Jan Balabán

I když název „Kouřové signály“ byl knize Shermana Alexieho dodán až v českém překladu Jiřího Hrubého vydaného nakladatelstvím Paseka v roce 2009, je to název výstižný. Člověk vysílající kouřové signály o sobě dává vědět, má nutné sdělení. Alexieho povídky jsou takovýmito signály, vysílanými z indiánské rezervace Spokane ve státě Washington na západním pobřeží USA.

I když kniha Cormaca McCartyho Cesta byla již mnohokrát recenzována, nemohu svou účast v této rubrice, jejímž úkolem je doporučovat knihy ke čtení, začít žádným jiným titulem.

Situace, která by vynikla ve filmové komedii. Představte si dvě skupiny lidí, které k dorozumění používají tlumočníka, a přitom mezi sebou navzájem mluví ve svých rodných jazycích, jimž ti druzí nerozumějí. A už je to tak, že hlavní bariérou mezi nimi není bariéra jazyková, ale neschopnost či nevůle se domluvit.

Dvacet dnů jsem tlumočil pro inspektora nedestruktivního zkoušení z jedné země v Mezopotámii. Ultrazvukem jsme zkoumali vnitřní čistotu plechů, z nichž mají být vyrobeny trubky pro plynovod. Mezi prací mi ten muž říkal mnohá moudra.

V sedmé třídě základní školy ukradl jeden můj spolužák druhému v šatně z kabátu dvacet korun, byl však vyzrazen a okradený mu dal přes hubu a peníze mu vzal. Okradený zloděj pak brečel v šatně. Bylo mi ho líto, myslel jsem, že brečí studem. On mi však mezi vzlyky sdělil, že oplakává tu ztracenou dvacku, která už přece byla jeho. Tehdy jsem začal chápat, co jsou to finanční emoce.

Pásmo Gazy, anglicky se nazývá Gaza Strip, což Čechovi může v makarónském překladu zaznít jako pruh bílé bavlněné tkaniny, jíž se ošetřují rány nebo ji lze vyvěsit na znamení příměří. Nic takového se ovšem v pásmu Gazy už dlouho neděje. Je to jedna z nejbolestnějších ran světa, na kterou zatím nikdo žádnou gázu nepřikládá.

Rád pozoruji hejna vran, i když to vlastně nejsou vrány. Naše město každou zimu zaplavují smíšené šiky havranů a kavek, to se pozná podle hlubokého krákaní těch prvních a veselého vysokého pokřikování těch druhých. Jaké příkladné soužití bez pokrevního spojení.

Peníze začínají být podobně neviditelné jako fotony. Jen naše sdílená víra je činí skutečnými.

Pravý psychopat se prý pozná podle toho, že vás při jeho projevu mrazí a propadáte panice, i když je od vás oddělen neprůstřelným sklem.

Jeden člověk měl potíže se zažíváním, a protože měl toaletu na pavlači, měl od ní dva klíče zavěšené na různých místech, aby se tam dostal vždy bezpečně a včas.

Tvrzení, že Milan Kundera v padesátých letech udal Miroslava Dvořáčka SNB, nelze v této chvíli považovat ani za potvrzené, ani za vyvrácené. Jisté je, že byl týrán a dlouho vězněn jeden člověk, jeden z tisíců v těch letech.

V noci ani nespím, ani nebdím, jsem ve stavu, kdy reálné obavy a úzkosti přecházejí v noční můry a všechno se to točí kolem pruhované obálky.

Na jižním pobřeží Kréty je ještě možno pocítit základní elementy života. Hory kamenů a hory vod se tu potkávají na ostré linii příboje. Evropa někde na severu je stejně neskutečná jako Afrika někde na jihu.

V městysi Sněžné v parčíku na návsi či náměstí stojí socha TGM. Tahle socha (nebo spíš sousoší) je pověstná hlavně tím, že přežila. V protektorátu byla schovaná pod uhlím v zadním traktu evangelického kostela, aby byla po válce vztyčena na původním místě.

Auto šplhá do kopců, v nichž pramení řeka Odra. Kola drnčí na asfaltu, z něhož vystupují panely původní betonové cesty, po níž prý jezdívaly tanky. V automapě z těch let tato silnice chyběla, respektive končila někde u městečka Potštát a vynořila se až kousek před Olomoucí.

Cestou do práce jsem si vzpomněl na komiksy podle knih Edgara Rice Burroughse o dobrodružstvích Johna Cartera na Marsu. Zastesklo se mi po prázdninách, po trámovém přítmí na půdě a po mně samém a mých bratrancích.

Plenění sémantických polí slov působí jazykovou slepotu, za jejíž clonou se dá provádět to, co by na otevřené scéně dělat nešlo. Tato slepota je však přechodná a pokroucený význam slov se za čas narovná.

V tomto názvu jistě čtete ozvuk reklamního sloganu Kentucky Fried Chicken. Autor sloganu říkal, že kdyby ta tři slova o proklatě dobrém atd. prodal sám, a ne přes agenturu, byl by boháč.