Muselo se to stát. Domovy seniorů jsou časovaná bomba

V sobotu se prokázala nákaza koronavirem už v sedmém domově důchodců. Někteří staří lidé zůstávají s lehkým průběhem dál v domovech, mnozí jsou v nemocnicích - a nákaza se po testech našla také u pracovníků domovů. Ministerstvo zdravotnictví ujistilo veřejnost, že pro případné další nakažené seniory vyčlení stát 329 lůžek v nemocnici Na Bulovce a Na Františku v Praze, v lázních Toušeň a v Těchotíně -  a že budou hledat dál. Platí také nové státní nařízení, že domovy důchodců a Léčebny dlouhodobě nemocných musí oddělit deset procent svých lůžek pro seniory s příznaky nemoci a musí jim zařídit samostatné koupelny a toalety. „To, co se děje v domovech důchodců, bylo nevyhnutelné. Jen jsme čekali, kdy tahle časovaná bomba kvůli nečinnosti státu vybuchne,“ říká ředitel Asociace nestátních organizací Matěj Hollan, který už několik týdnů spolu s kolegy oslovuje stát s požadavkem, aby seniory víc chránil. Teď na nás podle něj čeká další problém: lidé žijící na ulicích a uživatelé drog jsou další časovanou bomba, kterou společnost a stát při ochraně opomíjí.

Máme tu už sedm infikovaných domovů pro seniory a vy říkáte, že to bylo nevyhnutelné. Proč?

Kvůli nečinnosti státu a ministerstva práce a sociálních věcí. Ve chvíli, kdy v republice není dostatek zdravotnických pomůcek a testů, nastává samozřejmě velký problém - tohle byla primárně věc ministerstva zdravotnictví, aby se na to včas připravili.  Ale fatální je, že se nikde na stejně důležitém místě jako zdravotnictví nekomunikoval sociální sektor, který přitom obhospodařuje několik set tisíc seniorů každý den. Paní ministryně Maláčová nedělala nic. Museli jsme ji mediálně dotlačit, aby vůbec povolila sociálním službám pečovat primárně o staré lidi, to trvalo několik dní a dál bylo ticho po pěšině. Vůbec to neřešila.

Když testy pro personál domovů důchodců nemá, jak to měla řešit?

Mluvíme o ministryni, která umí napsat spoustu statusů na Facebook, když chce; umí problém hrotit a popisovat, co všechno řeší. Ale když se na její Facebook podíváte, není tam nic o tom,  že na sociální sektor se zapomíná – a klidně desetkrát a klidně vyhroceně, jak to dělá jindy. Že domovy pro seniory, pečovatelská služba a další typy služeb nemají pomůcky, že na ně stát zapomíná. Mohla si o to říkat, mohla upozorňovat. Ale nic.  Jako kdyby nevěděla, že senioři jsou riziková skupina. Ale samozřejmě to ví, jen to neřeší…

Pomohlo by ono burcování k tomu, že by důchodci v domovech neonemocněli?

To by nebylo jen burcování. V krizovém štábu má zastoupení i ministerstvo sociálních věcí. Ale ano, samozřejmě pomohlo. Kdyby se o tom tři týdny mluvilo i ze státních pozic a neříkali jsme to dokola jen my - ať už naše Asociace nestátních organizací,  prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Charita, Člověk v tísni či Armáda spásy – určitě by to pomohlo napřít pozornost na ochranu seniorů v domovech důchodců.  Jenže se o tom nemluvilo, a tím  pádem to nebylo akcentováno v médiích, protože je jasné, že ta v době krize informují hlavně o tom, co nařizuje Ústřední krizový štáb. Ale tam tohle téma podle všeho nikdo nevnášel. To je zjevné i z televizního  projevu Andreje Babiše. Měl v něm dvakrát velkou děkovačku, děkoval úplně všem -  hasičům, policajtům, zdravotníkům - kromě sociálních pracovníků. Na ty zapomněl. Když o tom Jana Maláčová o tom vůbec nemluví, tak se to nedoneslo ani k tomu, kdo premiérovi projev psal. A když to není v projevu, znamená to, že to není ani v agendě.

I premiér si asi všiml, že v Itálii a Španělsku jde hlavně o staré lidi, kteří masivně onemocní, a tyhle počty pak způsobí kolaps zdravotnictví…

Andrej Babiš je samozřejmě hlava toho všeho, ale kompetence ve vládě jsou rozdělené - a někdo z vlády o tom měl mluvit. Proto má kabinet své členy a není v něm jeden člověk.

O kolika ohrožených lidech, o něž se stará sociální složka, se bavíme?

Jenom pečovatelská služba má sto tisíc klientů, obrovské množství lidí je v domovech pro seniory. Je to řád stovek tisíc. A pak je tu terénní služba, lidé, kteří se starají o bezdomovce a uživatele drog, tam taky dřímá velké nebezpečí. Jak pro ty lidi, tak pro zdravotnictví systém. Do terénních služeb nedává stát nic - s tím, že si to mají zajistit samy a řešit to nějak po svém. Takže třeba ředitel Podaných rukou  Jindřich Vobořil  sem nějak sám dováží roušky z Číny. Praha má tohle naštěstí výborně podchycené, ubytovává lidi v hotelech a hostelech, aby zabránila šíření nákazy.  Ale například v Brně, dalším velkém městě, se neděje nic. Žádná prevence, jak dostat lidi z ulic, dokud není pozdě a zdravotnictví  funguje, protože se ještě neucpal trychtýř. Tyhle komunity jsou velký problém, jsou velmi náchylné k nemocem, ať už jsou to uživatelé drog, nebo lidé bez domova  - zahltí zdravotní systém, který bude kolabovat. My řešíme primárně to úzké hrdlo, lůžka v nemocnicích s plicními ventilátory, ale vršek, sběrač trychtýře, je strašně velký. A když jím bude propadávat moc lidí, ať už z domovů důchodců, nebo dalších rizikových skupin, na které se vykašleme, tak se do toho hrdla s nemocniční pomocí všichni nevejdou a budou umírat.

V čem je teď největší problém, pokud jde o domovy důchodců? Mluvíte o testování, které bylo nedostatečné, vlastně žádné, takže nákazu na klienty přenášejí pracovníci. Ale podle prezidenta Asociace poskytovatelů v sociálních službách se nákaza do domovů, kde už to je vystopováno, dostala s klientem, který ji přinesl z nemocnice, v jednom případě pak s návštěvou zvenčí, když ještě byly povoleny.

Stoprocentně se to tam bude dostávat a dostalo přes pečovatele - a říkáme to od začátku, říkáme to ministerstvu už tři týdny. Že nemoc roznesou pečovatelé, kteří ani nevědí, že ji mají, protože jsou třeba asymptomatičtí. I když v těch současných případech přišel virus do domova s klientem, tak platí, pracovníci, kteří se o seniory starají, pak nosí nákazu dál, koluje s nimi. Už jsou infikovaní a nevědí o to, protože je netestujeme.

Některé domovy důchodců se rozhodly, že pracovníci nebudou odcházet domů. Je to řešení?

Dělá se to všude po Evropě, dělají to i některá zdravotnická zařízení. Tenhle přístup se objevuje docela často -  je logický, jen těžko dlouhodobě udržitelný. Ti lidé mají své rodiny. Je to na rozhodnutí domovů, které si to mohou dovolit,  ale není to výsledek řízení státu. Mluví se o tom, že je potřeba ochránit seniory. Ale nikdo z vlády doteď neřešil, jak je ochránit v domovech pro seniory. Od začátku, kdy se vědělo, že tohle přijde, měli na ministerstvu vymyslet s nejlepšími mozky nejefektivnější systém. Ale oni to řeší stylem „nějak si pomozte“.

Jak by ten nejlepší způsob ochrany měl vypadat?

Pohlídat všechny věci, jako je sterilizace jídla, aby nemohlo dojí k nákaze tím, že ji někdo donese rukama. Naprosto důsledně a centrálně řízeně hlídat hygienu pracovníků. Komunikovat,  pořád sdělovat  informace: pracujeme na testech, je to na prvním místě. Teď se sem vozí ochranný materiál, to je dobře, ale potřeba testerů, která je v případě domovů pro seniory zásadní, se neřeší. A od toho je ministerstvo práce a sociálních věcí.. Neví to šéf krizového štábu Roman Prymula a neví to ani Andrej Babiš. Ví to ministryně práce a sociálních věcí a její aparát: ví a musí vědět, jak je to vážné. Že musí získat testy, že musí získat pozornost - že to je primární věc, kterou musí stát řešit. Jsou tu  ochranné obleky a spousta věcí, která se dala udělat, ale nemáme nic. Nabízí se to, co se děje běžně v zahraničí: že se klienti domovů začnou rozstěhovávat do uzavřených hotelů. Minimálně ti, kteří nejsou uvázáni na lůžko.  Aby se minimalizoval kontakt mezi klienty a personálem. Ale takové věci se musí řídit - ne to nechat, ať si to každý řeší po svém.

Co teď v asociaci děláte?

Snažíme se momentálně dotáhnout, aby byli senioři skutečně důsledně izolováni. To se nezavedlo - ani ti, kteří jsou doma, tam nesedí důsledně, nevozí se jim automaticky jídlo. Tohle máme nachystané. V pondělí dopoledne spouštíme  web a systém distribuce přes terénní pečovatelskou službu ke všem seniorům, kteří jsou doma. Ale terénní pečovatelská služba i lidé doma jsou pořád lokální věc. Totální časovaná bomba jsou domovy seniorů. A jak jsem řekl - samozřejmě i lidé na ulici a uživatelé drog. Ty obcházejí terénní pracovníci, na které se nemyslí ani s ochrannými pomůckami.