Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory, Společnost

Hanobení státních symbolů není trestný čin

Rozhovor s ústavním právníkem Janem Wintrem o trenkách nad Hradem a hranicích svobody projevu

Členové skupiny Ztohoven stáhli 19. září na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní červené trenky • Autor: ČTK
Členové skupiny Ztohoven stáhli 19. září na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní červené trenky • Autor: ČTK

Vlající rudé trenky, které v minulých dnech nad pražským Hradem na chvíli nahradily prezidentskou standartu, daly do pohybu úřední mašinérii. Umělecká skupina Ztohoven, která je autorem akce, čelí policejnímu vyšetřování, šéf Útvaru pro ochranu prezidenta Petr Dongres byl na koberečku u šéfa policie.

Nedávno policie zahájila vyšetřování ohledně házení vajec na prezidenta při oslavách výročí 17. listopadu a do hledáčku policii se dostaly i šibenice na demonstraci proti uprchlíkům. Je dobře, že se hledají takové hranice zákonů, anebo jde spíš o vyostřené a neadekvátní reakce? „Já bych tyto věci spíš hned netrestal. Omezení svobody projevu musí být v demokratické společnosti jen v opravdu nezbytné míře,“ říká Jan Wintr, expert na ústavní právo a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Má být trestné lezení po střeše Hradu?

Má to několik rovin. První je, že dotyční lezou po budově, po které by lézt neměli. To ale platí obecně pro jakýkoliv dům. Kdyby někdo lezl po mém domě, narušuje ochranu mého soukromí. Taky tu jistě bude něco ve smyslu, že Pražský hrad patří mezi chráněné budovy - a máme tu i návštěvní řád. Teď je ale otázka, jestli je to rovněž trestný čin. Já si myslím, že ne. Možná jde o výtržnictví, tedy neslušnost na veřejnosti. Pak se ale musí ústavně konformně vykládat, kde je hranice vyjádření názoru - a kde už je to hrubá neslušnost.

V diskuzích často zaznívá, že kdyby někdo vylezl třeba v USA na střechu sídla prezidenta, nemusel by to přežít. Snese to srovnání s případem akce na Pražském hradě?

To je otázka ochrany veřejných budov, kterou má každá země jinou. V Americe je tedy asi taková, že se k Bílému domu ani nedostanete: jsou tam ploty a je jasné, že proti narušiteli může ochranka použít sílu. U nás je to otázka, o které jsem mluvil: Jak jsou nastavena pravidla na Pražském hradě. Ale také, jestli by razantní zásah policie byl adekvátní tomu, zda a jaké umělci vyvolávali ohrožení. Na to už já coby ústavní právník neznám odpovědi.

Jan Wintr • Autor: prf.cuni.cz
Jan Wintr • Autor: prf.cuni.cz

Jedna věc je vylézt na střechu, druhá sundat prezidentskou vlajku a vyvěsit trenky. Může být něco takového trestné, třeba kvůli hanobení prezidenta republiky?

Nic takového jako hanobení prezidenta v českém zákonodárství není. A od roku 1994 nemáme ani trestný čin hanobení Parlamentu, Ústavního soudu i České republiky jako takové, protože to zrušil Ústavní soud jako nepřiměřené omezení svobody projevu. Do roku 1997 bylo trestné hanobení prezidenta, i to se pak ale zrušilo s poukazem na to, že  prezident má být chráněn stejně jaké jiné úřední osoby. Dnes je tedy trestné násilí proti úřední osobě a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu.

Kdysi tedy byl skutečně prezident chráněný víc, třeba před verbálními útoky, ale i Evropský soud pro lidská práva řekl, že to není možné tak volně používat. Ve všech listinách základních práv je napsáno, že omezení svobody projevu musí být v demokratické společnosti nezbytné. A došlo se k tomu, že mít v demokratické společnosti prezidenta chráněného proti jakýmkoliv verbálním útokům nezbytné není.

Členové skupiny Ztohoven stáhli 19. září na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní červené trenky • Autor: ČTK
Členové skupiny Ztohoven stáhli 19. září na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní červené trenky • Autor: ČTK

A může být tedy trestné, že někdo sundá prezidentskou vlajku?

V některých zemích je trestné hanobení státních symbolů, my to jako trestný čin nemáme. Máme zákon o užívání státních symbolů z roku 2001, kde je psáno, jak se vlajky věší. A je tam uveden přestupek s pokutou do 10 tisíc korun, pokud někdo státní symbol poničí nebo hanobí. Vlajka prezidenta je jeden z těch vyjmenovaných symbolů, takže pokud by ji někdo ničil, může to být tento přestupek.

Často se diskutuje o tom, jestli by se měl brát před zákonem zvláštní ohled na umělecký projev. Mají mít umělci stejnou zodpovědnost jako kdokoliv jiný?

Svoboda umělecké tvorby je chráněna Listinou základních práv a svobod podle článku 15, kde stojí, že je chráněna svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby. Teď je samozřejmě otázka, co to znamená. Podle mého názoru se musí poměřovat ostatními hodnotami. Neznamená to, že umění je generální výmluva na všechno - ale je to faktor, k němuž je při hodnocení nějakého činu třeba přihlédnout. Například pokud na střechu Hradu vyleze vandal, sundá vlajku a odhodí ji, je to něco jiného, než když to udělá někdo, kdo předem vyloží důvody svého činu a má to charakter umění. Zahraniční soudy v liberálních společnostech i Evropský soud pro lidská práva většinou respektují, že je nějaký skutek uměleckým dílem. Ostatně v galeriích je řada věcí, které jsou značně provokativní, ale nikdo je netrestá.

Vzpomněl byste si ze zahraničí na obdobný případ?

Žádný konkrétní případ teď v hlavě nemám. Občas se pochopitelně děje, že se přes nějakou veřejnou budovu natáhne plachta s nápisem. Ale nevzpomínám si, že by se to nějak trestalo.

Nedávno se začalo prošetřovat házení vajec na prezidenta, předtím šibenice na demonstraci, teď tedy trenky. Je dobře, že se hledá právní hranice, kam je možné zajít, nebo je to nebezpečná cesta k represím za projevy politických názorů?

Můj - tedy spíše politický - názor je, že bych takové věci netrestal. Debata o společenských otázkách se vyostřuje, hodně třeba právě v případě uprchlíků, a myslím si, že této diskuzi nepomůže, aby na sebe nositelé jednotlivých názorů hned podávali trestní oznámení. K demokracii patří svobodná diskuze - a společností by bylo neblaze vnímáno, že se úzce vymezí určitý názor a vše ostatní se bude stíhat. Události letošního roku včetně útoku na časopis Charlie Hebdo a jejich karikatury mě vedou k tomu, že bych svobodu projevu chránil spíš víc.

Včetně šibenic?

Myslím, že je lepší, když se proti šibenicím ostře vysloví politická reprezentace, společnost a novináři. Konkrétně šibenice je už asi možné brát jako výzvu k násilí, ale i tady bych byl radši, kdyby se nestíhaly. A vajíčka už vůbec - ani jako výtržnictví. Pojem výtržnictví je ostatně dost gumová formulace v zákoně a je potřeba s ním zacházet opatrně. Omezení projevu - jak už jsem zmiňoval - musí být v demokratické společnosti jen nezbytné.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].