Kupředu levá - vzad!
Už přes dva roky se vleče zakavkazský konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Svazové, ale ani republikové nejvyšší orgány včetně stranických tuto dnes už hodně krvavou záležitost dosud nedokázaly řešit jinak než vojensky.
Už přes dva roky se vleče zakavkazský konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Svazové, ale ani republikové nejvyšší orgány včetně stranických tuto dnes už hodně krvavou záležitost dosud nedokázaly řešit jinak než vojensky. Za jednací stůl zato už dvakrát zasedly demokratické síly obou znepřátelených republik. Jejich jednání však k ničemu nevedla a ani vést nemohla: nebyly vybaveny potřebnou pravomocí. Záblesk naděje do celé situace proto vnesly až volby, které byly letos vypsány ve všech svazových republikách. V Arménii zvítězily demokratické síly už v květnu. Ázerbájdžánské volby do zastupitelských orgánů všech stupňů se konaly 30.září. Demokratické síly Ázerbájdžánu dělaly, co mohly. Bylo to málo. Nad stíny minulosti zvítězit nedokázaly.
Ázerbájdžán vždy býval pevnou a poslušnou oporou Moskvy. Je taky největším svazovým dodavatelem bavlny, těží se tam zemní plyn a velmi strategická ropa. Prestiž bývalého prvního tajemníka komunistické strany Ázerbájdžánu Gejdara Alijeva se proto od roku 1969 začala zvyšovat. Za Andropova se stal předsedou svazové KGB. Za Černěnkovy éry se o něm hovořilo už tak často, že vypadal na jednoho z nejvážnějších kandidátů na nejvyšší funkci. Leč v čele velké země jen jedinkrát nestanul Rus, proto se po Černěnkově smrti vláda pevné zakavkazské ruky neopakovala. Místo ní nastolil nový vůdce Gorbačov kurs opačný: politiku perestrojky a demokratizace. A Gejdar Ali Rza-oglü Alijev se začal ze sovětské politické scény pozvolna a potichu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
