25_rousky a respiratory_jaros
Jan Hamáček • Autor: Milan Jaroš

Vláda před časem schválila na návrh ministerstva vnitra poskytnutí pomoci občanům Běloruska, konkrétně jde o zdravotní a rehabilitační pomoc. Nová informace je, že tito lidé jsou už v Česku. Na koho se pomoc vztahuje?

Jde o lidi, kteří ji potřebují a na místě pro to byli vytipováni jako vhodní. A současně jsou to lidé, kteří by tu péči na místě dostávali obtížně. Například proto, že patří ke skupinám, které nesouhlasí s režimem Aljaksandra Lukašenky.

Jde o nich říct něco víc?

Vytipovávání potřebných vychází z naší spolupráce s běloruskou diasporou v Česku, v rámci které došlo k vytvoření humanitárního konzilia. Diaspora spolupracuje s lidmi přímo v Bělorusku. Nám předávali informace a my jsme byli tím, kdo rozhodl, zda ten který člověk bude, či nebude zařazen do skupiny těch, kteří se k nám dostanou. Pomoc je jim poskytována v rámci stálého zdravotně-humanitárního programu MEDEVAC, takové výkladní skříně Česka, jehož prostřednictvím poskytujeme pomoc v zemích zasažených válkou, konflikty nebo přírodními katastrofami. V případě Běloruska chceme ukázat, že Česko této zemi rovněž pomáhá.

O kolik lidí dohromady jde?

Je jich do padesáti a většina už je tady. Způsob cesty, jímž jsme je sem dostávali, byla individuální doprava.

Ekonom Steiner: Omezení škol vyjde společnost draho, ale funguje

Mluvilo se o tom, že byste pro ně poslali letadlo, ale že panují obavy, že běloruská vláda mu nedovolí přistát. K tomu došlo?

To se dělá v případě, že dotyčný stát spolupracuje. Pokud by to tedy byla země, která souhlasí, že jejím občanům může být poskytnuta pomoc, pak bychom vyslali vojenské letadlo, které je na to vybavené. Armádní airbusy mají dvě jednotky intenzivní péče. V případě Běloruska to nešlo, nakonec jsme o povolení ani nežádali a zvolili jiné cesty. Mluvím o komerčních letech, přepravě auty či autobusy. Charakter jejich postižení to umožňoval. Byla tu samozřejmě obava, aby někteří z nich neskončili ve vězení, proto jsme o tom nemluvili, než se dostali mimo území Běloruska.

Jak dlouho budou moci v Česku zůstat? Dostanou tu azyl? 

Jsou tu za účelem poskytnutí lékařské péče. Pokud by požádali o azyl třeba z důvodu, že jim něco v jejich zemi hrozí, proběhne standardní azylové řízení. Aktuálně je jim poskytovaná zdravotní péče, řádově je program koncipován na měsíce. Poté se svobodně rozhodnou, co dál. Zda se vrátit do Běloruska, nebo řešit svůj pobyt nějakým způsobem tady. Možností je vícero, nemusí to být jen azyl. Mezi jinými jsou mezi nimi studenti, kteří by možná mohli mít zájem dokončit své vzdělání u nás.

Kolik prostředků na pomoc Bělorusům máte vyčleněno?

Využili jsme peněz, které by se v MEDEVACU normálně daly na posílání lékařských týmů do zahraničí. Vzhledem k situaci s koronavirem se ušetřila spousta peněz, lékaři nemohli cestovat ven. Máme rezervu dvanáct miliónů, v této chvíli byly vyčerpány dva.

Kolik z vytipovaných ještě zbývá přivést? A bude časem následovat nějaká podobně velká skupina?

Zbývají jednotky. Pokud se ukáže, že je to potřeba a pomoc by využili další, jsme připraveni v tom pokračovat.

Reklama
Reklama

Roušky
Andrej Babiš, Jan Hamáček a Alena Schillerová na pražském Letiště Václava Havla, kde přistálo první letadlo se zdravotnickým materiálem z Číny • Autor: ČTK

Sešel jste se už s někým z nich?

Zatím ne, je to na nich. Respektuji, že jsou tu ze zdravotních důvodů; je to citlivá věc. Rád bych přijal a poděkoval těm, kteří vše pomáhali organizovat.

Jaká přesně mají toto lidé zranění?

Střelné rány, mnohočetné zlomeniny celého těla, poranění očí a uší po výbuchu granátu, otřesy mozku, popáleniny po užití paralyzéru, některé osoby vykazují dokonce známky mučení. Velmi často trpí psychickými traumaty, pomáhají jim proto i psychologové od policie a hasičského záchranného sboru, k dispozici jsou i ti armádní. Léčení probíhá většinou v pražských nemocnicích, kam docházejí. Mají tu zázemí, nejsou tu sami, mohou se opřít o svoji diasporu.

Do Česka možná přijede lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Setkáte se s ní?

Pokud bude mít zájem, tak ano. Ale tohle je spíše věc protokolu Úřadu vlády, předpokládám, že by to mělo být tak, že se s ní potká premiér. Jestliže bude možnost mluvit s ní v rámci jeho delegace či separátně, rád to udělám.

Premiér Andrej Babiš jí nedávno odmítl pozvat na setkání V4, byla to chyba?

Jak jsem poté pochopil, nebylo jasné, jak to celé proběhlo. Polsko, které ji na setkání chtělo mít, to udělalo hodně narychlo. Myslím si, že pokud přijede do Česka a přijme ji premiér, situace se tím vyřeší.

Jak si vysvětlujete, že Rusko dalo Cichanouskou na seznam hledaných osob?

To je asi součást tlaku Lukašenkova režimu. Režimu, který online spolupracuje s Ruskou federací.

Čtěte také: Červený svetr a iluze ochrany

Bude Česko dál pomáhat běloruské opozici?

Ministerstvo zahraničí má ještě na starosti pomocný program přímo v Bělorusku. Jde o klasickou podporu občanské společnosti a aktivistů.

Vláda tento týden přijala sérii zpřísněných opatření, kterými chce zbrzdit masivní nárůst nakažených koronavirem. Prevence ale nabrala podle expertů, jako je Daniel Münich, měsíce zpoždění, restrikce pak týdny. Proč vláda tak dlouho nic nedělala a nechala situaci dojít tak daleko?

To je primárně otázka na ministerstvo zdravotnictví. V situaci, kdy nebyl nouzový stav, jsme postupovali de facto standardně – a resortem, který je zodpovědný za epidemiologická opatření, bylo ministerstvo a příslušné hygienické stanice. Veškerá opatření se dělala podle zákona na ochranu veřejného zdraví, bylo to tedy plně v jejich gesci. Některé problémy souvisely s působením bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, s nástupem Romana Prymuly došlo k posunu k lepšímu.

Vy jste byl vždy ve vládě spíše stoupencem přísnějších restrikcí v rámci boje s koronavirem, premiér Babiš naopak. Proč se podle vás v srpnu postavil proti znovuzavedení roušek, jak to doporučoval epidemiolog Rostislav Maďar? 

Pan premiér to už sám označil za chybu. Já si to vysvětluji tak, že podlehl všeobecné náladě, která tu panovala, tedy že je vyhráno. Ale vláda se z toho nevyviní; nese za to odpovědnost, ať se děje, co se děje.

Proč jste o potřebě větších restrikcí nemluvil v létě víc nahlas?

Když jsem 23. července chtěl znovu zavést roušky, byl jsem označen za blázna a bylo mi řečeno, že straším lidi. Řada lidí nás dnes kritizuje, ale v létě mluvila jinak. Myslím, že by si měl každý sáhnout do svědomí.

jarvis_5e73dce1498e40c80aade50d
Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Snažil jste se premiéra o potřebě restrikcí přesvědčit interně?  

Když se vrátím k  srpnu, tak probíhala Rada pro zdravotní rizika, ze které jsme odcházeli s tím, že budou znovu zavedeny roušky. Takhle to bylo navrženo ministerstvem zdravotnictví. Pak proběhla schůzka u premiéra s ministrem zdravotnictví, už bez nás. A tam došlo k rozhodnutí, že budou protiepidemiologická opatření zmírněna. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo na zadání předsedy vlády. Jak jsem to pochopil, bylo několik skupin odborníků, kdy každá říkala něco trochu jiného, a premiér se z nějakého důvodu přiklonil ke skupině, která byla mírnější.

Jaký máte nyní plán, jak situaci s nárůstem nakažených a umírajících zvládnout? A jde to ještě vůbec?

Úplně otevřeně na otázku, jestli to jde zvládnout, říkám – nevím. Myslím si, že jsme už minutu po dvanácté. Nárůsty jsou hrozivé, pokud nezaberou poslední schválená opatření, bude to opravdu problém. Celý pátek jsme jako Ústřední krizový štáb strávili vytvářením záložních kapacit v nemocnicích, o to nyní půjde. Jakkoliv je lůžková kapacita v Česku v nemocnicích velká, není nekonečná. Už se blížíme momentu, kdy vidíme limit. Pokud zaberou opatření, a já říkám pokud, stejně ještě týden nebo dva bude počet nakažených růst. To znamená, že do nemocnic budou přicházet stovky lidí denně a platí, že dvacet tři procent hospitalizovaných jsou těžké případy. Nejužší hrdlo přitom bude personál, který bude logicky více nakažený. Vláda bude muset přistoupit k pracovní povinnosti, povolávání mediků a lidí z ambulantních provozů, aby pomohli.

Do čtrnácti dnů se mohou nemocnice zcela zaplnit?

Je tu rovina naplnění intenzivních lůžek a rovina naplnění celkové kapacity. Celková kapacita je velká, bojíme se spíše naplnění kapacity intenzivních lůžek. Co s tím budeme dělat? Teď jsme vše rozpracovali a lůžka jsme rozdělili do čtyř kategorií. Jedno jsou nemocniční lůžka, pak jsou to lůžka, která vyžadují ošetřovatelskou péči - tam jsou podobné standardy, jaké jsou požadovány na hospitalizace. Pak jsou to lidé, kteří vyžadují jen sociální péči a ta poslední kategorie jsou ti, kteří potřebují izolaci a nejsou si ji schopni zajistit v místě bydliště. Všechny tyhle čtyři skupiny se snažíme navýšit kapacitně.

Prymulova předpověď: Do dvou týdnů máme plné nemocnice

Jak?

U první kategorie je to zahušťování lůžek v nemocnicích. Klasickým příkladem je nemocnice Kladno, má plicní oddělení, kde je šedesát lůžek, ale je zavřené. Přitom všech těch šedesát lůžek má kyslík. To znamená, že se otevře plicní a půjde tam covid. Máme dva a půl tisíce lůžek ve státních hmotných rezervách, ty se dají do nemocnic dát - za tu cenu, že bude víc lidí na pokojích, než je nyní. Druhá kategorie jsou místa, kde jsou volné kapacity - jako lázně. Třetí a čtvrtá kategorie jsou hotely.

Už víte které konkrétní?

Asi nejdál jsme v Praze, kde spolupracujeme s magistrátem. Tam už máme u některých objektů jasno, kde se dá vše velmi rychle aktivovat. Praha je nejurgentnější, vzali jsme ji jako pilotní projekt a podle ní to pak chceme udělat v celé zemi přes kraje a krajské koordinátory.

Co budete dělat, když se ukáže, že vládní opatření nezabírají dostatečně?

Pak už je tu jen lockdown. Z mého pohledu je potřeba se na to připravovat, ať už to nastane nebo ne. Vycházíme nicméně z doporučení odborníků, kteří říkají, že je možné to zvládnout současnými opatřeními.

Řada postižených lidí z kultury nebo pohostinství a dalších oborů stěžuje, že na tom jsou ekonomicky špatně, že krachují. Někteří ministři říkají, že na pomoc jim už nejsou peníze. Mají se skutečně připravit na to, že už nic nedostanou?

Absolutně ne, ty lidi není možné hodit přes palubu. Nenecháme je ve vzduchoprázdnu, nejvíc to teď odnesla kultura, tam primárně půjdou peníze.

Nešlo by část prostředků na pomoc vzít z balíku těch, které vláda zbytečně vyhazuje na megalomanské projekty, jako je schválený kus stavby kanálu Dunaj – Odra – Labe?  

To je zase klasicky bouře ve sklenici vody na Twitteru. My jsme pouze řekli, že souhlasíme s tím, aby se pokračovalo v přípravě části, která má propojit Ostravu s Polskem. Samotný materiál hovoří o tom, že případné zahájení stavby je někdy v roce 2030. Rozhodně to není tak, jak se o tom mluví, že vláda vzala patnáct miliard a strčila je do kanálu. Ano, jsou tam samozřejmě náklady související s projekcí, desítky milionů. Ale rozhodně už nevyjíždějí bagry.

I ty desítky milionů jsou dost, když se to vše děje zejména kvůli spokojenosti prezidenta Miloše Zemana, který kanál dlouhodobě chce.

To je strašná zkratka. Chápu, že tady jsou výhrady k celému projektu - a já s nimi souhlasím. Prokopat celou republiku a spojit opravdu Dunaj Odru Labe je megalomanský projekt, vnímám všechny výhrady ekologů. Ale jak jsem měl možnost nastudovat námi schválené propojení Ostravy s Polskem, to je něco jiného. To je prodloužení trasy, kterou mají Poláci u sebe na Odře, jsou tam dvě plavení komory - a že by Ostrava byla přímo napojena vodní cestou na Balt, je myslím rozumné. Nicméně celé to obrovské vodní dílo je každopádně nereálné.

Na začátku jsme se bavili o pomoci Bělorusům. Co lidé v Hongkongu a Ujguři? Devětatřicet zemí z celého světa vyzvalo Čínu, aby dodržovala jejich práva, text předložilo Německo. Česko se ale nepřipojilo, jak se o tom debatovalo na vládě? Ministr zahraničí Tomáš Petříček říkal, že by byl pro, ale ve vládě pro to nebyla vůle.

Debata ve vládě nebyla žádná, vláda to neprojednávala. Pokud vím, ministr Petříček požádal premiéra o instrukci, jak má hlasovat, a premiér mu řekl, že se připojit nemáme. Takhle to proběhlo.

Vy si myslíte, že jsme se připojit měli?

Já osobně bych nebyl pro připojení, v tomto souhlasím s premiérem. Z mého pohledu to nic nepřinese.

Není to morální podpora těch lidí?

Dobře, ale na to jsou jiné mechanismy. Pokud Evropská unie tohle téma chce vážně otevřít, má ho zařadit na agendu bilaterálních jednání s Čínou, a neřešit to formou deklarace. EU je dostatečně silná, aby si to vůči Číně prosadila nebo tomu dodala váhu. Za mě to patří na stůl v rámci bilaterálních jednání EU - Čína.

Nešlo o ústupek Česka Číně poté, co šéf Senátu Miloš Vystrčil navštívil Tchaj-wan? Peking to těžce nesl…

O ničem takovém nevím.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1741

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte