Pavel Zeman: Buď tedy odposlechy nejsou potřeba, nebo je nelze nasadit
 
Pavel Zeman NSZ
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: PATRIK UHLÍŘ / MFDNES + LN / P

Následující dvě otázky byly Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi položeny den po telefonicky vedeném interwiev, jež jsme s ním vedli a které najdete níže. Týkaly se čerstvé zprávy o verdiktu Nejvyššího soudu, jehož senát rozhodl, že odposlechy použité jako důkaz v případu Jany Nagyové – Nečasové a jejího zneužití Vojenského zpravodajství, za které byla už pravomocně odsouzena, byly využity nezákonně. Nejvyšší soud se bude ještě zabývat dovoláním Jany Nečasové, kterým chce pravomocný rozsudek zrušit, a rozhodnutí o nezákonném využití odposlechů tak bude mít na rozhodování soudu vliv.

Co pro vás znamená rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Jiřím Pácalem - a hlavně, co bude znamenat pro nové posouzení případu Nečasová, případně pro další využívání odposlechů policií?

Po rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Pácala ve věci odposlechů se přiznám, že jsem značně nejistý v otázce, kdy a za jakých podmínek vlastně lze odposlechy telekomunikačního provozu v trestním řízení použít. Pokud vycházím z předpokladu, že odposlechy lze nasadit až v případě, kdy je věc již dostatečně důkazně podložená, pak vlastně už nejsou potřeba, a dokonce by z hlediska zásady subsidiarity jejich použití ani neměly být nasazeny. V opačných případech, kdy v daném případě není dostatek důkazů ani indicií k prokázání podezření z trestné činnosti a je zde důkazní nouze, pak mám za to, že rozhodnutí JUDr. Jiřího Pácala nám říká, že v takové situaci odposlechy nelze ani nasadit.

Vidíte ještě další problém?

Další otázku vyvolává názor, který předmětné rozhodnutí naznačuje – tedy že pokud jsou odposlechy zjištěny informace k jinému druhu trestné činnosti, než pro kterou byly nasazeny, pak je nelze vůbec použít. Což v podstatě znamená, že pokud bude zaznamenána komunikace dvou osob v trestním řízení vedeném například pro drogový delikt a v průběhu komunikace se jedna z osob dozná k vraždě člověka, tak to nebudu moci použít jako důkaz. Taková interpretace nejenže výrazně mění dosavadní podmínky pro odhalování a prokazování závažné trestné činnosti, ale je dokonce v přímém rozporu s výslovným zněním zákona.


Reklama
Reklama

 

A nyní návrat k původnímu rozhovoru. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se sešel ve středu s policejním prezidentem Janem Švejdarem. Téma schůzky bylo výbušné – jaký bude mít nově vzniklý policejní Odbor  centrální analytiky (OCA) přístup k informacím a jak zabránit zneužívání těchto informací. Jak jsme napsali před týdnem: informace z policejních spisů jsou už léta v podstatě hlavním motivem soubojů, kdo povede policii a jaký k nim bude mít přístup. Je i součástí velkých politických půtek, protože policejní informace se dají zneužít proti politickým soupeřům nebo mohou sloužit ke krytí korupčních a defraudačních zločinů, s nimiž je česká politika už léta propojena. Proto je nesmírně důležité, aby systém sdílení policejních informací dokázal tomuto nebezpečí zabránit.

Jan Švejdar zřídil policejní odbor, který má přístup k těmto informacím, v tichosti koncem března, v době vrcholné karantény. Debata o vzniku a kompetencích útvaru se rozjela v posledních týdnech a schůzka Nejvyššího státního zástupce a policejního prezidenta by ji mohla nasměrovat na cestu, kdy policie získá na jednu stranu možnost k centrálnímu přístupu k informacím – kvůli spolupráci policejních detektivů, ale i kvůli sdílení informací o zločincích a vyšetřovaných či prověřovaných lidem se zahraničními policejními útvary. Na druhou stranu by měl podle expertů být systém nastaven tak, aby z něj nemohli těžit politici či sofistikovaní podvodníci a další zločinci. Policie totiž disponuje nepředstavitelným objemem citlivých informací, které během desítek let získala a průběžně získává při vyšetřování. Z výslechů, odposlechů, sledováním, prověřováním účtů, rodinných i firemních vztahů, nebo prověřováním státních institucí.

Sešel jste se s policejním prezidentem, bavili jste se o nově zřízeném Odboru centrální analytiky, který dostal velký přístup k informacím z vyšetřování. Bavili jste se o riziku úniku informací, o kterém mluví řada policistů i státních zástupců včetně vás?

Ano, probírali jsme mé námitky.  Nemám nic proti jisté centralizaci policejních informací. Třeba lustrací, tedy schopnosti policie dodat na požádání státních institucí jako jsou tajné služby, NBÚ, Generální inspekce bezpečnostních sborů a další, informace o lidech, kteří procházejí databázemi policie, tedy, že byli vyšetřováni, prověřováni, procházejí policejními spisy. Nebo  že by lidé v odboru žádali od kriminalistů informace, které by jim pomohly pracovat na strategii boje proti zločinu. Ten systém by měl fungovat tak, aby neumožnil únik informací. A Asi jsme našli společnou řeč. Policejní prezident se zaručil, že aktivní centrální lustrace nebude spuštěna do doby, dokud nebude  centrální analytika převedena pod jiný útvar, než je vedení policejního prezídia. Třeba pod nově vzniklý – pokud se tak stane – Národní kriminální úřad.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: ČTK, Šulová Kateřina

Jak by to mělo vypadat?

Ne, že bych nevěřil policejnímu prezídiu, ale je nutné mít tu lustraci, přístup k informacím z vyšetřování oddělený od policejního prezídia. Je to systémové opatření: policejní prezident a jeho náměstkové jsou obecně jakousi „politickou“ reprezentací policie spojenou do jisté míry s vládou, s ministrem vnitra. Policejní prezident mě sám požádal, zda bych neposlal nějaké státní zástupce do pracovní skupiny, která bude nastavovat faktický přístup k informacím. Je nutné zajistit, aby některé informace, které v policejním systému budou, nemusely být sdělovány OCA. Za cenu rizika, že bude sděleno, že prověřovaná osoba neprochází policejní databází, byť bude skutečnost jiná. Jde o to, aby se citlivé informace, které mohou ohrozit vyšetřování, neocitly v rukou lidí, kteří by je znát neměli.

To zní pěkně, ale loni jste s policií v rámci týmu Reforma už pracovali na policejní reorganizaci a jednalo se i o zřízení malé centrální analýzy. Práce týmu spadla pod stůl. Nemáte strach, že tohle slíbené jednání dopadne stejně?

Já doufám, že když mi pan generál dal slovo, a slíbil, že mi tu dohodu pošle písemně dopisem, tak to tak bude. Prostě věřím, že se ten vývoj obrátí směrem, který nebude umožňovat shromažďování informací způsobem a v rozsahu, který by vyvolával velká rizika úniku informací, či jejich zneužití.

Proč práce týmu Reforma spadla pod stůl? Samozřejmě, je to rozhodnutí policie mimo vaše kompetence, ale spolupracovali jste na tom.

Tým Reforma vypracoval nějaký návrh na reorganizaci policie, která by zlepšila proces trestního řízení. Po rozhovoru s policejním prezidentem mám pocit, že to úplně pod stůl nespadlo.

No snad ano, ale tým Reforma třeba navrhoval úplně jinou verzi centralizace informací a policejní prezident k ní nepřihlédl.

Generál Švejdar mi vysvětloval, že souběžně s týmem Reforma existoval tým Analytik, který vypracoval návrh vzniku OCA - a to velké soustředění informací. Já o týmu Analytik neměl vůbec ponětí. Policejní prezident říkal, že ten tým měl už hotovou koncepci… No, já původnímu jednání chci dát ještě jednu šanci, ale ta šance je poslední.

Policie
Ministr vnitra Jan Hamáček a policejní prezident Jan Švejdar • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Nejvyšší státní zastupitelství vydalo tento týden výroční zprávu o práci žalobců v loňském roce. Píše se v ní také o spolupráci s policií, třeba s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ). Policejní instituce z toho hodnocení státními zástupci vycházejí relativně dobře. Co ještě je přesto nutné změnit v práci detektivů?

Myslím si, že současný šéf NCOZ Jiří Mazánek je dobrý ředitel. Snaží se, aby bylo vyšetřování organizovaného zločinu včetně korupce aktivní, aby jeho lidé vyhledávali trestnou činnost, pátrali po ní a nečekali, až jim přijde na stůl nějaké více či méně fundované trestní oznámení. NCOZ má skoro tisíc lidí, a to se v rámci vyšetřování či trestního řízení řídí extrémně obtížně. Před čtyřmi lety zaniklo ÚOOZ i protikorupční policie, jak nazvaly útvar vyšetřování finanční kriminality média. Spojily se dvě jednotky, které byly stylem práce odlišné, dochází k odchodům zkušených policistů. Prostě NCOZ by měl být více operativní, více by měl zločiny objevovat, více by měl proniknout policejními metodami do světa zločinců, vyznat se tam. Ale jsem přesvědčen, že pan plukovník Mazánek to tím směrem vede.

Vaše výroční zpráva je optimistická. Zkuste shrnout, proč v ní vypadáte úspěšně.

Podařilo se zvýšit zajišťování výnosů z trestné činnosti, loni to bylo 5,3 miliardy. Získat peníze od zločinců nazpět je vždy úspěch. Taky se nám ve spolupráci se soudy daří měnit představu, že máme lidi primárně zavírat do vězení. Pozitivně se vyvíjejí  třeba peněžité tresty. V roce 2015 tak bylo potrestáno šest procent odsouzených, loni už něco pod dvaceti procenty. Chtěl bych, aby se ten trend nezastavil.  V tomto ohledu je tu dobrá spolupráce s Nejvyšším soudem, pořádáme různé vzdělávací kurzy…

Zpráva ale nepostihuje jednu okolnost. Státní zastupitelství je dnes v poloze, kdy do velké míry brání své území, svou nezávislost. Už roky se mluví o novele zákona, který by tu nezávislost posílil, loni se však novela vydala opačnou cestou – nezávislost by spíše omezila. Co je se zákonem dnes?

Pokusy o omezení nezávislosti státního zastupitelství se zastavily. Byly tam výhrady ze strany státního zastupitelství i ministerstva spravedlnosti. Zatím žádné další legislativní práce na zákonu nepokračují, což kvituji s povděkem. Domnívám se, že k nějakému pohybu dojde zřejmě až s příchodem nové vlády, nové Poslanecké sněmovny.

Necítíte tedy, že by bylo ohroženo státní zastupitelství a jeho nezávislost?

Chci, aby ten systém fungoval; chci, aby zůstal minimálně tak nezávislý, jako je teď.  Situace není jednoduchá, ano, bráníme nezávislý systém, ale jak jsem řekl, teď práce na změně zákona stojí a uvidíme, jak se to vyvine.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2707

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte