Obecné referendum by mohlo zrušit EET nebo legalizovat konopí

Poslanecký klub Pirátů v neděli odhlasoval, že jejich kandidátem na místopředsedu sněmovny bude Vojtěch Pikal. Třicetiletý programátor je třetí rok prvním místopředsedou Pirátů, spolupředsedal Pirátské internacionále, pracuje v kontrolním výboru olomouckého zastupitelstva. Aktivní je také ve sdružení Pro referendum.

Váš klub jednal sedm hodin, proč tak dlouho?

Musela se vyřešit spousta věcí, vyjednávací strategie, kdo má být předsedou sněmovny, o které výbory usilujeme…

O čem byla nejdelší debata?

Nejvíc jsme se bavili o výborech, o které usilujeme.

Chcete předsedat třem sněmovním výborům, bezpečnostní chce vést váš předseda Ivan Bartoš.

Dlouho se tímhle tématem zabývá, především odposlechy a kontrolou, jak se pracuje s daty o lidech. Připomínkoval různé zákony.

O jaké další dva výbory máte zájem?

Pro veřejnou správu, tam se řeší spousta věcí, které se týkají transparentnosti. a také se uvnitř něj řeší e-Government.

A třetí?

Tyhle dva jsou prioritní, ty chceme určitě a pak je několik dalších oblastí, o které máme zájem, třeba životní prostředí, školství, evropské záležitosti. Konkrétní výbory jsou na diskusi s ostatními stranami, nechceme vést boje.

Hlasovali pro vás všichni Piráti z poslaneckého klubu?

Ne. Hlasovalo se dvakrát, první hlasování bylo o tom, zda já a Lukáš Bartoň máme jednoznačnou podporu. Podle našich pravidel hlasujeme ve dvou kolech: v prvním o tom, zda mají kandidáti vůbec podporu, ve druhém se o preferencích. Podporu jsme měli oba. Ve druhém kole jsem dostal o jeden hlas z přítomných asi dvaceti poslanců víc; počtem si nejsem jist, bude to v zápisu.

Proč jste vyhrál?

Už šest let předsedám celostátnímu fóru, členové mají zkušenost, jak vedu diskusi a každému pomáhám dobrat se jeho procedurálních práv. Máme jednací řád, stanovy – a ne každý to má zvládnuté. Pomáhám jim, aby byli vyslechnuti, jde o to budovat konsensus. Stejné věci jsem dělal na úrovni mezinárodního pirátského hnutí, několikrát jsem předsedal zasedání Pirátské internacionály. Naším úspěchem bylo, že se Pirátská strana Katalánska nerozhádala úplně s Pirátskou stranou Španělska – to je asi dva roky stará historie.

Jaký to je pocit, být budoucím místopředsedou sněmovny?

Zajímavý, ještě mi to nedošlo.

Na politickou kariéru jste ale vsadil. Už půl roku před volbami jste opustil práci programátora a začal se naplno věnovat kampani. Z čeho jste žil?

Ještě mám ještě pár tisíc na účtu, měl jsem úspory v řádu desetitisíců. Nemám vysoké nároky, spolubydlím v bytě, není na mě závislá rodina… Několik tisíc měsíčně dávám pravidelně na neziskové projekty: Místo pro přírodu, Kohovolit.eu, Rekonstrukce státu, tuhle částku budu teď moct navýšit. Nevím, jestli je v Česku nějaký watchdog, který by se zabýval hodnocením kvality neziskových organizací, který by mi poradil s rozhodováním, koho podpořit.

Odhlasovali jste také, že na post předsedu sněmovny podpoříte kandidáta ANO Radka Vondráčka, nikoliv kandidáta druhé nejsilnější sněmovní strany ODS Petra Fialu. Proč?

Chceme, aby sněmovna začala pracovat, nemáme potřebu hrát šachy. Takže budeme respektovat výsledky voleb, které jsou poměrně zřejmé.

Ale když vláda nedostane ani podruhé důvěru, místo prezidenta pověřuje jejím sestavením právě předseda sněmovny. Tím jste nahráli ANO.

To hledíme hrozně dopředu. Prezident zatím jen pověřil sestavením vlády, třicetidenní lhůta pro žádost o důvěru běží až od jejího jmenování. Pak je ještě druhý pokus, který se může protáhnout velmi jednoduše až do prezidentských voleb. Nechceme hrát šachy, na vládu můžeme čekat ještě dlouho – a je potřeba, aby sněmovna začala pracovat.

Andrej Babiš po neúspěšném vyjednávání přišel s tím, že politiky ANO doplní v jím vedené vládě odborníci, které si vybere. Podpořili byste takový kabinet?

Dokud tam bude mít vedoucí úlohu ANO, pak je to vláda ANO - a nemáme se důvod bavit se o tom, že bychom ji podpořili.

Jste aktivní ve sdružení Pro referendum. Je obecné referendum to, co budete ve sněmovně prosazovat?

Není to naše priorita. Důležité jsou věci, se kterými jsme šli do voleb, spousta zákonů Rekonstrukce státu skončila pod stolem, nedostala se ani na plénum, proto usilujeme také o pozici v organizačním výboru.

Které konkrétně?

Třeba zákon, který měl rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu také na obce a kraje. Je třeba novelizovat zákon 106 o svobodném přístupu k informacím, protože se podle nedávného rozsudku nevztahuje na firmy, kde i velmi malá soukromá účast. Zajímá nás také otázka nominací do správních rad, aby byly spíše odborné než politické, a registr smluv.

Takže referendum nebudete řešit?

Když ho někdo dá na stůl, tak ho určitě řešit budeme.

Dá se očekávat, že SPD Tomia Okamury ho přinese.

Pak ho budeme řešit, ale není to pro náš prvotní cíl. Obecné referendum je nástroj, který je třeba dlouhodobě budovat. Pro mě je důležitější, aby se opravily volební zákony a zákon o obecním referendu. Konkrétně, aby referendum probíhalo ve stejný čas a ve stejné místnosti jako volby. To je věc, která se dá opravit jednoduše a rychle, pokud jde o přímou demokracii.

Vraťme se k obecnému referendu.

Víme, že to někdo přinese a podporujeme ho. Ale nesmí být zneužitelné. Kampaň musí být férová, nesmí v ní lítat nepravdy, volič musí být dobře informovaný…

Co může být podle vás tématem pro obecné referendum?

Věci, na kterých je napříč společností shoda, ale sněmovna je nedovolí. Třeba zmíněný registr smluv, lidé byli pro, ale poslanci ho přijali s řadou nejrůznějších výjimek. Obecné referendum by sněmovně mohlo přikázat, že musí udělat registr smluv v určité podobě. Nebo legalizace konopí, kdyby byla většina společnosti pro, dalo by se zákonodárcům přikázat, aby přijali zákon, podle kterého bude pro osobní potřebu dostupné. Referendum není nástroj pro obrovské změny, je to nástroj pro případy kdy politická reprezentace dlouhodobě nenaslouchá společnosti.

V Česku dnes každé referendum na celostátní úrovni vyžaduje zvláštní ústavní zákon, který musí schválit tři pětiny všech poslanců a senátorů. Proč chcete, aby ho mohl svolat každý, kdo sežene dostatečný počet podpisů?

Chceme referendum jako nástroj přímé demokracie, takže určitě by ho měli mít lidé možnost svolat podpisem. Prosazujeme, aby referendum mohlo fungovat jako zákonodárná iniciativa občanů – když přinesou návrh zákona a seberou podpisy, pak se zákon musí projednat. Nebo naopak, mohlo by se konat referendum o odmítnutí zákona, který byl schválen - takhle by se dala odmítnout elektronická evidence tržeb EET, kdyby se sehnalo sto tisíc podpisů.

Takže lidé by mohli politikům uložit třeba to, aby jim zvýšili důchody na dvojnásobek?

Určitě byste to mohla navrhnout. Ale zkušenosti ukazují, že lidi v tomhle postupují racionálně. Ve Švýcarsku bylo referendum o zavedení nepodmíněného základního příjmu a lidé to odmítli. Máme důvěru v lidi: chápou, že nejde jen tak něco zvýšit, ale je třeba uvažovat také nad tím, kde se na to vezme, kde to bude chybět. To musí být součástí otázky.

Třeba lidovci by v podstatě byli pro obecné referendum, pokud by z něj byly vyloučeny otázky typu našeho členství v EU nebo NATO. Co si o tom myslíte?

Mezinárodní smlouvy a ústava mají větší váhu než běžný zákon. Pro ústavní zákony a mezinárodní smlouvy by musela být daleko přísnější kritéria – počet podpisů, délka kampaně, její hlídání, množství lidí, kteří se musí vyslovit pro daný krok, tedy poměr hlasů.

A mělo by třeba naše členství v EU být předmětem referenda?

Nemáme to v prioritách pro příští čtyři roky.

Hnutí Tomia Okamury by lidové rozhodování o našem setrvání v EU chtělo, na předvolebních plakátech slibovalo voličům „odejít po anglicku“. Je něco, v čem se s SPD v pojetí referenda neshodnete?

Podle mě v jejich návrhu není nijak ošetřené, aby se nemohl destruovat právní stát, nejsou tam žádné pojistky pro ústavní zákony. Nejdřív bych přijal takovou podobu referenda, které vůbec nebude moci dosáhnout na ústavní změny a mezinárodní smlouvy. Tedy měli bychom ústavní zákon, který umožní referendum o přijetí, změnách či odmítnutí běžných zákonů. Ale ústavní zákony a mezinárodní smlouvy by do něj nespadaly. Jde o horizont, o kterém se bavíme; čtyři, deset, dvacet let. Přímá demokracie není něco, co můžete hodit jako balík. To je postupná změna, nejdřív je třeba opravit zmíněné obecní referendum, pak se můžeme bavit o obecném - a pak teprve o ústavních zákonech či mezinárodních smlouvách. A to je ještě daleko.

Text o nových poslancích České pirátské strany najdete v aktuálním Respektu 44/2017 pod titulkem NATO, nebo ne