Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Novičok pro Navalného byl cíleným vzkazem ruské opozici i Západu

S novinářem Lukem Hardingem o tom, jak se Putin a jeho lidé snaží zastrašovat a mocensky působit v řadě zemí

Policejní vůz v Salisbury poté, co zde byl spáchán atentát na Sergeje Skripala; 2018 • Autor: Profimedia, NEIL HALL
Policejní vůz v Salisbury poté, co zde byl spáchán atentát na Sergeje Skripala; 2018 • Autor: Profimedia, NEIL HALL

Před dvěma lety vydal britský investigativní novinář z Guardianu Luke Harding knihu Tajná dohoda, která popisuje, jak Moskva pomohla získat Bílý dům Donaldu Trumpovi. Nyní přichází odborník na Rusko s titulem Shadow State. „Pokud by svět fungoval tak, jak má, tak bych novou knihu o aktivitách ruského prezidenta Putina nenapsal,“ říká.

Jak čtete nejnovější čin připisovaný Putinovi, otravu ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného?

Ano, k otravě mohlo dojít pouze se souhlasem Vladimira Putina. Každý ví, kdo je Navalnyj, to co se mu stalo, bude mít mezinárodní konsekvence. Vůdce se musel rozhodnout, jak v jeho případě postupovat. Sázka na jed novičok, kterým byl otráven, nebyla náhoda. Bylo to poselství dalším kritikům moci: když budou tvrdohlavě vzdorovat, čeká je podobný osud. Ale byla to také cílená zpráva pro Západ: své věci si budeme řešit u nás nebo na vašem území, jak uznáme za potřebné a nic s tím neuděláte. Novičok byl demonstrativní, měl zanechat viditelnou stopu. A je to také nepochybně zajímavá zpráva o ruském režimu v roce 2020. Je sebevědomý a agresivní, ale zároveň nejistý.

Před dvěma lety vám vyšla kniha Tajná dohoda, která popisuje, jak Rusko pomohlo získat Bílý dům současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Nyní vám vychází nová kniha Shadow State, která se opět zaměřuje na Rusko a jeho aktivity na Západě. Co vás přimělo napsat ji tak krátce po té předchozí?

Pokud by svět fungoval tak, jak má, nenapsal bych novou knihu o aktivitách ruského prezidenta Putina - o tom, jak on, jeho spolupracovníci a tajné služby podkopávají naše demokracie a jak zasahují do našich svobod. Problém však je, že svět tak nefunguje. To, co jsem popsal v Tajné dohodě, totiž pokračuje - v případě Velké Británie, kde žiji, došlo k ruskému zasahování do brexitu a k hodně špinavému pokusu o atentát na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala. Stála za tím ruská vojenská rozvědka GRU, odehrálo se to na území Evropské unie a členského státu NATO. A netýká se to jen Británie. Putin a jeho lidé se snaží podrývat demokracie, zastrašovat a mocensky působit v řadě zemí včetně České republiky.

Luke Harding • Autor: Profimedia
Luke Harding • Autor: Profimedia

A pokračování těchto aktivit bylo pro hlavním impulsem?

Ano, ale ne jediným. Také jsem získal spoustu nových informací o ruských intervencích ve volbách v USA a o tom, jak celý mechanismus fungoval. To byl další důvod, proč jsem se rozhodl tento systém analyzovat. A pak také zmíněný brexit… Na rozdíl od Spojených států ve Velké Británii nikdy nedošlo k tak důkladnému vyšetřování ruského vlivu. Nebylo tu něco podobného jako v USA zvláštní vyšetřovací tým FBI, který zaštítil Kongres. O zásazích Ruska víme hodně díky médiím, ale pořád to nestačí.

V češtině by se vaše nejnovější kniha, která dosud nebyla přeložena, mohla jmenovat Paralelní stát. Jak vypadá a co jste o něm zjistil?

Konkrétním příkladem takového státu je zmiňované Rusko, stát, který je formálně řízen vertikálně strukturovanou mocí v čele s prezidentem Putinem a jím jmenovanou vládou. Kromě toho však existuje paralelní struktura, která zahrnuje oligarchy, podnikatele spojené s politikou a prezidentem. Lidi jako Jevgenij Prigožin - muž, který se dostal blíže centru ruské moci, protože zajišťoval stravování pro vládce Kremlu. Pak však pochopil, že je třeba nabídnout další služby, a začal se jim intenzivně věnovat. Mluvím o vybudování trollí farmy v Petrohradě, která manipuluje veřejné mínění v Rusku a na Západě, nebo o jeho soukromé armádě nasazované ve prospěch zájmů prezidenta Putina, když nemůže oficiálně vyslat pravidelné vojenské jednotky. Je to stát špiónů, kde nefungují pravidla právního státu, kde vládne korupce, protekce a kde dochází k vraždění politických oponentů a kritiků moci. Smršťovat jej však jen na Rusko by se nebylo přesné.

Kolik takových struktur tedy po světě je?

Nejviditelnějším v tomto směru je samozřejmě Rusko, jeho vedení přišlo s konceptem státu, o kterém píšu. Paralelní státy však můžeme vidět v mnoha částech světa - od Polska přes Maďarsko až po Spojené státy vedené Donaldem Trumpem. V prostředí paralelního státu neexistují žádné hodnoty a pravidla tak, jak je známe; naopak všechno se zde dá koupit a prodat, každý má svou cenu, je to cynická vize vedení společnosti.

Donald Trump a Hillary Clinton při první předvolební debatě • Autor: REUTERS
Donald Trump a Hillary Clinton při první předvolební debatě • Autor: REUTERS

Nakolik je paralelní stát zakořeněný v České republice?

Myslím, že máte dlouhou tradici pronikání a ovlivňování ze strany ruské špionáže, Rusko má vliv na vaše politiky i zákony, a to bude nepochybně pokračovat. Paralelní struktury spolupracují přes hranice, Vladimir Putin věří, že je ve válce se Západem, proto se ho snaží zničit všemi metodami, které má k dispozici.

Dozvěděli jste se při psaní knihy o Putinovi samotném něco nového?

Není to agent, jak je známe z filmů Jamese Bonda, který má vždy všechno připravené a kterému by vše vyšlo. Je klasickým představitelem sovětské KGB, oportunistou, který nemá vždy jasný plán, ale za každých okolností se snaží využít toho, kam ho ostatní nechají dojít; využívá příležitostí, které se mu naskytnou. Je vytrvalý, proto má úspěch, a tady se vracím k americkým volbám. Byla to přece těsná bitva mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clinton, ale Putin tak dlouho ovlivňoval veřejnou debatu v Americe, že se nakonec rozhodné hlasy zhouply ve prospěch Trumpa. Stejně tak tvrdě prosazoval brexit. A znovu uspěl.

Mluvili jsme o pokusu o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Dříve pracoval pro ruskou špionáž, poté začal pracovat pro britskou rozvědkou a Rusové ho chytili. Nakonec skončil po výměně špionů mezi Západem a Ruskem ve Velké Británii. Násilná akce proti němu byla významnou událostí, v reakci na kterou se západní země včetně České republiky spojily k jasné odvetě: vypověděly nebývalý počet ruských agentů. Víme dnes více o tom, proč se ruská vojenská rozvědka pokusila Skripala otrávit?

Stále nevíme přesně, proč se to stalo tolik let poté, co začal nový život ve Velké Británii. Víme více o jeho činnosti, o tom, jak poskytoval informace o ruské špionáži a jejich představitelích některým západním zpravodajským službám včetně české kontrarozvědky. Ale to nemusel být důvod, proč měl být zavražděn. V každém případě je těžké si představit, že by k téhle násilné akce došlo bez povolení Vladimíra Putina – stejně jako u Navalného. Zajímavé je jistě i načasování, otrava Skripala proběhla před ruskými volbami, mohla to být mocenská zpráva dovnitř ruské společnosti, ukázka síly a varování, že žádná podobná zrada nebude tolerována. Že nikdo nemůže najít bezpečí na Západě, protože ruské tajné služby nezapomínají, pokud zkřížíte jejich cesty. Když se rozhodnou, půjdou po vás, ať jste kdekoli na světě.

Prezident Lukašenka na záběrech běloruské státní televize • Autor: AP/ČTK
Prezident Lukašenka na záběrech běloruské státní televize • Autor: AP/ČTK

Putin nedávno prosadil ústavní dodatek, který mu umožní vládnout až do roku 2036. Tím by byl v úřadu výrazně déle než dosavadní rekordman Stalin. Jak bude za šestnáct let vypadat ruský paralelní stát?

Putin chce nesmrtelnost, stejně jako egyptští faraoni. Paralelní stát, který by v té době ovládal, už by nepochybně byl geriatrický. Zda uspěje v jednom ze svých velkých cílů, tedy rozšiřování ruského území a vlivu, je otevřené. V čem už uspěl, to je hromadění bohatství, v tuhle chvíli je již bezpochyby jedním z nejbohatších lidí planety, možná nejbohatším v lidské historii. Stejně tak lidé kolem něj. Zároveň ale platí, že Rusové jsou z jeho vlády čím dál víc unavení, přibývá těch, kteří by chtěli změnu. Podívejte se na nepokoje v Bělorusku, kde vidíme, co se jednou může stát také v sousedním Rusku. Demonstranti se tam přestali bát a jasně vyjadřují nespokojenost s diktátorským režimem.

Bojí se tedy Putin, že tahle revoluce přeskočí i do Ruska?

Myslím, že se mu to honilo hlavou už dávno, v době velkých demonstrací v Moskvě v letech 2011 až 2013. A nyní to nepochybně cítí ještě intenzivněji.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].