O agendě českého eurokomisaře rozhodnou hlavně Babišovy aféry

Koncem tohoto týdne proběhne po pěti letech opět summit EU, na němž se budou řešit hlavně jména. Z debaty evropských politiků by měla vzejít dohoda o nástupci či nástupkyni Jeana-Claudea Junckera, jinak řečeno o předsedovi nebo předsedkyni Evropské komise. Dalšími souvisejícími kandidáty jsou stálý předseda Evropské rady, jímž je nyní Donald Tusk, a koordinátor společné zahraniční politiky. Na tomto postu nyní končí Federica Mogherini.

Proč související? Protože jména by měla dodržovat politickou a geografickou rovnováhu uvnitř EU. Bude-li například šéfem komise Francouz zastupující politickou pravici, do čela Evropské rady bude nominován socialista nebo liberál z menšího státu nebo nové členské země.

Kandidáty na předsedu Komise - nejdůležitější unijní instituce - nominovaly všechny hlavní politické skupiny v europarlamentu a mnozí národní lídři mají jasnou představu. Mluví se nejčastěji o pěti jménech, mimo jiné německém europoslanci za lidovce Manfredu Weberovi nebo dánské eurokomisařce zastupující liberály Margrethe Vestager, ale nikdo není favoritem.

Těsně před víkendem napsal bruselský server Politico o neoficiální dohodě mezi umírněnou pravicí a liberály na půdě parlamentu podpořit do čela sněmu belgického liberálního europoslance Guye Verhofstadta. Pokud se dohoda potvrdí, do soutěže o vrcholné pozice v Bruselu to vnese novou dynamiku. Hledání nového šéfa Komise může trvat ještě řadu týdnů - ostatně se předpokládá, že jméno po tomto summitu spíše znát nebudeme. Naopak europoslanci si volí svého nového předsedu na ustavující schůzi už první týden v červenci. A pokud jím bude Verhofstadt, předznamená to, kdo stane v čele dalších institucí.

Nový šéf Evropské komise je důležitý z mnoha důvodů. Z těch časově nejbližších proto, že sestavuje nový komisařský tým. Jednotliví národní politici proto už začali lobbovat za portfolia pro svoje budoucí zástupce, neboť první představu předloží novému předsedovi ještě tým toho končícího. Neformální rozhovory lídrů ve prospěch té či oné agendy pro jejich zástupce budou probíhat i na okraji tohoto summitu.

Češi se už také přihlásili se svojí vizí. Konkrétně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při svých schůzkách v Bruselu řekl, že napříště by Česko rádo agendu vědy, výzkumu a inovací nebo vnitřního trhu a digitální ekonomiky, což je v souladu s nedávno přijatou vládní strategií rozvoje země do roku 2030. Ten má stát právě na inovacích a změnit Česko ve “stát budoucnosti”.

Stávající české eurokomisařce Věře Jourové, zatím jediné kandidátce na bruselský post, by se taková agenda zřejmě líbila. Ostatně právě kvůli jejím “zářezům” v regulaci digitální obrů pod zkratkou GAFA a ochraně osobních dat v online prostředí si získala celosvětovou známost - americký časopis Time ji zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí dneška.

Jenže to je vedlejší. České portfolio velmi pravděpodobně nejvíc ovlivní aféry Andreje Babiše, konkrétně jeho střet zájmů a nesrovnalosti v čerpání unijních dotací “jeho” firmami. Lze předpokládat, že česká komisařka či komisař, nedostane nic, kde se bude rozhodovat o větší sumě peněz.

Důvodem není ani tak fakt, že by evropským politikům ležela na srdci korektnost využívání eurofondů v jedné členské zemi. Dotyční hlavně nechtějí mít problémy doma se svojí opozicí anebo při “grilování” budoucích komisařů před europoslanci. Ti všichni si rádi “smlsnou” na tom, že daňoví poplatníci financovali údajné Babišovy švindly a tentýž premiér nyní chce, aby český zástupce v komisi měl na starosti balík peněz.

Tak bude uvažovat i nový šéf Evropské komise: nebude chtít kvůli možné kontroverzi okolo “Babišova” zástupce ohrožovat celý tým. Europoslanci si ostatně už v minulosti vynutili několik výměn komisařských nominantů, protože jinak hrozilo, že neschválí Komisi jako celek.

Poté, co Věra Jourová před pěti lety dostala v komisi přidělenou ochranu spotřebitele, práva menšin a obecně průřezové právnické věci, Andrej Babiš to označil za “neúspěch” a “zklamání.” A může se ho dočkat opět, pokud Věra Jourová dostane například “měkké” školství nebo kulturu. Na rozdíl od tehdejší situace by ovšem byl “viník” takového portfolia tentokrát jasný.