně málo v porovnání s více než dvěma miliony lidí, kteří do EU migrovali zcela legálně.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1408

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte