Jsem permanentně unavená a nemám chuť na sex

S manželem jsme spolu osm let, máme dvě malé děti a náš vztah považuji za stabilní a založený na vzájemné úctě. Můj muž je dobrý partner i otec, vážím si ho a mám ho upřímně ráda. Právě proto mi je těžko z toho, co se se mnou v poslední době děje.

Poslední měsíce mám velmi malou chuť na sex, někdy žádnou. Není to tím, že by mě manžel nepřitahoval nebo že by mezi námi bylo něco nevyřešeného. Spíš mám pocit, že jsem permanentně unavená – z práce a domácnosti, z neustálého řešení potřeb dětí a kolotoče povinností, který nikdy nekončí. Večer, když konečně nastane ticho, necítím touhu, ale spíše prázdno a vyčerpání.

Někdy mám pocit, že už nemám z čeho dávat, což se přenáší i do sexu. Samozřejmě, že to můj manžel vnímá. Snaží se být chápavý, ale vidím na něm, jak ho to mrzí a bere si to osobně. A právě to mě bolí nejvíc. Nechci, aby měl pocit, že ho odmítám, že pro mě není dost přitažlivý nebo že ho nechci. Sama v sobě cítím strach, že pokud to budu řešit špatně, můžeme se sobě pomalu vzdalovat a začne se mezi nás vkrádat křivda či ticho.

Nevím však, jak o tom s ním mluvit tak, aby pochopil, že jde o mě a ne o něj. Jak mu vysvětlit, že ho miluji, ale momentálně jsem vyšťavená a že zároveň věřím, že toto období může být dočasné? Dá se vůbec mluvit o nedostatku chuti na sex tak, aby se partner necítil zhrzený a nemilovaný? Budu vděčná za váš pohled a radu, protože nechci tento problém zametat pod koberec a zároveň nechci ublížit člověku, na kterém mi nejvíc záleží.