Západ ukazuje Rusku vstřícnou tvář. Výsledek lze tušit
 
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku • Autor: Shutterstock

Rusku se vracejí hlasovací práva na půdě Rady Evropy. Rozhodli tak členové Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE), jejímiž členy jsou také čtyři poslanci delegovaní českou Poslaneckou sněmovnou. Dva z nich, oba za hnutí ANO, hlasovali pro návrat hlasovacích práv - stejně jako dalších 116 přítomných delegátů z téměř padesáti evropských států. Proti bylo 62 zákonodárců - včetně jednoho zástupce českých Pirátů.

Hlasování v pondělí večer ve Štrasburku, kde Rada Evropy sídlí, je prvním vstřícným krokem Západu vůči Rusku od roku 2014, kdy země anektovala ukrajinský Krym. Tehdy mimo jiné přišla o hlasovací práva v PACE - a ta se jí nyní vracejí, aniž se Krym vrátil Ukrajině a Rusko splnilo podmínky, které pro takový krok stanovilo samo shromáždění.

Reklama
Reklama

Bezprostředním motivem návratu hlasovacích práv je to, že ve středu se má volit nový generální tajemník Rady Evropy a Rusko hrozilo, že z organizace odejde, pokud se jeho delegace nebude moci účastnit volby. A jestliže by skutečně odešlo, mělo by to několik velmi konkrétních dopadů.

Vypadl by jeden z největších přispěvatelů Rady Evropy - země do ní ročně platí okolo 33 milionů eur, což je zhruba deset procent celkového rozpočtu.  Rusko nicméně v posledních letech svůj příspěvek opakovaně nezaplatilo a podobně se zachoval další velký plátce, Turecko, takže Rada Evropy - která mimo jiné zřídila respektovaný a vyhledávaný Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku - se potýká s nedostatkem peněz. Část delegátů proto argumentovala tím, že je lepší Moskvu udržet ve svých řadách a mimo jiné ji přimět zaplatit dluh.

Odchod Ruska z Rady Evropy by pak znamenal, že se ruští občané nebudou moci obracet na zmíněný štrasburský soud.  Rusové přitom patří dlouhodobě mezi nejčastější stěžovatele a Západ považuje lidsko-právní soud za jeden z mála nástrojů, jak dodržování lidských práv v Ruské federaci alespoň nějak ovlivňovat.

Argumentuje tím i český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který v květnu ve shodě s dalšími zástupci této organizace podpořil setrvání Ruska v Radě Evropy, pokud země zaplatí svůj dluh (kvůli němuž mu formálně hrozí vyloučení, pozn.red.): “Odchod Ruska z Rady Evropy by dopadl především na řadové ruské občany. Ztratili by přístup k ochraně ze strany štrasburského soudu,” zdůvodnil to šéf české diplomacie (za ČSSD).

Nad konkrétními dopady je ovšem obecnější patro - a v něm je realita taková, že Rada Evropy je dlouhodobě měkkčí vůči Rusku ve srovnání s dalšími kontinentálními společenstvími jako například EU. Je to dáno zejména tím, že funguje na mezivládním principu a početné ruské zastoupení se v jejím nitru dobře zabydlelo. Proto se právě na tomto fóru daří argumentu, že je lepší mít Rusy u stolu než za dveřmi.

“Rada Evropy a zejména její poradní orgán, Parlamentní shromáždění, tu není od toho, aby zvedalo vůči Rusku červenou kartu,” říká také poslanec ANO Pavel Staněk, jeden z českých delegátů ve sboru. “Byť zásadně nesouhlasím s anexí Krymu a nepodporuji ruské separatisty na Ukrajině, jsem přesvědčen, že máme s Rusy diskutovat a hledat řešení na platformě, která je k tomu určená, a ne je ostrakizovat,” dodal k vysvětlení toho, proč hlasoval pro návrat hlasovacích práv ruským zástupcům v PACE.

Jenže právě tenhle argument – tedy, že je dobré ukázat vůči Rusku vstřícnost a ono zareaguje se vstřícností - dlouhodobě nefunguje. Není nutné hned chodit pro příklady do geopolitiky, postačí zůstat na domácí scéně. Ministr Petříček by rád omezil počet ruských diplomatů na jejich naddimenzované ambasádě v Praze a stejně tak snížil počet ruských aut s diplomatickou značkou. V obojím případě žádal snížení o jednotky, ačkoli Rusů s diplomatickou akreditací a autem s CD značkou jsou v zemi vysoké desítky. Šéf české diplomacie si proto pozval k debatě o této věci s veškerou vstřícností ruského velvyslance v ČR, mluvil o tom na dalších fórech. A výsledek? Čistá nula.

Když už jsme u Česka: podle pondělních Hospodářských novin žádá ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zrušení obchodních sankcí vůči Rusku. Ve stejné době má audienci u prezidenta poradce Vladimira Putina a veřejným výstupem je něco, co lze řešit korespondenčně (pozvání Miloše Zemana na oslavy konce druhé světové války do Moskvy v příštím roce). A ve Štrasburku se mezitím za přispění českých vládních poslanců vracejí hlasovací práva Rusku v PACE.

Tenhle kontext bude dobré sledovat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Kateřina Šafaříková

redaktorka, Fokus

safarikova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1178

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte