Gymnaziální třídy na průmyslovky patří. Místo prostupného světa máme sociální bubliny
 
Gymnaziální třída na průmyslovce, Pod Táborem Praha 9
Gymnaziální třída na průmyslovce, Pod Táborem Praha 9 • Autor: Matěj Stránský

Dostat se v Praze a dalších velkých městech na gymnázium je stále těžší. Kromě rostoucího zájmu o všeobecné vzdělání je příčinou demografický vývoj, kdy do středoškolského věku dorůstají populačně silné ročníky narozené v první dekádě tisíciletí. Středoškoláků v Praze tak přibývá rychleji než nových míst na gymnáziích - a pokud se to nezmění, dostat se na školu se všeobecným vzděláním bude v budoucnu ještě těžší. Vedení Prahy se snaží počet míst navýšit i netradičními způsoby, například otevírá gymnaziální třídy na průmyslovkách - jak píšeme v článku v aktuálním vydání Respektu. Podle radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) nicméně nově otevřené třídy na průmyslovkách nebudou na vykrytí nastupujícího populačního růstu středoškoláků stačit. „A když se nedostanou na gymnázium, budou chodit na nějakou odbornou školu, což je scénář, který není správný. Proto se snažíme místa navyšovat - a myslím, že i příští politická reprezentace by se na to měla zaměřit,“ říká Šimral, podle kterého by všeobecné vzdělání nemělo být jen pro elitu. „Je to celosvětový trend, protože to dává smysl s tím, jak se mění pracovní trh. Ale pořád je tu ohromný lobbing zejména ze strany hospodářské komory, abychom dál chrlili lidi k pásům pro podniky,“ dodává. V Aktuálním Respektu najdete blok textů věnovaných školství, následující rozhovor je jejich doplněním.

Kolik je tedy aktuálně počet míst v prvním ročníku na pražských gymnáziích a kolik uchazečů se na ně hlásí?

Na čtyřletých gymnáziích máme v současnosti v ročníku 1680 míst na státních školách, dalších 550 mají církevní a soukromí zřizovatelé, to je v součtu 2230 míst. Ve víceletých gymnáziích máme 510 míst na šestiletých a 1200 míst na osmiletých. Víceletá gymnázia tedy odeberou z populačních ročníků dohromady 1710 dětí, takže v devátých třídách máme v tomto roce 9691 žáků. Ti půjdou buď na čtyřletá gymnázia, kde máme zmíněných 2230 míst, a pak samozřejmě na další obory. Na maturitních středoškolských oborech, nejčastěji průmyslovkách, máme celkem 8340 míst na státních a 3250 na školách soukromých a církevních školách. To je celý balík oborů s maturitou. Pak je tu 3270 míst na státních a 850 na ostatních učňácích. Pokud by se tedy v Praze hlásily na střední školu jen děti z hlavního města, tak všichni můžou jít na obory s maturitou a učňáky zůstanou volné. Ale u středních škol neexistuje spádovost, takže máme v Praze na středních školách spoustu Středočechů.

Praha loni vypracovala tzv. Koncepci rozvoje čtyřletého gymnaziálního vzdělávání, která se snaží nedostatek gymnázií řešit. Můžete stručně přiblížit jak?

Kvůli tomu nedostatku jsme se rozhodli zřídit gymnaziální třídy na několika středních odborných středních školách, o čemž se píše právě v loňské koncepci. Je to zároveň snaha ty dva světy propojit, protože já si nemyslím - a je to opřeno o data - že gymnaziální vzdělání by mělo být jen pro elitu. Všeobecné vzdělání by se mělo posilovat. Vzhledem k tomu, že rodiče nejvíce rozumí tomu, co je gymnázium, a třeba slovo lyceum až tak moc neznají, zřizujeme na odborných školách gymnaziální třídy.

Podcast: Zrušme jednotné přijímačky i zastaralou maturitu

Jak to funguje?

Na celkem čtyřech středních odborných školách v tomto školním roce otevřeli gymnaziální třídy, letos v září se k nim přidají další dvě školy. Jsou tam všeobecné předměty jako u běžných gymnázií, s tím rozdílem, že tyto nové gymnaziální třídy mají vždy zaměření odpovídající té odborné škole. Například gymnaziální třídy na průmyslovce Podskalská mají důraz na ekonomiku, na zeměměřičské průmyslovce na Praze 9 mají zase geografické gymnázium… Každá odborná škola si zaměření nastavila podle toho, jak je směřovaná, ale pořád je to gymnaziální všeobecné vzdělání.

O kolik se tím navýšil celkový počet míst?

Celkem jsme tím navýšili počty loni o 180 míst a letos to bude o dalších 90. Za dva roky jsme tedy přidali 270 míst na čtyřletých gymnáziích. Určitě poprosím další školy, aby to zvážily.

Jak jste k tomu ty školy přesvědčili? Měly zájem?

Nikdy to nebylo tak, že bychom to ředitelům přikázali. Šli jsme na ministerstvo, zda to vůbec je možné udělat, oni souhlasili, my udělali výzvu a školy se samy ozvaly. Takhle bych to chtěl udělat ještě jednou v rámci porady ředitelů. Ale bude se to už týkat dalšího roku - a vzhledem k tomu, že já v podzimních volbách už nekandiduji, bude to práce pro příštího radního.

Říkal jste, že vaším cílem je propojování oborů. Ale není to spíše znouzectnost? Vaše koncepce v závěrech uvádí, že stávající gymnázia nemají příliš místa na přidávání kapacit, a tak logicky hledáte, kde místo je, tedy třeba na odborných školách…

Nějaké místo se na gymnáziích ještě najde. Ale já si opravdu myslím, že na odborné školy tyhle gymnaziální třídy patří. Středoškolská soustava by měla být víc provázaná. Podívejte se jen na to, jak jsou jednotlivé školské asociace izolované. Neměla by tu být bublina gymnázií, bublina průmyslovek a pak bublina učňáků; měl by to být mnohem prostupnější svět.

Reklama
Reklama

Gymnázium Budějovická, Praha, 17.12.2015
Gymnázium Budějovická; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

I s novými gymnaziálními třídami ty počty pořád nevycházejí. V roce 2024 má být v Praze zhruba o 40 procent více dětí ve středoškolském věku, ale vám se zatím nepovedlo navýšit celkový počet gymnaziálních míst o 40 procent. K tomu navíc přibudou dál přibývat Středočeši. Co s tím chcete dál dělat?

Ano, pořád to zatím nestačí. Proto přijde určitě ona další výzva pro střední odborné školy, aby zakládaly gymnaziální třídy. Určitě je také nutná intenzivnější spolupráce se Středočeským krajem. Teď to řešíme i s ministerstvem školství, aby existovala i investiční pobídka. Z rozpočtu je těžké to utáhnout, jsou to miliardy a my jako Praha na to prostě nemáme. Musíme stavět mimo jiné také metro a další investičně náročné věci. Poslali jsme tak dopis na finance i na školství. Finance nereagovaly, školství řeklo, že závisí, kolik od financí dostanou. Doufám, že budou reagovat pozitivně.

Co hrozí, pokud se nepodaří zvýšit počet míst úměrně k rostoucí demografické křivce? Že se méně dětí nedostane na gymnázium?

Přesně tak. A když se nedostanou na gymnázium, budou chodit na nějakou odbornou školu, což není správný scénář. Proto se snažíme místa navyšovat a myslím, že i příští politická reprezentace by se na to měla zaměřit. Bude muset překonávat tlak průmyslové lobby, to tady bude vždycky. Ale všeobecně vzdělávací směr by měl být posilován.

Mohou chybějící poptávku uspokojit soukromá gymnázia?

My zřízení soukromého gymnázia i lycea pokaždé povolíme, protože nám to hodně pomáhá. Když se podíváte na souhrnná čísla, mají docela velký podíl na celkovém počtu míst. Ale problém je, že to jsou placené školy, takže ne každý, kdo by si to zasloužil, na ně může chodit. A druhý problém je, že to není zase tak dobrý byznys. Najít v Praze budovu kolaudovanou jako školu s rozumným nájmem je těžké, protože jsou všechny obsazené. Od státu dostanete dotaci jen na platy učitelů, ale ostatní si zřizovatel platí ze svého. Takže veřejná gymnázia jsou na tom materiálně často lépe než soukromá. Určitě jich nezačne rychle přibývat - ti, kdo si chtěli otevřít soukromá gymnázia, už je otevřeli.

Nějaká ale občas přibývají…

Přibývají, ale nedokážou sanovat celou budoucí potřebu. Vznikají krásné školy, loni třeba 1. IT gymnázium v Satalicích. Drtivá většina soukromých gymnázií je kvalitní a já jim fandím. Mají inovativní prvky, které vnášejí do celé soustavy. Ale problém je, že se tam platí.

Ve vaší loňské koncepci se také píše, že není plán navyšovat počty na víceletých gymnáziích, o která je zájem enormní…

Ano, vychází to z celkového dlouhodobého českého záměru na státní úrovni - tenhle směr dlouhodobě není podporován. Nechceme dál tuhle větev vytvářet a posilovat, protože pak vznikají ty sociální bubliny. Já sám jsem absolvent víceletého gymnázia a hodně mi to dalo. Ale problém je, že se tím vytváří onen elitářský směr, kdy se absolventi víceletých gymnázií často diví, kdo tu vyhrál volby, protože se světem venku se od 5. třídy základní školy moc nepotkávají. To pro stát není vůbec dobře. Sociální koheze by měla vznikat právě v rámci školské soustavy.

gymnazium nad stolou, praha, 18.1.2012
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Byl by o další třídy na víceletých gymnáziích velký zájem?

Máme neustále žádosti o navyšování kapacit víceletých gymnázií, které zamítáme - stejně jako to dělá ministerstvo.

Víte o tom, jak se dlouhodobě vyvíjí poměr uchazečů a přijatých na pražských gymnáziích?

Přesně to nevíme, ale jelikož nyní přicházejí do devátých tříd populačně silné ročníky, tak poptávka převyšuje nabídku víc než třeba před pěti lety. Lze to odvodit z demografické křivky. Když se na ni podíváte, vidíte, že počet dětí v populačním ročníku v Praze stoupá ze současných 10 tisíc v populačním ročníku na více než 13 tisíc.

O která gymnázia je největší zájem?

Například portál infoabsolvent.cz ukazuje poměry uchazečů vůči přijatým na jednotlivých školách. Víme, že ta nejžádanější víceletá gymnázia typu Jana Keplera mají převis klidně i osminásobný. U čtyřletých je to nižší. Z našeho pohledu by bylo samozřejmě lepší, kdyby se děti nehlásily jen na ta nejpopulárnější. Chápu, že tam mají záruku kvalitního vzdělávání. Ale i pedagogičtí experti jako David Greger z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kteří se dlouhodobě zaměřují na další akademickou cestu středoškoláků ve vzdělání, říkají, že už není statisticky rozpoznatelný rozdíl mezi tím, když nastoupím na méně známé gymnázium, nebo na prestižní. Na prestižních gymnáziích se dnes už tvoří po americkém vzoru spíše osobní vazby na socioekonomicky silnou bublinu. Ale neplatí, že když v Praze nastoupíte na gymnázium s převisem poptávky 2:1, dá vám výrazně horší vzdělání než to nejžádanější.

Myslíte si, že váš experiment s gymnaziálními třídami na odborných školách je trvalým řešením?

Myslím, že kromě toho by se měly kapacity navyšovat i jinak. Proto jsme vytipovali i další tři lokality, kde by měla vyrůst úplně nová gymnázia. Je to v Praze 13, Praze 5 a v Běchovicích.

Kdy vzniknou?

To zatím není jisté. Bude to záležet na nové politické reprezentaci a pak vždy na městské části, aby novou školu chtěla. Praha 13 a Praha 5 se k tomu teď staví tak, že rádi budou mít nové gymnázium, ale necítím tam zatím výraznou poptávku - rodiče jim ještě nedali vědět. Momentálně po tom asi nejvíc touží Běchovice. Starosta Ondřej Martan za to hodně bojuje: plán je, že na současném fotbalovém hřišti by vyrostla nová základní škola a gymnázium by bylo v její současné budově. Je to blízko železniční trati, je tam výborná dopravní dostupnost. Pokud zůstane politická vůle, je tady vývoj nejdál. Na Praze 13 na Lužinách mají vyhrazené krásné místo, kde je dnes basketbalová sportovní hala. Praha 5 má gymnázium v územním plánu, ale nevím, jak to bude dál.

Kdyby šlo vše hladce, kdy by se mohlo první z nich otevřít?

To je delší proces, minimálně na sedm let. Ale třeba v Běchovicích by se mohlo začít rychle plánovat - pokud by vydržela shoda mezi městskou částí a magistrátem. Stavět cokoli je dnes problém kvůli cenám, ale pokud se trh narovná, za sedm let se v Běchovicích může otevřít nové gymnázium.  Mluvíme i se Středočeským krajem. Rád bych „dotlačil“ radního Milana Váchu, aby otevřeli nová gymnázia na Praze Východ a Praze Západ. Jedno se prý už snaží vymyslet u Brandýsa a druhé v oblasti Černošic. Ale zase - musela by tu existovat silná spolupráce mezi krajem a obcemi.

Je potřeba změnit i celkový poměr mezi studenty středních odborných a všeobecných středních škol? V Česku tvoří ty všeobecné třetinu a odborné dvě třetiny, zatímco ve většině Evropy je poměr opačný.

Ano, určitě. Je to celosvětový trend, dává to smysl s tím, jak se mění pracovní trh. Poptávka rodičů je pro mě tržním potvrzením toho, co my dokážeme predikovat podle vývoje pracovního trhu.

Jak to myslíte?

Určitě nechci být sociální inženýr, jaké jsme tu měli mezi lety 48 až 89, kdy se na základě pětiletých plánů uspořádalo nejen hospodářství, ale i vzdělávací soustava. Ale pořád je tu ohromný lobbing zejména ze strany hospodářské komory, abychom dál chrlili lidi k pásům pro podniky.  To je ovšem jen pohled lobby zaměstnavatelů. Mnohem lepší prediktor toho, jak by měla školská soustava vypadat, je právě poptávka rodičů. Protože ti se starají o budoucnost svých dětí, ne svých podniků.

Za minulé vlády tu byl v tomto směru silnější tlak podporovat odborné a technické vzdělání…

Přesně tak - a přenášelo se to i do Prahy, protože tady byla koalice vedená ANO. Já nemám nic proti odbornému vzdělávání, ale nechci tlačit děti v patnácti letech do zásadního rozhodování. Já jsem v patnácti nevěděl, co chci dělat. A když jsem v osmnácti letech vyšel z gymnázia, možnosti, které se mi otevřely, byly mnohem větší, než kdybych byl v patnácti donucen jít na odbornou školu jen proto, že tam bylo místo, a na gymnáziu ne.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte