Do léta může být vyhráno – pokud se s očkováním nic nepokazí
 
Očkování
Autor: Milan Jaroš

Počáteční skluz v očkování nemusí tolik vadit, pokud se vládě podaří rychle naskočit a dodržet plány, které má. Do konce února lze ochránit lidi nad 80 let a do prázdnin všechny rizikové skupiny. Vakcín je na to dost, zádrhel vězí spíš v organizaci očkování a postojích veřejnosti, míní Pavel Hroboň, spoluautor neprovedené zdravotnické reformy někdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, blízký spolupracovník „muže s matematickým modelem“ Pavla Řeháka a nyní člen neziskového centra BISOP, jednoho z hlavních zdrojů nezávislých analýz o průběhu pandemie v Česku.

Jak se vám přípravy na očkování zatím jeví?

Za poslední měsíc je vidět velký posun, za který jsem rád. Stát už má dokument, který lze – na rozdíl od první verze ze začátku prosince – nazvat očkovací strategií. Možná není ve všech ohledech ideální, ale aspoň realisticky pracuje s tím, jaká je výkonnost zdejší státní správy. Jde nicméně pořád o fázi plánování.

V čem je vládní strategie realistická?

Hlavně v dělbě práce. Tedy v tom, že stát předal samu realizaci očkování krajům a ponechal si jen otázku IT zabezpečení, nákupu vakcín a distribuce. Vzhledem ke zkušenostem, jaké máme z dosavadního průběhu epidemie, mně to přijde jako jediný model, který u nás může fungovat.

Pavel Hroboň
Pavel Hroboň • Autor: archiv PH

Jste tedy spokojen?

To ne. Jen říkám, že konečně máme plán, který lze použít. Nikoli záruku, že bude fungovat. Je před námi celá realizace, která může na mnoha věcech ztroskotat.

Očkování začalo pomalu. Může za to Evropská unie, jak říká premiér Babiš, anebo spíš chyby na domácí půdě?

Stížnosti na EU nejsou v našem případě na místě. Zatím nedokážeme ideálně využít ani ty vakcíny, které už máme. Díky EU dostaneme vakcín víc, dříve a také levněji, než kdybychom nakupovali sami. Pokud máme skluz, tak proto, že naše vláda až zhruba do poloviny prosince přistupovala k celé akci bez dostatečné ambice. Můj dojem je, že to brala tak trochu jako obyčejné očkování proti chřipce. Ve skutečnosti jde o řádově jinou logistickou operaci - a také o hlavní naději, jak se dostat z nynějšího začarovaného kruhu, kdy se potácíme s mezi úrovní PES3 a PES5.

Co je to hlavní, čeho je třeba při očkování dosáhnout?

Naočkovat co nejdříve rizikové skupiny, což je klíčové pro snížení úmrtnosti, odlehčení nemocnic a rozvolňování plošných restriktivních opatření. Podle nové strategie jde o 3,5 až 4 miliony lidí ve třech hlavních skupinách – senioři, chronicky nemocní a rizikové profese. Cíl ochránit je do poloviny roku vypadá podle poslední verze strategie realisticky. Jak jsem ale říkal, teprve se ukáže, co z nynějších plánů zvládneme realizovat.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Očkování v 10 bodech – co už víme a co ne

Půl roku může někomu připadat jako dlouhá doba. Nejde to rychleji?

Je určitě žádoucí některé ambice zvýšit. Ministerstvo cílí na to, aby vakcínu dostalo aspoň 70 procent lidí v rizikových skupinách. U nich je benefit očkování skutečně vysoký, proto bychom měli být ambicióznější a dostat se až na 80 nebo 90 procent.

Nešlo by vměstnat do prvního pololetí také aspoň část širší veřejnosti?

Myslím, že ano. Bylo by to samozřejmě dobré. Bude-li očkování v létě jednou z podmínek pro cestování do některých zemí, může v květnu nebo v červnu nastat obrovský přetlak poptávky.

Co brání tomu postupovat rychleji? Přísun vakcín, kapacita očkovacích center, poptávka veřejnosti?

Každý z těchto parametrů. Toto jsou ty tři hlavní.

Na kterém to bude váznout nejvíc? Bude hlavním hrdlem přísun vakcín, nebo něco jiného?

To nyní nelze říct. Počet vakcín, jak se s ním počítá v současné strategii, do června stačí na očkování rizikových skupin. Ne na mladší zdravé lidi. Pokud chceme před létem očkovat i je, musíme získat vakcín víc, což by snad mohlo být realistické ve druhém čtvrtletí. Se samotnou realizací očkování nemáme zatím prakticky žádné zkušenosti. Musí dobře fungovat rezervační systém, musí být vytvořena dostatečná kapacita očkovacích míst. Je dobře, že už se nepočítá jen s očkováním v nemocnicích a u praktiků, ale i ve speciálních centrech, jak to chystají některé kraje. Nevíme ovšem, zda se podaří zajistit, aby tam skutečně přišlo dost lidí.

Babiš
27. prosince 2020 začalo v ÚVN v Praze očkování proti covidu-19. První dostal vakcínu premiér Andrej Babiš • Autor: Milan Jaroš

V průzkumech až polovina veřejnosti naznačuje, že o očkování nemá zájem. Nebude v tom nakonec hlavní problém, který se začíná projevovat v praxi u lidí, na něž už přišla řada?

Lze očekávat, že například v domovech seniorů – po všem, čím si loni prošly – bude jednoznačně zájem provést očkování co nejdříve. A to jak ze strany personálu, tak - doufám - i ze strany klientů. Pokud ministerstvo splní svůj slib, že už 15. ledna poběží rezervační systém, do měsíce reálný zájem uvidíme. Je ale zároveň jasné, že mnoho starších lidí se on-line neobjedná. Tady bude klíčová role krajů, které budou muset dosaženou účast kontrolovat a vymyslet, jak ji zvýšit. Osobně jako velmi významnou vidím roli terénních sociálních pracovníků, praktických lékařů a dalších cest, jak seniory aktivně oslovit - třeba včetně dopisů od zdravotních pojišťoven.

Ministr zdravotnictví Blatný mluví o dalším cíli na konci léta, kdy má být proočkováno pět milionů lidí, což by mělo pro zastavení epidemie stačit. Předtím se kolektivní imunita počítala u 60 až 70 procent populace, což je víc. Jak to jde dohromady? A jak je tento cíl vlastně důležitý, když rizikové skupiny už budou tou dobou ochráněny?

Ve výhledech je třeba počítat i s tím, že bude značná část populace promořena. Dá se velmi zhruba odhadnout, že loni covid prodělaly dva miliony lidí, pokud tedy počítáme i ty, kteří nebyli na testech. Teď promořování pokračuje strašidelným tempem, máme odhadem 40 - 50 tisíc nově infikovaných lidí denně, zase samozřejmě včetně netestovaných. To samozřejmě není nic žádoucího, ale ve výsledku už to kolektivní imunitu ovlivní. Na druhou stranu musíme počítat i s novými, nakažlivějšími mutacemi viru. Ambice ministerstva by měla být vyšší.

Co je tedy potřeba teď ze všeho nejvíc hlídat?

Naočkovat rizikové skupiny co nejdříve. A pečlivě při tom prioritizovat, aby jako první vakcínu dostali ti nejpotřebnější. Začít lidmi na 80 let a pokračovat s kategorií 75–80 a dalšími rizikovými skupinami.

Respekt 1/2021: Covid – Jak dlouho ještě?

Ministerstvo zdravotnictví ve strategii počítá s tím, že první milion lidí bude naočkován na přelomu března a dubna. To ale nejsou všichni ohrožení. Opravdu by to nešlo dříve?

Myslím, že s tím se teď nic dělat nedá. Je to dáno dodávkami vakcíny. Stejně ale budeme rádi, když to, co budeme mít k dispozici, stihneme využít.

Znamená to, že až do jara musí trvat lockdown?

Záleží, jak definujete jaro. Vyjdeme-li ze struktury dosavadních úmrtí, tak při naočkování populace nad 75 let – a k tomu podle strategie může dojít v březnu – by celková úmrtnost na covid klesla zhruba na polovinu. Při naočkování lidí nad 80 let – a to se dá při optimálním postupu stihnout do konce února – by úmrtnost měla klesnout zhruba o třetinu. Už to by mělo stačit na to, abychom zabránili přehlcení zdravotního systému. A to byl ve zdejším pojetí pro zatím pro vládu signál, kdy lockdowny rozvolňovala, byť si o tom z etického hlediska můžeme myslet různé věci. Znovu bych ale zdůraznil a třikrát podtrhl, že všechny tyto odhady stojí na předpokladu ideálního naplnění očkovací strategie. Ta se dodržet dá, pokud dodávky vakcín přijdou podle plánu, nic objektivního tomu nebrání. Špatná organizace však může vést snadno k tomu, že výsledky budou horší.

Nedá se tedy sázet ani na to, že do prázdnin budou proočkovaní všichni v rizikových skupinách a život se vrátí do normálu?

Problém nekončí ani po proočkování rizikových skupin. Sice se řádově sníží jeho velikost, ale pro návrat k normálnímu životu potřebujeme kolektivní imunitu. Všechny termíny a zlepšení jsou také podmíněny tím, že vše poběží zdárně podle plánu. V praxi se může objevit řada komplikujících faktorů, proto teď nemůžeme vědět, jak bude proočkovanost před prázdninami skutečně vypadat.

Chystáte se na očkování?

Ano –  a doufám, že na mě někdy v letních měsících vyjde řada. Já už ale covid prodělal, proto teď tak silnou urgenci necítím.

Jaké argumenty se vám osvědčily, když zkoušíte někoho z váhajících přesvědčit?

Pro kohokoli, kdo patří do rizikové skupiny, je podle mě volba naprosto jasná – být naočkován co nejdříve. Nechám-li stranou extrémně vzácné výjimky, které musí posoudit ošetřující lékaři, tak poměr přínosů a rizik je jednoznačně ve prospěch vakcíny. Již při testování prošly vakcinací desítky tisíc lidí. Pokud to někomu nestačí a váhá, tak teď už plošně přibývají na světě další stovky tisíc naočkovaných denně, v polovině roku už půjde o stovky milionů. Takže ten, kdo nepatří mezi rizikové skupiny a váhá, může klidně váhat ještě půl roku a uvidí sám.

 

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 854

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte