Analytici selhali. Rusko není velmoc a nikdy jsme ho za velmoc neměli považovat
 
ukrajina04_profimedia
Ukrajinští dělostřelci u Chersonu • Autor: Metin Aktas / AFP / Profimedia

Ukrajinské síly vstoupily do strategicky významného města Kupjansk v Charkovské oblasti u ruských hranic. Zprávy o osvobození města se předtím šířily na sociálních sítích, kde se hovoří i o stažení ruských sil z Izjumu.  Města jsou pokládána za důležité křižovatky, na kterých závisí zásobování značné části ruských okupačních vojsk na východě země. Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území.  Analytici amerického Institutu pro studium války odhadli, že Ukrajina od zahájení protiofenzivy na východě země získala zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních svého území. Úspěšná je i na jihu. „Rusko má víc zbraní, Ukrajina má lepší, a čím déle se válka potáhne, tím těžší pro Rusko bude udržet si množstevní převahu,“ říká k protiofenzivě i dalšímu průběhu války  americký historik a profesor strategických studií na skotské University of St Andrews  Phillips O'Brien.

Jaké indikátory ukrajinské protiofenzivy máme sledovat, abychom si udělali nejlepší přehled toho, co se děje?

Řeknu vám, co určitě neuvidíme, ale co řada lidí a analytiků očekávala, že uvidíme. A sice rychle se posouvající armády, něco jako v druhé světové válce. Tahle válka se takhle ale nevyvíjí, posouvat se kupředu je složité. Slyšíme lidi, jak se ptají, proč jen se bojová linie neposouvá rychleji a o víc? Proč Ukrajinci získávají jen nějaké vesnice jednu po druhé? To všechno se děje kvůli tomu, jak se válka dosud vedla a jaké technologie se používají. Když se podíváme například na oblast kolem Chersonu, tam podle mě probíhá pokus vyčerpat ruskou armádu. Pro Ukrajince jde o mnohem příznivější místo, kde se Rusy mohou pokusit zničit, než například Donbas. Je to na konci ruské zásobovací linie, protože zásoby musí dopravovat přes Dněpr. I proto chce Ukrajina bojovat u Chersonu intenzivněji než na Donbase, odkud je to blízko k ruským hranicím. Nevypadá to možná, že Ukrajina vede nějaký masivní útok. Využívají ale výhod toho, že mají zbraně, které odpovídají standardům NATO. Válka jednoznačně ukázala, že NATO zbraně jsou lepší než ruské. Takže Ukrajina se nyní snaží využít svých zbraní a - jakkoliv to zní brutálně - zabíjet Rusy. Chtějí unavit a vyčerpat ruskou armádu, jejich vojáky i zásoby. Proto třeba vidíme, jak útočí na mosty. Také to vypadá, že se snaží využít toho, že Rusové koncentrují hodně sil právě kolem Chersonu, a Ukrajinci se tak mohou snažit prorazit v jiných oblastech.

Zmínil jste, že Ukrajina má lepší zbraně. Ale jaké je celkové rozložení sil, co se týče i vojáků a dalších věcí?

Ukrajina je lepší a lepší. Dnešní ukrajinská armáda je lépe vyzbrojená než 24. února, kdy válka začala. Mají lepší zbraňové systémy a byli vycvičeni na to, jak je používat, to je obrovský rozdíl. Čistě na kusy mají méně zbraní než Rusové, kteří nashromáždili obrovské zásoby. Rusové mají víc věcí, Ukrajinci mají lepší věci. A to je podle mě jeden z důvodů, proč chtějí bojovat u Chersonu, kde bude záležet víc na kvalitě, ne na kvantitě. Ukrajinské zbraně jsou prostě lepší, vezměme si HIMARS. Je to fascinující příklad - systém, který vznikl už v 90. letech, ale i tak je mnohem přesnější a efektivnější než cokoliv, co mají Rusové. Nebo alespoň Ukrajinci byli schopní je použít extrémně efektivně. Likvidují ruské vojenské sklady, ruskou logistiku, koncentrované ruské jednotky. Abych to shrnul: Rusko má víc, Ukrajina má lepší, a čím déle se válka potáhne, tím těžší pro Rusko bude udržet si tu  množstevní převahu.

https://www.youtube.com/watch?v=Lv8ROlZVT-Y

Nakolik tedy o úspěchu ukrajinské protiofenzívy rozhodují zbraně, které Ukrajina dostane ze Západu? A lze říci, že kdyby Ukrajina zbraně dostala dřív a dostala jich víc, byla by vojensky úspěšnější?

Velkou tragédií této války je, že příliš mnoho lidí věřilo příběhu o super-silném Rusku. Já jsem to opakoval roky: Rusko není velmoc a nikdy jsme ho za velmoc neměli považovat. Víceméně celá analytická komunita selhala. Selhala a nepochopila, že ruská armáda prostě nebyla tak dobrá. Ruská armáda byla dokonce tak vnímána jako silná, že pomáhat Ukrajině bylo před válkou bráno skoro jako plýtvání! Skoro jako by se argumentovalo ve stylu „proč dávat Ukrajině opravdu silné systémy, stejně nebudou schopní odolat, Rusko dobyde Kyjev za týden“. To byla katastrofální volba, která stála mnoho ukrajinských životů. Většina lidí přecenila Rusko a podcenila Ukrajinu. Pokud by Ukrajina byla v únoru vyzbrojená tak, jako je dnes, bylo by podle mě po válce.

Tohle netvrdili jen komentátoři na Twitteru, ale například i CIA podle dostupných informací předpokládala, že Kyjev padne během několika dnů.

Mýlili se. Mýlili se, protože nerozumí tomu, co ze zemí dělá velmoci. Základní chyba, kterou řada lidí udělala, bylo to, že se dívali na zbraně, které Rusko má. Jako by zbraně byly nějaký symbol. Nevím, jak byste mohli Rusko hodnotit jako velmoc - pokud tedy není to jediné, co jste udělali, že jste se podívali na počty jejich zbraní a usoudili, že s nimi Rusko umí zacházet. Protože kromě jaderných zbraní neexistuje jediná věc, která by z Ruska dělala velmoc. Nemají dobrou ekonomiku, nemají technologicky vyspělý průmysl. Jejich systém je zkorumpovaný. Jejich současná armáda nikdy nebojovala v konfliktu, kde by bylo potřeba koordinovat komplexní operace. Všechny klasické ukazatele, které by určovaly, zda je někdo velmoc, tam prostě chyběly. Jediné, co Rusko mělo, byly zbraně, které navíc - jak teď vidíme - nebyly ani tak dobré, jak samo tvrdilo.

Nezastínil fakt, že Rusko má jaderné zbraně, všechny ostatní jeho slabiny?

To je dobrý postřeh - ano, protože Rusko je jaderná mocnost, lidé si mysleli, že všechno ostatní funguje dobře. Děsivé je, že vlastně nevíme, zda ruské jaderné zbraně fungují. Ale ano, Rusko má jaderné zbraně, a lidé díky tomu nejspíš přecenili i zbytek toho, co má.

Reklama
Reklama

573f14bee82330de9d30b76bbe9d78f4
Americký salvový raketomet HIMARS. • Autor: Wkimedia Commons – 3dmardivcommstrat (CC BY-SA 4.0)

Co je pro obě strany v sázce v ukrajinské protiofenzivě? Například The Economist argumentoval, že Ukrajina byla možná trochu dotlačena do protiofenzivy, na kterou nemá dostatek sil, protože potřebuje dokázat Západu, že vůči Rusku obstojí a dodávky zbraní nejsou zbytečné.

To přeci už dávno dokázala. Na tuhle válku existuje tolik špatných pohledů! Jedním z nich třeba je, že „Západ časem ztratí zájem“. Ne, Západ neztratí zájem. Západ by ztratil zájem, pokud by Ukrajina nebojovala a prohrávala. Ale Ukrajina dnes jen potvrzuje, že Západ udělal správnou věc, a díky tomu má teď iniciativu. Myslím, že existuje řada nejrůznějších nepochopení ohledně toho, jak funguje veřejné mínění a jak se veřejnost staví k válce. Válka lidi nezačne nudit. Je to trochu smutná výpověď o lidské povaze, ale když se podíváme třeba na historii USA, tak veřejnost ztrácí zájem jen o války, o kterých si myslí, že je nemůžou vyhrát. Před válkou jsme si říkali, že Ukrajina nemůže vyhrát, a trochu jsme vyrobili narativ, proč jí nepomáhat. Dnes reálně vidíme, že Ukrajina je schopná s Ruskem bojovat. A to do války vstoupili s podprůměrnými zbraněmi. Navzdory všemu, co je mělo znevýhodňovat, šli do války a Rusko zadrželi. Kdyby měli polskou armádu se standardními NATO zbraněmi, už je po válce.

Říkal jste, že zámořská veřejnost ztratí o válku zájem, jen pokud Amerika začne prohrávat. Platí to i pro Evropu? Co lze očekávat před nadcházející zimou, kdy se evropské státy budou muset energeticky i ekonomicky uskromnit?

Nejsem expert na veřejné mínění, zkoumal jsem jen, jak funguje Amerika v dobách války. Nechci přenést závěry z USA na Evropu. Ale kdybych měl spekulovat, tak myslím, že zde bude víc podobností než odlišností. Evropa bude podporovat válku, v níž je šance, že Ukrajina vyhraje. Navíc v současné situaci je volba poměrně jasná: podvolíte se Putinovu vydírání, nebo ne? Osobně si myslím, že Putin to se svým vydíráním přepískl. Dnes je pro jeho podporovatele mnohem složitější říci, že je potřeba ukončit sankce, protože by to vypadalo, že se nechají vydírat a že se podvolují člověku, který páchá ty nejodpornější válečné zločiny. Takže z tohoto úhlu pohledu Putin zahrál svoje karty velmi špatně.

Jak příchod zimy a zimního počasí ovlivní situaci na bojišti?

Musíme být opatrní. Může přijít dobrá i špatná zima; a ne každá zima je špatná. Klidně se může stát, že udeří až v lednu a do té doby počasí ještě nebude tak špatné, v tuto chvílí prostě nevíme. Musíte se na zimu samozřejmě připravit, mít zimní oblečení, zásoby, ale myslím, že před sebou máme ještě několik měsíců bojů. A až skutečně přijde zima, může být už hodně věcí  rozhodnutých.

Ukrajina
Situace na bojišti ke 4. září • Autor: Aktuálně.cz/The Study of War

Patříte k těm, kdo ruské armádě nepředpovídá mnoho úspěchů. Ale co od Ruska můžeme očekávat, pokud se mu nebude vojensky dařit?  Ačkoliv ruská vládní propaganda o válce na Ukrajině mluví jako o boji s fašismem a téměř existenciálním ohrožení pro Rusko, zatím například nevyhlásila všeobecnou mobilizaci.  Jak rozumět tomu, že ruská vláda nechce využít všech způsobů, aby údajně tak zásadní konflikt vyhrála?

Nechci být sprostý, ale je to z jejich strany naprostá hovadina. Rétorika a realita se zásadně liší. Putin se bojí mobilizovat ruskou společnost. Kdyby šlo opravdu o válku proti fašismu, mobilizoval by i mladé lidi z Moskvy, Petrohradu a dalších ruských center, ale neudělá to. Místo toho se snaží nalákat vojáky z provincií a neetnické Rusy, vězně a žoldáky To vypovídá o tom, že si není jistý, zda by „jeho lidé“ byli opravdu ochotní se kvůli této válce obětovat. Rusko podle mě nemá na to, aby příliš dlouho pokračovalo tímto způsobem: buď si řeknou, že to berou vážně, jsou ochotní bojovat několik dalších let a mobilizují celou populaci včetně těch dvacetiletých, a to jak mužů, tak žen. Potřebují oboje, protože nemají tak velkou populační základnu. A tyhle lidi budou muset vycvičit a poslat je do války. Nebo tohle neudělají a pak válka nebude trvat zas tak dlouho. Nevidím moc způsobů, jak by válka mohla trvat další rok, aniž by Rusko mobilizovalo.

Rusko tedy má dvě možnosti: buď mobilizovat celou společnost, nebo válku prohrát?

Tak jak to vidím já, jednoznačně.

Máte představu, dokdy zhruba toto rozhodnutí musí padnout?

Myslím, že velmi rychle. Neumím si představit, jak budou Rusové bojovat příští léto, pokud nemobilizují. I teď už mají problémy, aby našli nové jednotky.

Válka na Ukrajině je momentálně jedním z největších konfliktů na světě. Nabízí nějaké lekce, jak bude vypadat válka v 21. století?

Myslím, že těch zajímavých lekcí je hned několik. To, co teď řeknu, je kontroverzní, ale podle mě sledujeme obrovské problémy tanku. Decimace tanků hlavně na ruské straně je astronomická. Má dnes tank šanci proti schopným obráncům? To je klíčová otázka a odpověď na ni není snadná. Ukrajinci zdecimovali ruské tanky, a to ani nemají převahu ve vzduchu. A neplatí to jen pro tanky, ale obecně pro velké těžké zbraně. Pokud nemáte jasnou převahu, je těžké ospravedlnit jejich existenci. Samozřejmě, musíme být opatrní, když z jedné války vyvozujeme všeobecně platné lekce. Pro mě osobně je úplně nejzajímavější pozorovat, jak se Rusku nepodařilo získat kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Lidé čekali, že na scénu nastoupí ruské letectvo, převalí se přes Ukrajinu a bude vyhráno; že to bude podobné jako v Sýrii. Rusko ale nebylo schopné tuhle kontrolu získat a ukazuje to, že s výjimkou USA a možná několika dalších letectev je prostě velmi složité ovládnout vzdušný prostor. A to si vezměme, že Ukrajinci Rusům vzdorovali s využitím starých letadel a staré ruské protiletadlové obrany. A když dostávají klasickou NATO protiletadlovou techniku, ruská letadla budou opravdu v problémech.

Members of a Ukrainian heavy artillery crew near Chasiv Yar, in the Donbas region of Ukraine on Aug…
Ukrajinští vojáci na Donbasu, 25. srpen, 2022 • Autor: JIM HUYLEBROEK / New York Times

Bylo tedy vždy tak složité udržet si kontrolu na vzdušným prostorem?

Tohle je jedna z těch věcí, u kterých jsme se nechali ošálit americkými schopnostmi a tím, co USA dokázaly za posledních sedmdesát let. To, co zvládne Amerika, nezvládne nikdo jiný. Rusko není rovnocenný partner. Problém je, že lidé  předpokládali, že Rusko je taková trochu menší verze USA, že zvládnou stejné věci. Rusko však není ve stejné lize jako Amerika, třeba armády NATO jsou jí rovnocennějším partnerem než Rusko. Dívali jme se na tuhle válku až příliš skrz optiku toho, co dokážou USA. Díky americké armádě možná občas válka vypadala jako příliš snadná záležitost. Ale války jsou složité. Putin uvěřil vlastním nesmyslům a dnes jsou Rusové tam, kde jsou.

Co to znamená, že těžké zbraně jako tank a další jsou v problémech?

Je to otázka nákladů. Netýká se to jen tanků, ale třeba i válečných lodí. Pokud máte obranné systémy, které jsou lehčí a levnější než systém, s nímž útočíte, pak se tahle útočící technika stává trochu zbytečnou. Protože když je jedna zbraň těžká a drahá, a navíc zlikvidovatelná zbraní, která je lehčí a levnější, ztrácí na efektivitě. Takže pokud tank vyřadíte ze hry něčím, co stojí desetinu toho co tank, je jasné, že se musí měnit úvahy o tom, co se vyplatí. V případě USA je to trochu jedno, protože za armádu utrácejí tolik, že to vykompenzují. Ale Rusko neumělo svoje tanky ochránit a vidíme, jak jsou na bojišti masakrovány. Totéž platí pro válečné lodě. Máme tu příklad křižníku Moskva, který ze hry vyřadila ukrajinská, na Ukrajině vyrobená technika. Ukrajina takřka nemá námořnictvo a má málo námořních zkušeností. Přesto zničili bojovou loď z ruské Černomořské flotily – a to systémem, který byl mnohem levnější.

Mluvil jste o tom, že nám americké schopnosti zkreslily vnímání toho, co je ve válce možné, a že USA z války udělaly něco, co vypadá jako snadnější záležitost, než doopravdy je. Nehrozí ale v případě ruské invaze opačný extrém? Že na základě ruských chyb usoudíme, že odrazit invazi  je snazší, než to pak ve skutečnosti probíhá?

To je zajímavá myšlenka. Podívejme se na to takhle: USA daly Ukrajině zhruba šestnáct systémů HIMARS. A způsobují na ruské straně bojiště obrovský chaos. A samy USA jich mají přes pět set. Americký příklad naprosto není přenositelný. Rusko je v této válce mnohem horší, než většina lidí očekávala. Já jsem si myslel, že budou špatní, ale  jsou ještě horší, než jsem čekal. Ukrajinská armáda naopak podala velmi dobrý výkon. Tato válka ukazuje dvě věci: musíte umět používat vyspělé vojenské systémy, ale také musíte být ochotný bojovat. Motivované armády podají mnohem lepší výkon - a Ukrajinci byli ochotní bojovat.

https://www.youtube.com/watch?v=krvqXVmDT1E

Pokud platí, že těžké a složité systémy ztrácejí výhodu v porovnání s těmi lehčími, jaké zbraně by tedy nyní Evropa  měla nakupovat? Po ruské agresi se víceméně všichni zavázali posílit a zmodernizovat své armády, jak bychom to vzhledem k „ukrajinské lekci“ měli udělat?

Já si myslím, že prvním úkolem Evropy by mělo být pomoci Ukrajině vyhrát. Pokud Ukrajina vyhraje a stane se členem EU, bude to obrovská proměna. Bude to prakticky znamenat konec ruské hrozby Evropě, když pomineme jaderné zbraně. Byla by to také forma pojistky pro případ, že by se věci v USA zvrtly špatným směrem. Nevíme, co USA v budoucnosti udělají, půjdou populistickým, trumpistickým směrem? Budou se víc zajímat o Pacifik? I proto opakuji, že by se Evropa měla co nejvíc snažit pomoci Ukrajině vyhrát - poskytne to obrovské bezpečnostní záruky pro celý kontinent. Další věc, kterou válka ukazuje, je, že moc a vliv se posouvají na východ. Na kom v téhle válce opravdu záleží? Na Polácích, Češích, Finech, Švédech, na Pobaltí, pak tedy také na Británii. Tyto státy toho zatím udělaly víc než většina z těch tradičních velkých západoevropských zemí. Opravdoví bezpečnostní hráči přicházejí z východní Evropy.

Vraťme se ale ještě k vyzbrojování. Co by pod vlivem zkušenosti z ukrajinské války měla Evropa kupovat? Dává smysl pořizovat drahé systémy, jako jsou americké stíhačky F-35, které chce nakoupit Česko nebo Německo?

Jak říkám, nejlepší je pomoci Ukrajině vyhrát proto, že to devastuje Rusko - a pak si to všechno trochu promyslet. Automatická reakce, kterou jsme viděli v únoru, a sice „pojďme si všichni koupit spoustu nových zbraní“, byla špatná.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Barbora Chaloupková

redaktorka, fokus

chalupova

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte