Lipovská kandidaturou za Volný blok naznačuje, kam míří její politické ambice
 
Rada ČT, Hana Lipovská
Hana Lipovská • Autor: Matěj Stránský

Ekonomka a členka Rady České televize Hana Lipovská oznámila, že bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za stranu Volný blok jako jednička v Pardubickém kraji. Může se to jevit jako nelogické rozhodnutí: uskupení má malou podporu veřejnosti, navíc je spojeno s politickým extrémem a šířením spikleneckých teorií. Podle politologa a experta na radikální pravici Miroslava Mareše tím však Lipovská říká, že s ní můžeme do budoucna počítat, a také to, na jaký typ voličů chce cílit. „Je zřejmé, že je tu nějaké procento nespokojenců, které z velké části podchycuje Tomio Okamura. Jeho subjekt SPD je vázán na jeho osobu a v případě, že by politiku opustil, se tedy objeví rezervoár voličských hlasů, které se bude snažit podchytit někdo jiný. Vzhledem k mládí radní Lipovské je možné, že se bude snažit v tomto spektru stát viditelnou politickou figurou,“ říká Mareš.

Nemůže ji ale spojení s radikálně pravicovou stranou v očích jejích dosavadních fanoušků diskreditovat v roli radní  ČT, která by měla být nezávislá?

Je pravda, že Hana Lipovská odteď začne být vnímána vyhraněným stranickým prizmatem, protože Volný blok je stranou vyhraněnou, radikální. To samozřejmě může být problematické pro její další působení v radě. Pro Volný blok angažmá Lipovské ale logiku má: hnutí potřebuje známé lidi na kandidátce, aby zaujmulo. Lipovská může pomoci přitáhnout lidi, na které se Volný blok obrací. On necílí na pražskou kavárnu, když použiju tento termín, ale na lidi, kteří chodí demonstrovat proti vládním opatřením proti covidu anebo proti České televizi.

Vás tedy její kandidatura nepřekvapila?

Je to samozřejmě překvapení, to nezastírám. Tak otevřený příklon k tomuto typu extrémní strany jsem nečekal. Když se ale podíváme, co Volný blok je, tak to určitou logiku má. Je to strana, kterou kdysi zaregistrovaly Jana Bobošíková a Jana Volfová pod názvem Suverenita – Blok Jany Bobošíkové. Volfová je dnes předsedkyní Volného bloku, jak vyplývá z údajů o politických stranách na stránkách ministerstva vnitra. Lubomír Volný je tedy pouze lídrem strany, jež původně vznikla na podporu Jany Bobošíkové, která je také současnou kandidátkou.  Blízké vazby Hany Lipovské na Janu Bobošíkovou v poslední době jsou rovněž zřejmé, takže v tomto směru její kandidatura ze zpětného pohledu zas takovým překvapením není. Pro budoucí kariéru Hany Lipovské to však rozhodně může být kontroverzní rozhodnutí.

Čtěte také: Do pasti Hany Lipovské padl policejní prezident

Z pohledu Volného bloku je angažmá Lipovské logické, co tím tedy může získat ona? Strana se ani neobjevuje v předvolebních preferencích a je otázka, zda získá jedno dvě procenta…

O straně se teď hodně mluví, takže se může v preferencích zvednout, zvlášť pokud bude chystat nějaké akce. Nemyslím si, že má na to dostat se do sněmovny, ale může atakovat pozici 1,5 procenta, což by jí umožnilo získat peníze ze státního rozpočtu (po zisku 1,5 procenta hlasů dostane strana 100 korun za každý hlas, vzhledem k minulé volební účastni tedy 1,5 procenta hlasů odpovídá přibližně částce 7,5 milionu korun – pozn. red.). Lipovská se také díky kandidatuře může udržet v povědomí lidí pro případné další politické působení. Naznačuje tím, že by se do budoucna mohla chtít zapojovat do tohoto typu politických stran. Je zřejmé, že je zde nějaké procento nespokojenců, které nyní z velké části podchycuje Tomio Okamura. Ale subjekt SPD je vázán na jeho osobu - a v případě, že by politiku opustil, se tedy objeví rezervoár voličských hlasů, které se bude snažit podchytit někdo jiný. Vzhledem k mládí radní Lipovské je možné, že se bude snažit stát se v tomto spektru viditelnou politickou figurou. To už dlouho dělá právě Jana Bobošíková, která vystřídala několik subjektů, za které v minulosti kandidovala.

Co vlastně víme o politickém přesvědčení Volného bloku? Je známo, že vyrostl na odporu k vládním pandemickým opatřením, proti nimž pravidelně demonstruje. Poslanec Volný proslul i násilnou potyčkou v parlamentu a také šířením konspiračních teorií, třeba že covid šíří letadlo létající nad Brnem. Ale kdo jsou voliči hnutí?

To vlastně nevím, neznám průzkum lidí, kteří by je volili. Je třeba rozlišovat mezi právní slupkou, tedy registrovanou původní  stranou Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, a Volným blokem, na který se přejmenovala letos a který fakticky představuje nový subjekt. Pan Volný byl kontroverzní osobností už v SPD, kdy se dostával do sporů s předsedou Okamurou. Když od něj odešel, měl chvíli stranu Jednotní, než se přidal k Volnému bloku a stal se jeho tváří. Potyčkou v parlamentu se dostal do povědomí části veřejnosti, spojuje různé nespokojené lidi. Volný blok v dnešní podobě vyrostl na protestech proti anticovidovým opatřením. Využívá nejen jejich razantní kritiku, ale i předsudky, konspirace, požaduje věci jako vystoupení z EU a NATO.

Reklama
Reklama

Lubomír Volný
Lubomír Volný

V čem se Volný blok liší od SPD?

Onou mnohem větší razancí. Okamura se nikdy nedostal do oblasti fyzického násilí, zatímco Volný se svou hrozbou  „flákancem“ takto vyprofiloval. I lidé kolem SPD se zapojují do konspirací, ale že by přímo vedení šířilo takové věci z Aeronetu, jako že letadlo rozprašuje covid nad Brnem, to přinejmenším předseda a lídři nedělají. Umožňuje to Okamurovi paradoxně hrát roli serióznějšího politika vůči ještě extrémnějšímu Volnému bloku.

Volný blok jde navíc do voleb s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS), která je otevřeně rasistická, což tuto radikálnost ještě podtrhuje.

Ano, ale u té rovněž nastala zajímavá změna orientace. DSSS ještě před několika lety byla propojena s neonacistickými strukturami. Avšak loni a předloni už se objevila třeba na protestech proti bourání sochy generála Koněva v Dejvicích. Lídr DSSS Tomáš Vandas stranu pragmaticky přizpůsobil takovým těm vlasteneckým náladám velké části nespokojenců, kteří přitom obdivují Putinovo Rusko. Ta strana není tak početná, takže Vandas mohl bez větších problémů její profil měnit. Zároveň kolem ní pořád působí Dělnická mládež s jednoznačnými vazbami na neonacismus.

I když Volný blok neuspěje, může ve volbách sehrát důležitou roli, protože sebere procenta jiným stranám. Komu může ublížit a komu pomoci?

Nejvíce jeho případný úspěch určitě uškodí SPD. Nemyslím, že by došlo k výraznému překryvu s Přísahou, možná to budou desetiny procenta, byť se obě hnutí snaží cílit na nespokojené voliče. Může vzít něco i komunistům.

 Ještě jste nezmínil Trikoloru, jestli ji k radikální pravici také můžeme zařadit…

Trikolóru jsem nezmínil, protože si myslím, že má poměrně malé šance ve volbách uspět. I Trikolóře může Volný brát nějaké hlasy, v antirouškařských náladách mají překryv. Ovšem  Trikolóra se pohybuje v nízkých jednotkách procent a vzájemné přesuny s Volným blokem jsou pak zřejmě v desetinách procenta, což není nijak signifikantní. Každopádně myslím, že kandidatura Trikolory a Volného bloku ubírá nějaká procenta SPD. Tam jsou propojené nádoby elektorátu. Může to tedy pomoci všem ostatním stranám včetně ANO. Zdůrazňuji však, že pouze tipuji - podrobnější sociologické průzkumy k takovým přesunům neznám.

24_madia a politika_jaros
Tomio Okamura • Autor: Milan Jaroš

Může se česká radikálně pravicová scéna se může v blízké budoucnosti spojit?

Jsou tam velké osobní i ideové spory. Přece jen Trikolora se cítí být jinde než Volný s jeho excesy, zároveň je tam několik silných osobností, které se neumí shodnout. Je tam zároveň dominantní role Okamury a něco se může změnit teprve tehdy, kdyby ukončil činnost nebo se dostal do problémů. Pak by se rozjel boj o nástupnictví. Když vezmu historickou paralelu: když na přelomu tisíciletí ze scény pozvolna zmizel Miroslav Sládek a jeho Republikáni, trvalo přes deset let, než se našla silná osobnost v Okamurovi, který dokázal podchytit důležitou část elektorátu. Další podstatná věc totiž je, že tito lidé často nechodí volit. Jde tedy i o to, nakolik se těm subjektům podaří přesvědčit lidi, aby k volbám šli.

Co by Volnému mohlo pomoci?

Kdyby se vrátila pandemie a tvrdší opatření. Na tvrdém zimním a jarním lockdownu vyrostl a v tuto chvíli už jeho apely nejsou tak silné. Bude muset hledat nová témata, pokud nedojde ke zhoršení pandemie.

Jaká například může využít?

Tradičně se objevuje romská otázka – a po smrti Roma Stanislava Tomáše v Teplicích nebo konfliktu Romů s vodáky v Sokolově tohle staré téma může dostat nový náboj. Pak je tu téma migrace, které oprášil Andrej Babiš a vrátil ho do veřejného prostoru, tam taky může být Volný výrazný. Tyto strany se zaměřují i na exekuce, ale nejsou jediní, tam je větší konkurence. A pak jsou tu témata jako vystoupení z NATO a EU, které využívá i SPD. Obecně ve veřejnosti rezonují témata kulturních válek, kde se mohou lidé kolem Volného profilovat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 662

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte