0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí13. 11. 199010 minut

Dvojí volby v Gruzii

Poslední svazovou republikou, která letos po sedmdesáti letech měla šanci demokraticky zvolit vlastní parlament, byla Stalinova vlast Gruzie.

Poslední svazovou republikou, která letos po sedmdesáti letech měla šanci demokraticky zvolit vlastní parlament, byla Stalinova vlast Gruzie. Po několika odložených termínech se tu nakonec volily parlamenty dva: nově vytvořený gruzínský Národní kongres, který nefiguruje v žádné ústavě, a Nejvyšší sovět, tak jak ho definuje sovětská ústava. Volby do neústavního parlamentu nepodléhaly oficiální zákonné úpravě a konaly se 30. září. Naproti tomu volby do sovětu proběhly 28. října podle nového volebního zákona, považovaného za jeden z nejdemokratičtějších v SSSR. Do obou parlamentů kandidovali i komunisté, v žádném z nich většinu nezískali. Oba zvolené zastupitelské orgány drží v rukou představitelé gruzínského národního hnutí. Gruzínská budoucnost však přesto zůstává otevřená a nevypadá nijak růžově.

Když se v gruzínském městečku Gori narodil imperátor socialismu J. V. Stalin, byl občanem carského Ruska. Po pádu cara byla 26. 5. 1918 ustavena nezávislá Gruzínská republika, neměla však dlouhého trvání. Roku 1920 ukončily její existenci rudé oddíly. Od té doby až do 9. dubna 1989 byla komunistická strana po sedmdesát let jedinou politickou sílou Gruzie.

9. dubna 1989 zasáhly na Rusthaveliho třídě v Tbilisi proti pokojným demonstrantům sovětské ozbrojené síly. Obrněným transportérům, naostřeným lopatkám, ale především nervovému plynu podlehlo devatenáct obětí. Šéfa gruzínské filiálky KSSS pak vystřídal G. Gumbaridze, ale ani to nepomohlo straně udržet si žezlo.…

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc