Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Rozhovory

Jurečka: Jsem připravený podat návrh na jmenování Hladíka

 S ministrem práce a sociálních věcí o případu Doroty Š., pochopení pro klimaaktivisty, obsazení resortu životního prostředí a zvyšování daní

Marian Jurečka • Autor: Milan Bureš
Marian Jurečka • Autor: Milan Bureš

Překvapily vás informace, které Respekt přinesl v textu Petra Třešňáka a týkají se týrání lidí s mentálním postižením, k němuž dochází v zařízeních pro ně určených?

(Dlouze mlčí). Nemůžu úplně říci, že by mě překvapily. Jsem si vědom, že systém v České republice rozhodně není dokonalý a v mnoha oblastech má potenciál k výraznému zlepšení. A i když uděláme spoustu opatření, vždycky v těchto případech bude hrát roli lidský faktor. Na druhou stranu případy, které popsal pan Třešňák, pro mě nejsou lidsky ani politicky nic příjemného. I když se ten jeden konkrétní případ stal před mým nástupem do funkce, nijak se z toho nevyviňuju ani netvrdím, že za mě je to zásadně lepší. Děláme kroky, které by v střednědobém horizontu měly vést k tomu, aby se to zlepšilo. Člověk ví, že systém není dokonalý, přesto vás vždycky překvapí, když se něco takového stane.

Konkrétní případ týkající se vraždy Doroty Š. jste znal?

Ne, byl jsem s tím seznámen až v okamžiku, kdy se objevil v mediích. Jako ministr nemám kapacitu procházet všechny případy, které se v minulosti v oblasti sociálních služeb nebo třeba pracovních úrazů staly.

Říkal jste, že víte, že systém není dokonalý. Pokud víte, že je něco špatně, co chcete dělat s tím, aby k takovým věcem nedocházelo?

My se to snažíme řešit víceméně od prvních dnů, co jsem přišel na ministerstvo. Jednou z důležitých podmínek zlepšení je otázka materiálně technických standardů. Pak jsou standardy personální. A nakonec i proces deinstitucionalizace, kterou chceme naplňovat z hlediska programu lidovců a zároveň se k ní zavázala Evropa. A říkám jasně, že v ČR už proces ústavní péče tak, jako probíhal v minulých desetiletích, nemůže dál fungovat. Už nedáme peníze na opravu těchto subjektů. I moje životní filosofie je jít směrem k sociální službám, které fungují na komunitní až rodinné bázi.

Komunitní péče v malých zařízeních, nikoli velké ústavy – přesně k tomu je podle odborníků potřeba dojít. Ale máte časový výhled? Pořád jsou páteří českých sociálních služeb velká zařízení…

Ten proces se děje s ohledem na finanční podporu a my se ho snažíme podporovat i směrem ke krajům, které jsou často zřizovateli. Je ale potřeba si říci, že to ponese nejen vyšší investiční náklady, ale i provozní.

Experti také často kritizují, že v českém systému chybí know-how, znalost moderních přístupů, jak s lidmi s mentálním postižením správně pracovat. Jak chcete změnit tohle?

Zmínil jsem investičně-provozní věci, další věc je otázka personálního zajištění - a na té samozřejmě rovněž spolu s ministerstvem zdravotnictví pracujeme. Bojujeme s problémem, že je těžké najít odborníky na psychiatrickou péči. Když se budeme bavit o centrech duševního zdraví, dnes jich máme zhruba třicet - a s ministrem Válkem musíme vymyslet, jak v tom pokračovat. Mělo by jich být přes sto. Abychom pacienty z lůžkové péče dostali ideálně do běžného života. A když se budeme bavit o lidech s poruchou autistického spektra, tak musí být doplněna síť odlehčovacích služeb, aby si rodiče mohli oddechnout a načerpat sílu. To je dnes v některých částech republiky nemožné. Chceme síť sociálních služeb doplňovat i pro lidi s demencí, Alzheimerovou chorobou. Jako ministr říkám, že nemáme kapacitu na to, abychom garantovali dostatečnou péči - a na to se musíme zaměřit.

Jak ale chcete zajistit, aby lidé, kteří o mentálně postižené pečují, měli patřičné znalosti a nedocházelo k nevhodnému přístupu k náročným pacientům, který jejich stav zhoršuje?

Mluvíte o kvalitě personálu, tu můžeme podporovat například metodicky, i když tady už je to trochu víc věc poskytovatelů. My to můžeme řešit i z hlediska kontroly – což je také jedna z věcí, na kterou se zaměříme. Dva roky covidu poznamenaly schopnost kontrol v terénu i u poskytovatelů sociálních služeb. De facto se kontroly naplno rozjely až v závěru prvního pololetí letošního roku. Chceme ale nabízet i možnosti lepšího vzdělání třeba v rámci operačních programů nebo programů, které umíme zafinancovat.

Plánujete zřídit meziresortní komsi, která bude situaci kole péče o lidi s mentálním postižením řešit. Kdy se sejde, kdo v ní zasedne a jaké bude mít přesně úkoly?

Chci, aby to nebyli jenom lidé z ministerstev práce a zdravotnictví, ale i lidé z řad poskytovatelů i praxe a lidé, kteří mají mezinárodní rozhled. Nemůžu teď říkat konkrétní jména. Nemám rád prázdná prohlášení, že se zřídí komise, za mě je důležité, aby ti lidé přinesli podněty, co je potřeba změnit legislativně, zjistit, co dnes nedostatečné financujeme.

Ilustrační foto • Autor: Profimedia
Ilustrační foto • Autor: Profimedia

Kdy konkrétně začne pracovat?

Po Novém roce. Do Vánoc jsme všichni zasekáni předsednictvím.

Kde na změny, o kterých jste mluvil, vezmete peníze? V okamžiku, kdy ministr financí Zbyněk Stanjura prohlásil, že do příštího května chce najít úspory ve výši 70 miliard.

V sociálních službách nevidím prostor, že můžeme někde škrtat.

A vy mluvíte navíc o tom, že byste chtěl ještě přidávat.

Jsme v situaci, kdy s ohledem na demografický vývoj systém bude potřebovat víc finančních prostředků, pokud chceme zajistit kvalitní péči. Ale když říkáte, že chci přidávat, zní to, jako bych chtěl rozhazovat. Jsem si vědom, že na tuto oblast budu potřebovat víc prostředků, ale zároveň nechci, aby všechno šlo ze státního rozpočtu. Tak to ostatně není ani dnes. Část jde přes dotační titul, pak je tu příspěvek na péči a samozřejmě ještě obce a kraje. Některé kraje dávají už dnes dost, pro jiné to naopak zatím priorita není, takže se snažím s nimi komunikovat, aby podíl navýšily.

Takže neplánujete škrty a budete hledat zdroje na komunální úrovni. Nepředpokládáte, že získáte víc financí ze státního rozpočtu.

Meziročně budeme muset reagovat na to, jaké jsou inflační vlivy na sociální služby, což jsme udělali i letos - bylo tu navýšení o 12 procent. Budeme muset zohledňovat i rozsah nárůstu sítě sociálních služeb, který se děje a je neúprosný. Já se snažím hledat úspory v efektivitě systému. Když jsem nastoupil na ministerstvo, zjistil jsem, že když chci vést debatu s financemi, mám strašně málo čísel. Takže v březnu jsme si sedli s profesorem Duškem s ÚZIS a začali jsme vymýšlet, jak vybudovat datovou základnu, jakou má třeba resort zdravotnictví. Dneska ví přesně, jakou má kapacitu v nemocnicích, jaké jsou náklady na péči, náklady na konkrétní typy diagnóz… Já tady sedím a v zásadě nemám skoro nic. Přitom potřebuji vědět, jak je který kraj zatížen, a díky datům bych mohl lépe měřit kvalitu služeb. Slibuji si také větší provázanost mezi lékařskou a sociální péčí. Abychom třeba po roce uměli říct, co pomohlo, díky čemu někdo neskončil s čtvrtým stupněm závislosti, ale bude schopný chodit na částečný úvazek do práce a stát to bude v dalších třech letech stát výrazně méně peněz nebo žádné. Tým na tom pracuje přes půl roku - slibuji si od toho, že se budeme moci zaměřit na větší kvalitu péče, ale i to, že někde se najdou úspory.

Petr Třešňák zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vás vyzval, abyste přišel na akci zvanou Noc důstojnosti, která připomene památku Doroty Šándorové. Konat se bude 6. ledna před budovou ministerstva práce a sociálních věcí. Přijdete?

Ano, mám to v kalendáři.

Předminulý týden proběhla studentská stávka za klima. Sešel jste se jako zastupující ministr životního prostředí s některými stávkujícími?

Musím říct, že mě mrzelo, že jsem nedostal před začátkem stávky žádnou výzvu nebo žádost, že by se chtěli potkat. Chtěli stávkovat, měli seznam požadavků a já jako politik jsem s tím byl konfrontován až v okamžiku, kdy se o tom v ten den tweetovalo. V minulosti jsem se několikrát sešel s lidmi aktivními v rámci Fridays for Future. Takže jsem připraven se se studenty potkat - kdykoliv si s nimi sednu a budeme se seriózně bavit.

Ze strany studentů to asi bylo spíš navázáno na téma 17. listopadu, kdy chtěli upozornit na témata důležitá pro budoucnost Česka.

To úplně neumím vyhodnotit. Mě to mrzelo v duchu, že dneska ve vládě není nikdo, kdo by zpochybňoval klimatickou změnu a nutnost řešení jejích dopadů. Navíc se to dělo v době, kdy byla COP v Egyptě, dějí se klíčové konference v Panamě či Kanadě - a kdy je díky předsednictví Česká republika lídrem v řadě jednání. Dokončujeme balíček Fit for 55 -  je vidět, že věci, které roky stály, teď mají obrovskou akceleraci.

Autor: Milan Bureš
Autor: Milan Bureš

Ale to jsou věci, které Česká republika musí řešit. Jsou dané agendou a tím, že vedeme předsednictví.

My to děláme nejen proto, že musíme, ale i proto, že to chceme a vidíme v tom důležitost. Mimochodem mě třeba mrzí, že balíčku Green Deal byl dán název Green Deal, což někteří v České republice parafrázují jako zelený úděl. Podle mě by úplně nejlepší název byl něco jako Deal for Life, prostě je to set opatření, který děláme proto, abychom tady mohli žít a aby tady mohly žít i generace po nás. Jako člověk i jako politik vnímám důležitost životního prostředí.

Podle stávkujících to ale nepůsobí tak, že vláda dává životnímu prostředí prioritu, když je ministerstvo neobsazené. Navrhovali mimo jiné, aby vznikl například post speciálního vládního zmocněnce. Neukázali byste tím, že vám na tomhle tématu opravdu záleží?

Ale agendu klimatu má na starosti ministerstvo životního prostředí. A když se podíváte do programového prohlášení vlády, tam jsou velmi jasné a adresné závazky ve vztahu k ovzduší, ke krajině, k biodiverzitě. A funkce typu zmocněnce já vnímám jako dočasné, nebo se tím řeší nutnost koordinace vícero resortů. A ministerstvo životního prostředí je v tomhle aktivní. Já nemám rád funkce pro funkce. Kdybychom si řekli, že něco v současném systému neumíme, tak pak ano - ale tady si nemyslím, že by v jejím zřízení byla přidaná hodnota.

Ale chápete, proč mohou mít stávkující – což možná nejsou mladí lidé – pocit, že se věci nehýbou dost rychle a proti změně klimatu se neděje dost?

Ano, mám pro to pochopení. Pořád se ještě považuju za normálního člověka, mám pět dětí, takže mi není jedno, v čem budou žít moje děti a další generace. Beru klimatickou změnu velmi vážně, na vysoké škole jsme měl bioklimatologii, už v devadesátých letech  jsme modelovali dopady toho, co se stane, když nic nebudeme dělat. Vnímám to i prakticky, já jsem sice z Olomouckého kraje, ale hned vedle máme Moravskoslezský - a tam je pořád nedýchatelno, když začne topná sezona.

Jak kombinujete naléhavost toho tématu s tím, že v politice není možné jednat radikálně ve smyslu rychle a dramaticky. Jaká je vaše strategie?

Jsem si vědom, že musíme udělat rychle řadu kroků. Snižovat emise, adaptovat se. Ale do toho teď politicky vstupuje řada faktorů, které to dělají velmi složité. Máme energetickou krizi, řešíme vysoké ceny energií a musíme je nastavit únosně nejen pro občany ale i firmy - je to extrémně náročná situace. Na druhou stranu v tom vidím i příležitost. Věci, které by se jinak možná děly pomaleji, třeba nástup obnovitelných zdrojů nebo hledání efektivních úspor, nabraly úplně jinou dynamiku. Jen je potřeba to vybalancovat, aby to neznamenalo, že firmy začnou propouštět, že pro část těch lidí budou opatření nedostupná. A to se na ministerstvu snažíme hlídat. A když dobře nastavíme tenhle mix, tak se třeba ukáže, že některé ambice, které byly dřív vysoké a jakoby nedosažitelné, budou najednou reálné.

Stávka za klima • Autor: Univerzity za klima
Stávka za klima • Autor: Univerzity za klima

Myslíte, že v dohlední době přijde období „klidu a pohody“, kdy se budeme moci soustředit jen na klima a neřešit jiné krize? Není to prostě podoba dnešního světa, že se jedna krize nabaluje na druhou a navzájem se přiživují?

To si samozřejmě uvědomuji. Všichni jsme si říkali, že je tady covid, zdravotní krize, která se propisuje do ekonomické krize - a že nic horšího už nemůže přijít. A teď jsme najednou konfrontováni s tím, že něco mnohem horšího přišlo. Na druhou stranu věřím tomu, že válka na Ukrajině v horizontu měsíců skončí a že nás nečeká obdobný konflikt, který by podobně výrazně zahýbal s energetickým sektorem a ekonomikou, nečekám ale ani „období klídku“. Každopádně jsme teď konfrontováni s velmi složitými rozhodnutími, například když se bavíme o využívání uhlí. Řešíme odklon od ruské ropy a plynu a najednou vidíme, že ještě nějaký čas budeme uhlí potřebovat - a nikdo z politiků neumí úplně přesně říci jaký. Ani já nejsem schopen říct, kdy bychom s uhlím mohli realisticky skončit, byť si vláda v prohlášení dala nějaký cíl a bude dělat maximum, aby to bylo co nejdřív.

Pojďme k personální politice na ministerstvu životního prostředí. Myslíte si, že by měl být Petr Hladík ministrem životního prostředí?

Ano.

Jak si tedy vysvětlit, že premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že chce ještě čas, než ho oficiálně navrhne ke jmenování.

Petr Fiala požádal, že chce mít ještě nějaký čas, aby měl jistotu, že když Petra Hladíka navrhne na jmenování a prezident to učiní, nestane se nic, co by vedlo k tomu, že se situace pro něj, případně tedy pro celou vládu zhorší.

Tak to vysvětlil i vám?

Ano.

Nelze ale situaci číst buď tak, že premiér chce čas, protože Miloš Zeman ho nechce jmenovat - nebo proto, že je pravděpodobné, že se z prohlídky kanceláře Petra Hladíka na brněnském magistrátu stane větší problém, než to vypadá?

To, co zmiňujete ohledně budoucího vývoje, může být hledisko, které premiér zvažuje. Já jsem sám v době, kdy vyšla tato prohlídka najevo, řekl, že je potřeba, aby tady byl čas a prostor pro práci policie a orgánů činných v trestním řízení. Ta by neměla být zatížena tím, že najednou jde o člena vlády. A zároveň aby veřejnost a média měly možnost od Petra Hladíka slyšet odpovědi na otázky, které budou kladeny. Já jsem měl možnost s Petrem Hladíkem opakovaně mluvit a podle mého názoru by mohl být navržen ke jmenování už na začátku prosince, ale zároveň respektuju názor pana premiéra. A současně je tam ještě další argument, který má racionalitu. Není dobré dělat už potřetí personální změnu během evropského předsednictví. Neříkám, že jsem expert na všechno, na druhou stranu člověk má politickou zkušenost. Šest let jezdím na jednání rad - vím, jak ji vést a řídit. I tohle byl faktor, že jsme se s panem premiérem takto dohodli.

Petr Hladík • Autor: Dávid Pásztor
Petr Hladík • Autor: Dávid Pásztor

A co názor prezidenta Miloše Zemana?

Mně prezident řekl, že je připraven Petra Hladíka jmenovat. Větší pozornost věnoval názorům na Green Deal a balíček Fit for 55.

Vy jste říkal, že by vám nevadilo, kdyby návrh byl podán už k 1. prosinci. Máte tedy o brněnském případu informace, respektive jste si jistý, že se tato kauza nemůže vyvinout tak, že Petr Hladík může být i obviněn?

Jak říkám, já jsem mluvil s Petrem Hladíkem opakovaně - a myslím, že si velmi dobře uvědomuje, že kdyby došlo k zhoršení situace a případně obvinění, jak vážné dopady by to mělo nejen na vládu, ale i na jeho rodinu a KDU-ČSL. I proto jsem mu opakovaně položil otázky, které zazněly ve veřejném prostoru. A věřím jeho podání, jak se události staly a jak k nim přistupoval z pozice člena rady města Brna; stačilo mi to. Kdybych měl pochybnosti, tak bych Petrovi řekl ne, ať se do toho nepouštíme. Já jsem připraven návrh na jeho jmenování předat panu premiérovi - a to při znalosti všech věcí, které o případu mám.

Vlastně ho zaštiťujete svojí politickou kredibilitou.

Do určité míry ano. Petr Hladík postupoval v souladu se zákonem a v souladu s tím, co mu uložilo vedení města Brna v prvním období jakožto náměstkovi, který měl na starosti problematiku bytové politiky. V druhém období už tuhle oblast neměl na starosti, ale staral se o investice do majetku města. Ale nikdy nedělal nic nezákonného a neférového.

Litujete v posledních týdnech, jak intenzivně jste jako opozice kritizovali Karla Havlíčka za to, že byl ministrem dopravy a průmyslu zároveň?

Nelituji, protože to je úplně příběh. Ministr Havlíček s premiérem Babišem se rozhodli programově, že 2,5 roku tady prostě bude jeden ministr řídit dva takhle rozsáhlé resorty. A já jsem nikdy neřekl, že tohle je něco, co chci. Naopak je to záležitost několika týdnů. Tohle je úděl předsedů stran: když dojde k personální výměně a jsou zde nějaká nutná mezidobí, je pověřen vedením daného resortu.

Koalice Spolu oznamuje postup pro nadcházející prezidentské volby, 4. říjen 2022 • Autor: ČTK / Uhlíř Patrik
Koalice Spolu oznamuje postup pro nadcházející prezidentské volby, 4. říjen 2022 • Autor: ČTK / Uhlíř Patrik

Co když premiér bude mít pochybnosti i po 1. lednu 2023, máte náhradu?

Máme jasnou dohodu, že pokud by ještě pochybnosti měl, že by se ozval do 1. ledna. Ale já rozhodně počítám s tím, že Petr Hladík bude ministrem a že nenastanou pochybnosti, které by měly vést tomu, že by nebyl jmenován.

Takže nemáte plán B?

Samozřejmě každý politik musí mít plán B. Ale znovu říkám, že nepočítám s tím, že by se musel aktivovat.

Ale na co tedy premiér nyní čeká? Vy jste říkal, že na 1. ledna s návrhem na jmenování a že do konce roku budete ministrem životního prostředí vy.

Pan premiér řekl, že ještě chce mít nějaký čas v řádu zhruba tří týdnů, aby měl jistotu, že nemůže dojít ke zhoršení v té kauze a k nový skutečnostem, které by vedly k tomu, že by třeba Petr Hladík byl obviněn.

Takže Petr Fiala ví, že se v následujících týdnech bude dít v té kauze něco zásadního?

Já nemluvím za Petra Fialu. Já jsem vám řekl to, co Petr Fiala řekl mně a médiím.

Tento týden jste pro Novinky uvedl, že je potřeba se vrátit ke zvyšování daní, mluvil jste o možnosti progresivní daně, daně z nemovitosti atd. Je tohle něco, s čím KDU-ČSL půjde do vládních vyjednávání a debatě o tom, kde ušetřit 70 miliard, jak o tom mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura?

Na prvním místě stát musí hledat vnitřní úspory, aby byl co možná nejefektivnější. To stále platí, nechci, aby to by vyznělo tak, že to lidovci neakcentují. Ale samozřejmě je zde druhá rovina, kterou vidím na rozdíl třeba od Zbyňka Stanjury jinak. Myslím, že pokud chce vláda dostát závazku, že bude rozpočtové odpovědná, tak se musí kromě windfall daně a mimořádného odvodu u energií podívat ještě na jiné daňové příjmy. Bez toho prostě nebudeme schopni zemi vést k vyrovnanému rozpočtu. A já nechci zadlužovat svoje děti. Chci se podívat na spotřební daň, daň z hazardu, a ano i na zdanění fyzických nebo právnických osob. Myslím, že je na místě, aby tady byla větší solidarita bohatých lidí s lidmi, kteří ji dneska potřebují, o tom přece celý systém přerozdělování je. A pak si také myslím, že nějaká část pomoci, kterou stát poskytuje, má být vratná. To znamená, že i firmy mají být solidární: nemůže to být tak, že kapitalizujeme zisky a socializujeme ztráty. To znamená, že třeba u kurzarbeitu chystám to, aby nám firmy část toho, co budou čerpat jako pomoc, v budoucnu vrátily. Přijde mi to jako normální a zdravý princip solidarity. Nechci trestat úspěšné, jak to někdy zaznívá, ale přiznejme si, že pokud tohle máme zvládnout, tak by tenhle princip měl zafungovat.

Zbyněk Stanjura • Autor: Foto: HN - Lukáš Bíba
Zbyněk Stanjura • Autor: Foto: HN - Lukáš Bíba

Je u vašeho pohledu hlavním překážkou zvyšování daní ODS?

Beru to tak, že o tom budeme jednat, takže já se na to jednání připravuju, abych měl silné argumenty. Chápu dlouholetý pohled ODS a jejich program. Na druhou stranu říkám, že musíme všichni pochopit, jaká je dnes reálná situace - a že jenom se škrty to prostě není možné. Zároveň chci, aby ani ty škrty v žádném případě nebyly tupé nebo asociální.

Myslíte, že podobný přístup najdete i u ostatních koaličních partnera kromě ODS?

Věřím, že ho nakonec najdu u všech. To prostě musí být vyvážené.

Přijdete tedy i na to, jak přesvědčit ministra Stanjuru?

Víte, jak to je: postupně to obrušujete, až se to podaří.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].