Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Jeden den v životě

Úspěšní psychopati

Pravý psychopat se prý pozná podle toho, že vás při jeho projevu mrazí a propadáte panice, i když je od vás oddělen neprůstřelným sklem.

2008-2752-mobr-balaban-novynahled.jpg
2008–2752-mobr-balaban-novynahled.jpg • Autor: Respekt

2008-2752-vobr-balaban-novy.jpg
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Četl jsem článek v magazínu The New Yorker, který se zabýval psychopaty. Jistý profesor psychiatrie vyšetřoval psychiku nejtěžších zločinců v kriminálech a v mnoha případech dospěl k názoru, že se nejedná o sadisty nebo agresivní násilníky, ale prostě o lidi, kteří nemají žádnou schopnost solidarity, soucitu a vcítění se do jiných lidí, do svých bližních. Oni nemají bližní, jen ostatní lidi, kteří pro ně představují použitelný prostředek nebo odstranitelnou překážku při sledování jejich vlastních zájmů.

U nás je, myslím, označujeme za disociované nebo citově ploché. Jde o typ lidí, kteří své zločiny považují pouze za činy. Takový chlapík popisuje konverzačním tónem a často i s humorem, jak zabil svou matku, milenku, bratra, prostitutku, kamaráda, pokladníka, hlídacího psa nebo náhodného chodce. V takovém rozhovoru zůstává všechna hrůza jen na posluchači. Pravý psychopat se prý pozná podle toho, že vás při jeho projevu mrazí a propadáte panice, i když je od vás oddělen neprůstřelným sklem. Pan profesor ukazoval těmto lidem sadu fotografií, v níž se střídaly neutrální výjevy s obrazy násilí, bolesti a zla, a přitom skenoval jejich mozky. Výsledné snímky prokázaly, laicky řečeno, že reakce na eticky a citově příznakové výjevy u nich probíhají v oblastech šedé kůry vyhrazených racionálnímu myšlení, emocionální oblasti nejsou vůbec aktivovány. To znamená, že pohled na oběť brutální vraždy nebo na dítě umírající hladem v nich vzbuzuje asi takový zájem jako chybějící písmeno do křížovky. A tak profesor dospěl k názoru, že vlastně nejde o zločinné jednání, ale o diagnózu, protože tito lidé nechápou pojem zla, neměli by za něj možná být ani trestáni.

Však také většinou nejsou. Množina psychopatů v kriminálech, takzvaní neúspěšní, je prý jen malým procentem celé populace psychopatů. Jsou to jen ti, kteří svou psychickou výbavu nezvládli. Zbytek žije mezi námi a zdárně využívá svého nadání ke svému prospěchu. Znáte manažery, kteří své podřízené doslova uštvou, a pak je nahradí jinými jako nefunkční lidské stroje? Obchodníky, kteří okradou a zničí své partnery a diví se, že jim to někdo vyčítá? Politiky, kteří… každý si doplní své. Hlavně věcně, bez emocí! Na rozdíl od svých neúspěšných soukmenovců, kteří mohou jen zneužívat spoluvězně, tito mají k dispozici celou společnost. Dívali jste se někdy psychopatovi do očí? Slyšeli jste ho mluvit a řečnit? Možná ani nevíte, jak často.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte