0:00
0:00
Zahraničí11. 2. 20269 minut

Evropská jaderná bomba. Co může kontinent dělat bez amerického atomového deštníku

Do role evropského ochránce se opatrně staví Francie, ve hře může být i Polsko nebo Švédsko. Bez USA to však zatím není jednoduché

Koncem ledna se ručičky symbolických hodin posledního soudu posunuly 85 vteřin k půlnoci. Vědecká organizace Bulletin of the Atomic Scientists, která monitoruje jaderné zbraně, tímto údajem symbolizuje, jak daleko je planeta od jaderné katastrofy. Těch pár vteřin upozorňuje na fakt, že mezinárodní situace je čím dál nejistější, tedy i nebezpečnější. A jedním z klíčových bodů nejistoty je Evropa.

Důvodů je hned několik. Začátkem února vypršela smlouva New START, jež regulovala jaderný arzenál mezi Moskvou a Washingtonem. Děje se tak v době, kdy Rusko i Čína své jaderné vybavení posilují, zatímco evropská obrana, kterou v tomto směru kryje smrtící síla USA, je nejistá. Americký prezident Donald Trump rozkolísal svým stylem vládnutí důvěru v NATO. Rusko už čtyři roky útočí na ukrajinské civilisty a Vladimir Putin si v mírových vyjednáváních klade maximalistické nároky. Mezitím se rozhlíží směrem do Evropy a jaderné zbraně nově rozmístil také v Bělorusku – tedy o něco blíže na západ.

Představitelé Švédska, Norska, Německa a Nizozemska – některých z nejvíce proamerických zemí Evropy – v posledních dnech veřejně potvrdili, že tohle všechno nelze nadále ignorovat. „Myslím si, že mezi Evropany proběhne diskuse o jaderném odstrašujícím prostředku, který musí být evropský,“ řekl minulý týden norský premiér Jonas Gahr Støre.

↓ INZERCE

Evropa se od dob studené války spoléhá na ochranu Spojených států, jež slibují, že jejich jaderné zbraně chrání i spojence NATO. Jinými slovy, kdyby Rusko zaútočilo na některého z amerických spojenců, Američané by mu útok opětovali. Ačkoli vždy panovaly pochybnosti, jestli by Amerika skutečně chtěla riskovat armageddon kvůli zničení nějakého evropského města, které by většina obyvatel USA ani nenašla na mapě, byl postoj amerických i evropských představitelů všeobecně vnímán jako jednoznačný. Většina Evropy mu důvěřovala a evropské země se nesnažily vyvíjet vlastní jaderné zbraně, nebo v případě Francie a Británie vlastní arzenál nějak zásadně posilovat.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc