Ranní postřeh Ivana Gabala: Co dnes znamená „poslouchat“ ve škole?

Trochu se mnou cukl výrok nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové o rostoucím počtu výjezdů policie do škol kvůli násilí ve školách. Někde i několikrát týdně. Vzestup násilných skutků o osm procent. Činy s vysokou nebezpečností, vyhrožování znásilněním, vraždami, ozbrojená napadení, těžká ublížení na zdraví. Mezi příčinami zmínila sociální sítě, nedostatek skutečných sociálních kontaktů, neuspokojivé rodinné poměry a chybějící psychologickou a psychiatrickou péči. 

V ČR sice vyrábíme prima spalovací i elektrická auta, řešíme to v politice ve dne v noci, ale neumíme zajistit bezpečí ke vzdělání našich dětí? Je růst násilí ve školách vizitkou priorit demokratické transformace v Česku? 

--

Otázek se vynořuje mnoho. Je to výrok o stavu společnosti, nebo o stavu školství? Je to změna, nebo kumulativní dlouhodobý trend? Jak je robustní?