Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Drábová o Dukovanech: Raději bych to teď celé zastavila

Rusko je rizikové a jde to i bez něj, říká šéfka jaderného úřadu

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová • Autor: ČTK
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová • Autor: ČTK

Tábor stoupenců rychlého tendru na nové bloky v Dukovanech má od středy dalšího silného oponenta. Proti uspěchané akci se veřejně ohradila šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. V rozhovoru vysvětluje, že vláda je podle ní nyní pod nebezpečným tlakem a že příprava tendru se ubírá špatným směrem. „Profesionálně je to pro mě velké trauma a hluboce mě to mrzí. Ale v současné situaci musím říct, že bych považovala za nejlepší rozhodnutí celý projekt odložit a znovu vše promyslet,“ říká. Kritizuje i snahu dostat do soutěže za každou cenu ruskou technologii. Představa, že Rusko má po světě nejvíc referenčních zakázek a že umí stavět levně, je podle ní mylná - a bezpečnostní hledisko považuje za důležitější.

Na Twitteru jste podpořila názor známého kritika Michala Šnobra, podle něhož se vláda chystá spustit „zpackaný tendr, který vše jen zkomplikuje a Česko zavede do slepé uličky“. Píšete, že máte stále víc za to, že má pravdu. V čem přesně jsou vaše výhrady?

Pan Šnobr zastává hlavně názory anebo zájmy akcionářů ČEZ. Ale i já čím dál víc přicházím k tomu, že celá záležitost okolo tendru na výběr dodavatele nového bloku je málo připravená - anebo je připravená účelově.

Co si pod tím představit?

Že je tu snaha vypsat tendr za každou cenu, aniž bychom uvažovali o tom, jaké dopady to reálně může mít.

Směřujete k tomu, o čem nyní mluví vládní zmocněnec pro dostavbu Dukovan Jaroslav Míl – tedy že není důvod pouštět do tendru i dodavatele, jako je Rusko nebo Čína, které naše bezpečnostní složky považují za rizikové? Že je tu zkrátka snaha vypsat tendr tak, aby se Rusko mohlo účastnit?

Ano, a připadá mi to zbytečné, protože po technické stránce platí, že ta technologie může být dodána kterýmkoli z pěti uchazečů.

Pokud by tedy někdo argumentoval, že ruský reaktor je po technické stránce nejvhodnější, tak se mýlí?

Ano, to by bylo velké zjednodušení. Nevidím v jednotlivých dodavatelích po technické stránce velké rozdíly, všem našim požadavkům dokáží vyhovět. A já ze svého osobního pohledu na věc – a to bych prosím podtrhla, že jde o můj osobní pohled – bych u některých uchazečů viděla jiná velká omezení.

Chcete říct, že byste poslechla bezpečnostní složky, které radí vládě Rusko nebo Čínu rovnou vyloučit?

Ano.

Není tedy technický nebo jakýkoli jiný důvod protežovat někoho, kdo se nám z bezpečnostních důvodů nezdá jako spolehlivý?

Ano. Podívejme se na příklad Polska nebo Rumunska, kde šli tou cestou geopolitické preference.

Podle ministra Havlíčka a jiných stoupenců co nejširšího tendru se vyplatí Rusko a Čínu zapojit z ekonomických důvodů. Ani s tím nesouhlasíte?

Ne. Protože všechny údaje o referenčních cenách, které jsou dostupné ze světa, se vztahují ke konkrétním projektům v příslušných zemích. Nikoli k tomu, co nám kdo nabídne.

Když tedy ČEZ odhaduje výši nabídek podle toho, za se stavěla elektrárna třeba v Pákistánu, je to pro naše rozhodování zavádějící?

Ano. Cena konkrétního projektu v zahraničí neznamená, že taková bude cena i pro nás, v našem prostředí.

Co byste tedy doporučila nyní s tendrem dělat?

Profesionálně je to pro mě velké trauma a hluboce mě to mrzí. Ale v současné situaci musím říct, že bych považovala za nejlepší rozhodnutí celý projekt odložit a znovu vše promyslet.

Nevymyslíme ale po odkladu zase to samé?

To je zajímavá námitka. V každém případě rozhodovat se pod tlakem nikdy není dobré. A jak jsem ve středu sledovala tiskovou konferenci po jednání tripartity, tak vláda pod tlakem je. Podívejte se na to a uvidíte.

Pod jakým tlakem?

Například pod tlakem českého průmyslu, který by si rád zopakoval projekt Temelín jako hladovou zeď pro záchranu pracovních míst. Ale takto bychom neměli uvažovat. Měli bychom se dívat dopředu. Jak jsem řekla, pro mě je to traumatické, jaderná energie podle mě je řešení. Jen jsme ho tentokrát nesprávně uchopili.

Premiér Andrej Babiš, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaderné konferenci ve sněmovně • Autor: ČTK
Premiér Andrej Babiš, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaderné konferenci ve sněmovně • Autor: ČTK

V čem?

V tom, že se podle mě snažíme navázat na náš velký historický úspěch, což jsou bloky, které máme v provozu a které jsou velmi dobré, spolehlivé a bezpečné. Ale byly stavěny v době, kterou už neumíme zopakovat. A proto se musíme v našem stavu mysli posunout na současnou úroveň. Už se nemůžeme dívat zpět na to, co vše jsme kdysi dokázali. Doba už je jinde.

Ministr Havlíček nyní mluví o možnosti různých dodavatelských konsorcií, jeho kritici to považují jen za snahu protlačit do hry ruský reaktor a šikovně ho takhle schovat. Jsou konsorcia dobrý nápad?

Mně by nevadila, pokud by bylo jasně řečeno: Toto je náš partner, ten zodpovídá za všechny své subdodávky a za to, že jednoho dne položí klíč na stůl s tím, že elektrárna je tady:  bezpečná a spolehlivá a vyhovuje všemu, co se očekává. A úplně nevím, jestli se toho dá dosáhnout ve variantě konsorcií.

Ruský reaktor není ve hře potřeba? Nestojí za to riskovat, protože Rusko je nespolehlivé z hlediska bezpečnosti?

Všechny reference na ruské reaktory je podle mě nutné brát s jednou výhradou. Jsou ze zemí, kde má Rusko své geopolitické zájmy a kde tyto země z nějakých svých důvodů přistoupily na partnerství s Ruskem. Rozumíme si?

Dukovanská elektrárna • Autor: Matěj Stránský
Dukovanská elektrárna • Autor: Matěj Stránský

Možná ano, ale nerad bych to za vás doříkával. Každopádně i u nás má přece Rusko své geopolitické zájmy… Chcete říct, že pustit do hry Moskvu by byla geopolitická věc? Že po technické stránce to není potřeba?

Ano. Byla by chyba myslet si, že ruské projekty v zahraničí jsou superúspěšné. Nejsou to žádné superstar. Naše podmínky je schopen splnit kterýkoli z pěti uchazečů.

Třeba komunisté staví věc tak, že jádro potřebujeme a Rusové jsou jediní, kdo ho reálně umějí dodat. Tak to tedy není?

Rozhodně ne. Dokonce to není ani tak, že když jádro nepostaví, jsme ve slepé uličce. Svět se nezboří, když ten blok nepostavíme. Jen za to něco zaplatíme.

Teď ale mluvíme o hrozbě, že zaplatíme i tak – za uspěchané rozhodnutí rozjet tendr podle dnešních představ. A že z toho bude – jak naznačuje třeba v zmíněném tweetu právě Michal Šnobr - víc škody než užitku. Souhlasíte?

Nevím, jestli bych to řekla takto natvrdo. Ale při tom, co se v Rusku děje, rozumně nemůžeme uvažovat, že bychom tuhle zemi původu chtěli za partnery.

Takže neplatí, že bez jádra nebude čím svítit a že jádro nebude bez Rusů?

To je blbost. Vždycky si poradíme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].