Bohumil Doležal

Nekulatá výročí únorového puče z roku 1948 mívají standardní průběh.

První dny českého předsednictví EU byly poznamenány dvěma krizemi, v nichž se Unie musela angažovat. Problém s dodávkami ruského plynu i ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Hamásem mezitím skončily – je však třeba dodat „prozatím“. Každý cítí, že urovnání není ani v jednom případě definitivní a že se obojí nejspíš vrátí se znásobenou silou. A vyvstává otázka: Proč bývá mír, na němž se evropská organizace podílí, tak vratký?

Počátkem prosince proběhla v Lidových novinách pozoruhodná výměna čtenářských dopisů. Vladimír Just v rámci polemiky ocitoval několik vět z práce známého popularizátora odkazu TGM Zdeňka Mahlera.

Toto je stručný příběh maďarské revoluce. Vypukla 23. října před padesáti lety, měla svou předehru a svůj krutý a smutný epilog. Třebaže měla tak krátký život, necelých čtrnáct dní, její význam vydá na roky.

Už někdy od jara probíhají na různých úrovních česko-německé rozhovory o společném prohlášení, které by mělo uzavřít obtížné problémy minulosti. O jejich průběhu se české veřejnosti dostává zpráv méně než skromných a více než dvojznačných.

Předseda rozpočtového výboru českého parlamentu Tomáš Ježek (ODS) se předminulý týden v rozhovoru v Lidových novinách zamyslil - mimo jiné - nad povahou ekonomické vědy: "Kdo zná ekonomii do hloubky a poctivě, nemůže být jiný než pravicový.

Česko-německé kontakty ohledně chystané společné deklarace jsou u nás provázeny politickou neurózou, která se stále prohlubuje. Sama věc, o niž jde, tak ztrácí postupně jasné obrysy.