Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Je Babiš vážně šikula? Aneb 10 otázek a odpovědí k rekordnímu rozpočtovému přebytku

Státní rozpočet skončil loni v přebytku 62 miliard, což je nejlepší výsledek od rozdělení Československa v roce 1993

Andrej Babiš
Andrej Babiš • Autor: Milan Jaroš

Státní rozpočet skončil loni v přebytku 62 miliard, což je nejlepší výsledek od rozdělení Československa v roce 1993, ohlásil ministr financí na úterní tiskové konferenci. Vážně je Andrej Babiš tak šikovný, nebo má jen štěstí? Tady je deset otázek, které by vás při čtení zprávy dnešního dne mohly napadnout, a deset stručných odpovědí.

  1. Vážně je přebytek 62 miliard takový úspěch?

Ano. Přebytek státního rozpočtu je výjimka - jak při pohledu do historie, tak v porovnání se zahraničím. Standardní postup takřka všech zemí světa je takový, že vláda si na svůj provoz půjčuje, protože každoročně utratí vždy o něco víc, než vybere – s tím, že dluh postupem času pomůže umořit inflace, nebo ho vyřeší další vláda. Na finální čísla za rok 2016 je ještě brzy, ale v Evropské unii s přebytkem počítalo ke konci loňského roku jen Německo, Estonsko, Kypr a Lucembursko (přesná čísla zde). I čtyři země jsou přitom z historického pohledu nebývale početná skupina. V Česku byl státní rozpočet v mírném přebytku naposledy v roce 1995, přičemž tehdy šlo z části o optický klam vzhledem k nedůslednostem tehdejšího fiskálního systému a ukrývání závazků státu mimo centrální rozpočet.  Za dobrým hospodařením státu stojí pět důvodů: dobrá kondice ekonomiky, mimořádné příjmy z Evropské unie, lepší výběr daní, úspory v provozu státu a zpoždění dopravních investic. V prvních dvou případech má nynější vláda spíš štěstí, druhé dva je třeba brát jako její úspěch. Pátý je naopak selháním, které se však postupně začíná napravovat.

  1. Co z toho mělo největší vliv?

Větší výběr daní a mimořádné příjmy z rozpočtu Evropské unie. Výběr daní se zlepšil proti roku 2015 o 45 miliard korun - tedy o 7,5 procenta. Částečně jde o výsledek toho, že po útlumu, který přišel po globální finanční krizi, je česká ekonomika opět v kondici. Nezaměstnanost je na rekordním minimu, mzdy rostou nejrychlejším tempem od roku 2007 - a obchodní přebytek, který je pro českou, exportně založenou ekonomiku důležitým tahounem, směřoval koncem loňského roku k historickému rekordu. Výběr daní ale roste rychleji než ekonomika, což dokládá i to, o čem Andrej Babiš poslední dobou rád mluví. Tedy lepší fungování daňové správy a menší daňové úniky. Příjmy z Evropské unie byly loni o 65 miliard lepší, než předpokládal rozpočet. Jde o mimořádný výsledek kvůli tomu, že skoro polovinu z těchto extra příjmů představují položky za rok 2015, které se dočerpávaly až se zpožděním.

  1. Je tedy přebytek dílem vlády, nebo jen šťastnou shodou okolností?

Obojí – ve výsledku zhruba půl na půl. Příznivý vývoj ekonomiky je vítaný vítr do zad, který přišel přesně s nástupem vládního dua Sobotka - Babiš. V době krize foukal vítr přesně naopak. Nynější vládní garnitura v této souvislosti namítá, že její politika pomáhá táhnout ekonomiku vpřed, zatímco předchozí kabinet ji naopak nadměrnými úsporami dusil, což je částečně pravda. Za vlády dua Nečas - Kalousek ovšem byla jiná situace, kdy se stát uprostřed evropské dluhové krize potřeboval vyhnout velkým deficitům a ztrátě důvěry. Extra porce peněz z Evropské unie – největší jednorázová vzpruha pro loňský rozpočet – je pro vládu také mimořádným darem zvenčí a do značné míry jen účetní operací. Jde o zaplacení výdajů, které se už v minulosti utratily a které z Bruselu přišly v souvislosti s dočerpáváním minulého rozpočtového období 2007–13 (poslední možnost dočerpat peníze z tohoto rozpočtu byla právě loni). Je pravda, že dotažení projektů pro čerpání peněz z EU je z velké části dílem nynějších ministrů. Sám Babiš nicméně přiznává, že loňský rok byl z hlediska přílivu peněz z EU “atypický”.

  1. Pokud stát vybírá na daních víc, má na tom Andrej Babiš nějakou zásluhu?

Z části ano. Výběr daní je vyšší, než by odpovídalo vývoji ekonomiky, která loni šla nahoru zhruba o 2,5 procenta (přesný údaj bude k dispozici na jaře). Babišovi pomohlo, že se mění struktura růstu směrem ke spotřebě. Po krizi táhl Česko hlavně vývoz, ale mezitím se dobré výsledky podniků stihly promítnout do nižší nezaměstnanosti a lepší finanční situace domácností, které více utrácejí – a takový růst je z pohledu výběru daní výhodnější. Babišovi je však potřeba připsat zásluhu i za to, že finanční úřady lépe fungují. Jednou z novinek loňského roku je takzvané kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, které sice podnikům přidělalo starosti navíc s účetnictvím, ale stát tak získal o plátcích DPH lepší přehled. Podle Babiše tato novinka pomohla dostat do rozpočtu loni o 10 až 11 miliard korun navíc. Kladné body je třeba vládě přiznat i za snížení provozních výdajů státu, které loni klesly proti rozpočtu o 32 miliard korun.

  1. Už se nějak projevilo EET v restauracích?

Zatím ne, EET funguje teprve od prosince – a podle toho, jak o něm Babiš mluvil, zatím s výsledky úplně spokojen není. “Zatím máme pocit, že ne všichni provozovatelé to berou vážně. My jsme řekli, že do Vánoc budeme benevolentní, ale tato benevolence skončila,” prohlásil ministr financí s tím, že zkušenost za první měsíc ukazuje, že na mnoha místech se nové účtenky dál vůbec nevydávají - a že se na to finanční správa nyní zaměří.

  1. Proč se loni zpozdily dopravní investice, když rozpočet je zároveň v rekordním přebytku?

Protože velká část staveb byla špatně připravena. Celkové kapitálové výdaje byly loni o 91 miliard nižší než předloni. Rok 2015 byl sice extrémní kvůli tomu, že stát na poslední chvíli doháněl čerpání peněz z končícího rozpočtového období EU, ale meziroční propad na polovinu je pořád velký skluz. Důvodem jsou hlavně administrativní průtahy na velkých stavbách, především u nových dálnic. Desítky staveb Evropská unie odmítla navzdory původním plánům podpořit kvůli tomu, že Česko špatně zúřadovalo posudky vlivu na životní prostředí. Ke konci roku se už zpoždění začalo dohánět a letos má výstavba ožít; ale příprava dopravních staveb podle Babiše pořád nefunguje dost dobře. I proto ministr mluví o tom, že stát potřebuje nový zákon o liniových stavbách a s ním hladší proces, aby výkup pozemků a vyřizování stavebních povolení nešly tak snadno blokovat.

  1. Co s přebytkem rozpočtu bude?

Použije se takzvaně na snížení státního dluhu. To ale neznamená, že by si stát vůbec nepůjčoval – financování státu funguje tak, že v průběhu roku vydává nové a nové dluhopisy na uhrazení těch starých, u kterých doběhne splatnost. V normálních letech vydá stát dluhopisů ještě o něco víc, aby pokryl nově vzniklý deficit, loni jich naopak vydal o něco méně. Celkový dluh se však sníží, což je obzvlášť patrné, pokud se dluh poměří k HDP (tento ukazatel se často používá k porovnání toho, jak si stojí různě velké země). Český dluh se v letech 2013–16 snížil ze 41,7 na 34,3 procenta HDP a je jedním z nejnižších v Evropě. Ke snižování dluhu mimo jiné pomáhá to, že v celém světě jsou mimořádně nízké úrokové sazby a tím státu klesají náklady na půjčování. Česko patří nyní k zemím, kde jsou úroky u nově vydaných státních dluhopisů záporné, čili investoři místo toho, aby dostávali úroky, naopak za uložení peněz u státu platí.

  1. Nelze využít přebytek nějak jinak?

Už se stalo – vláda s vidinou přebytku (a letošních voleb) už loni zvedla platy ve státní sféře a zvedla také důchody. Další utrácení navíc už by byl problém. Jednak by s ním měl souhlasit parlament, jednak není tak snadné říct, kam peníze nasměrovat. Pokud jde například o zpožděnou výstavbu dálnic, ministerstvo dopravy by podle Babiše ani neumělo víc peněz spotřebovat, protože pořád platí starý problém, že nemá tolik staveb připraveno.

  1. Vydrží přebytek i letos?

Ne. Mimořádné podpůrné věci, jako byl výpadek výdajů na dopravní stavby nebo doplatky z fondů EU, odezní a rozpočet se opět vrátí do deficitu. Ten je naplánován na 60 miliard korun a Babiš nechtěl slibovat, že číslo může být na konci roku lepší (jak se to stalo loni, kdy si vláda naplánovala schodek 70 miliard, ale nakonec měla přebytek 62 miliard, takže proti plánu se odchýlila o 132 miliard). Návrat k deficitu souvisí i se zmíněnými kroky, že vláda před volbami zvedla některé výdaje, jako jsou platy státních zaměstnanců nebo důchody.

  1. Německo vrací přebytek občanům tím, že snižuje daně. Proč to nejde v Česku?

Politici už o tom začali mluvit, ale schovávají si toto téma do předvolebního boje. Sociální demokraté chtějí snížit daně chudým (za cenu většího zdanění bohatých), Babiš zatím nechce o svých plánech příliš mluvit. Ale je jasné, že s daněmi bude program jeho strany také pracovat. “My jsme catch-all party, takže daně by se měly snižovat všem,” prohlásil jen bez dalších podrobností.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 502
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte