Dana Mazalová

Bělorusko ještě v březnu vypadalo, že se v něm socialismus zastavil na věčné časy.

Po Gorbačovově prohlášení o nutnosti vybudovat centristickou linii se na sovětské, ale spíš jen na moskevské politické scéně náhle vynořila nová organizace.

Mnohá žena nevyjde na ulici bez klobouku nebo alespoň kabelky. Nezbytný doplněk představitelky nejradikálnější ruské opoziční organizace Demokratický svaz je jiný. Bez transparentu s nápisem "Gorbačov je fašista" jsem Valerii Novodvorskou ještě nepotkala.

Estonsko přijalo Deklaraci o suverenitě jako vůbec první "svazová socialistická" republika už 16.11.1988. Vyhlásilo v ní nadřazenost estonských zákonů nad svazovými a navrhlo, že "další status republiky v rámci SSSR musí být určen svazovou smlouvou."

Ve středu 16. ledna ostřelovala jednotka zvláštního určení OMON autobusovou linku v Rize. Autobus stačil před střelami uniknout a cestující, mezi nimiž byly i děti, zachránit.

Ve Vilniusu je relativní klid, na místech bojů hoří svíčky, lidé přinášejí květiny. Přesto fotografa polské Gazety Wyborczy nahánělo po nočním Vilniusu civilní auto.

Situace v kavkazských republikách Sovětského svazu se dramaticky mění. Zdá se, že krvavé národnostní konflikty rozdmýchávané "temnými silami" KGB a stranické nomenklatury budou konečně vystřídány seriózní politickou debatou opozice.

Poslední svazovou republikou, která letos po sedmdesáti letech měla šanci demokraticky zvolit vlastní parlament, byla Stalinova vlast Gruzie.

Už přes dva roky se vleče zakavkazský konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Svazové, ale ani republikové nejvyšší orgány včetně stranických tuto dnes už hodně krvavou záležitost dosud nedokázaly řešit jinak než vojensky.

Sovětský týdeník Moskovskije novosti uveřejnil ve svém 23.čísle článek Fidainy. Tak se v ruštině nazývají oddíly arménské sebeobrany Fidai. Ke vzniku článku daly podnět události, které se odehrály letos koncem května v arménském hlavním městě