Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
AfD, Německo AfD: Dokončeme revoluci • Autor: REUTERS
Politika

Nejsme Němci, ale východní Němci. A volíme AfD

Krajně pravicová strana směřuje k dosud největšímu volebnímu úspěchu

Před nadcházejícími zemskými volbami v Německu výjimečně odemykáme text z aktuálního Respektu rozšířený o další podrobnosti. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se našimi předplatiteli:

 

Reklama
Reklama

Víc než sto bývalých východoněmeckých disidentů promluvilo minulý týden do kampaně před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku a Braniborsku. „Proti zneužívání mírumilovné revoluce roku 1989“ zněl název jejich společného prohlášení, kterým se vymezili vůči strategii Alternativy pro Německo. Tato krajně pravicová strana se totiž v projevech na náměstích i na reklamních plakátech prezentuje jako dědička protikomunistické revoluce – a požaduje její dokončení.

„Wende 2.0“ (Obrat 2.0) oznamuje například na jednom z billboardů, přičemž „Wende“ je slovo nejčastěji užívané při pojmenování německých změn roku 1989. “Vollende die Wende”, tedy v překladu “Dokonči převrat” anebo „Staň se disidentem“ - znějí další slogany. „My jsme ten lid,“ odkazuje pak AfD na volání, které znělo před třiceti lety při prodemokratických manifestacích v Lipsku a dalších městech a jež bylo tehdy narážkou na neustálou snahu komunistického režimu prezentovat se coby „vláda lidu pro lid“.

Lídři AfD na mítincích opakují, že atmosféra dnešního Německa jim připomíná východní Německo před pádem diktatury – s elitami odtrženými od lidu, zglajchšaltovanými médii a sebecenzurou, kvůli níž se lidé údajně bojí veřejně říct, co si opravdu myslí o naléhavých tématech, třeba imigraci. „Nenecháme se znovu zavést do NDR, to už nechceme nikdy zažít,“ prohlásil při zahájení volební kampaně v Chotěbuzi jeden z lídrů východní AfD Björn Höcke.

A tento popis v postkomunistické části Německa rezonuje. Poslední průzkumy před zemskými volbami v Sasku a Braniborsku, které se uskuteční 1. září, přisuzují AfD více než 20 procent a šanci stát se v obou spolkových zemích vůbec nejsilnější stranou. Silná je také v Durynsku, kde se volby chystají na konec října.

My jsme východ

Alternativu skutečně podporuje i několik bývalých disidentů, třeba bývalá politička CDU Vera Lengsfeld. Před deseti lety v kampani upoutala billboardem s titulkem “Umíme toho nabídnout víc”, který doprovázel její a kancléřčin portrét s velkým výstřihem. Mezitím Lengsfeld z CDU vystoupila, stala se příznivkyní AfD a myslí si, že Němci žijí v NDR 2.0, tedy jakési merkelovské diktatuře.

AfD v Drážďanech
Kampaň před zemskými volbami v Sasku, Drážďany • Autor: REUTERS

Většina aktivních odpůrců komunistického režimu ale takový výklad odmítá a žádný ze známých politiků AfD k východoněmeckým disidentům nepatřil. Radikální lídři kandidátek v Braniborsku (Andreas Kalbitz) a Durynsku (Björn Höcke) i prominentní politici ve vedení AfD dokonce vyrůstali v západním Německu a převrat roku 1989 znají maximálně z televize. Nacionalistická strana přesto umně pracuje se sílící východoněmeckou identitou, která se vyhraňuje vůči směřování dnešního Německa.

Červencový průzkum Institutu pro demoskopii v Allensbachu ukázal, že se stoupající podíl obyvatel postkomunistické části země, nyní je to 47 procent, cítí být především „východními Němci“ – a právě tito lidé z naprosté většiny nejsou spokojeni se stavem německé demokracie a volí AfD či stranu Die Linke. 44 procent obyvatel východního Německa, kteří se dle průzkumu cítí primárně jako „Němci“, pak volí tradiční, v západní části země založené strany, tedy CDU, SPD, Zelené či liberální FDP.

Zajímavé je, jak se odpovědi na tuto otázku vyvíjely v čase. V době sjednocení Německa v roce 1990 se skoro 70 procent obyvatel postkomunistických části Německa cítilo jako “Němci” a méně než 30 procent jako “východní Němci”. Hluboká hospodářská krize 90. let to rychle změnila - v roce 1997 byl poměr odpovědí přesně opačný a začalo se psát a mluvit o “ostalgii”. Poté se ale trend začal znovu obracet - nezaměstnanost ve východních spolkových zemích začala klesat, stejně jako procento lidí, kteří se primárně cítí být “východními Němci.” V posledních pěti letech však srůstání přestalo - a ačkoli jsou dnes východoněmecká města opravená, silnice mnohdy lepší než na Západě, vyrostla nová bariéra - psychologická či hodnotová.

Zvlášť viditelné je to v odpovědi jednu z otázek sociologů v Allensbachu: Je demokracie, jak ji známe ze Spolkové republiky, nejlepší formou vlády? “Ano,” odpovědělo 72 procent obyvatel západního Německa - přičemž neměnných zhruba sedmdesát procent respondentů současnou podobu demokracie podporuje ve všech výzkumech od roku 1995. Ve východním Německu však došlo k velkému zlomu: před pěti lety na uvedenou otázku odpovědělo “Ano” přes padesát procent respondentů, letos jen třicet procent.

Není pak náhodou, že ve volbách hlasují východní a západní Němci zcela odlišně. Následující graf ukazuje výsledky Alternativy pro Německo v letošních volbách do Evropského parlamentu - vidíme, že podpora strany vyjádřená odstínem barvy vcelku věrně kopíruje bývalou železnou oponu.

AfD

Úspěch je sexy

Týdeník Der Spiegel nedávno v reportáži z několika východoněmeckých vesnic a menších měst ukázal, že AfD v tamní společnosti stihla během šesti let své existence hluboce zakořenit. Místní kandidátky vedou policisté, zubaři, trenéři fotbalové mládeže, dlouholetí starostové, kteří odešli ze středopravicové CDU kvůli její příliš liberální uprchlické politice. Der Spiegel ukazoval komunální tváře AfD, které ve své obci patří dlouhodobě k nejaktivnějším a těší se důvěře sousedů.

“Na všech lidech, které jsme potkali, bylo zajímavé, že se jednalo o takové ty starostlivé typy. Hodně se angažovali, působili třeba v několika místních spolcích, v minulosti už například organizovali místní protest nebo plebiscit,” řekla ke své rešerši reportérka magazínu Ann-Katrin Müller. “Proto i pro voliče není tak těžké přejít k AfD. Toho přece znám, říkají si, to je fajn chlap a zasadí se za nás.” Mezi východoněmeckými voliči je podle její zkušenosti rozšířený pocit, že sliby sjednocení nebyly naplněny - města a krajina jsou sice krásné, ale mladí lidí a pracovní místa se přesunula na Západ. AfD tento pocit svými slogany o “dokončení převratu” umně využívá a zesiluje.

Zároveň jsou německá média plná důkazů o tom, jak do AfD pronikají extremisté – bývalí neonacisté, členové národoveckých buršáckých spolků nebo mládežnického radikálního hnutí Identity. Lídr braniborské kandidátky Andreas Kalbitz se před dvanácti lety účastnil letního tábora neonacistů a později působil v historickém spolku založeném bývalým členem SS, jenž měl za cíl prosazování vlasteneckého výkladu moderních německých dějin. Nyní server SpiegelOnline odhalil, že se Kalbitz v roce 2007 spolu s vedoucími představiteli extremistické strany NPD účastnil neonacistického pochodu v Aténách.

Kalbitz a durynský lídr Höcke vedou vnitrostranickou frakci AfD zvanou Křídlo, k níž náleží asi 40 procent východoněmeckých straníků. Od letoška německá tajná služba tuto skupinu zkoumá kvůli podezření z šíření extremismu (velmi dobře propojení AfD s extremistickou scénou popisuje následující dokumentární film televize ARD).

https://www.youtube.com/watch?v=YB0JsXeA-b0

I bez znalosti přesného výsledku lze již některé důsledky nedělních voleb předjímat. Ostatní strany odmítají s AfD jednat o vládní koalici – její silná účast v zemských parlamentech tak zkomplikuje utváření budoucích vládních koalic. Volební ztráty SPD pravděpodobně posílí vnitrostranické hlasy požadující odchod trvalé slábnoucí partaje z celostátní velké koalice s CDU/CSU.

Úspěch promění i Alternativu pro Německo, a – byť v tomto případě je předvídání obtížné – možná jí dokonce ublíží. I AfD je totiž dlouhodobě rozdělená na Západ, kde převažují umírněnější národní konzervativci, a Východ, kde zaznívá ostrá nacionalistická rétorika a hranice s extremisty se víc stírají. V červenci podepsalo asi sto převážně západoněmeckých politiků AfD dopis kritizující radikalitu a kult osobnosti vznikající kolem Björna Höckeho.

V Braniborsku nejnovější průzkumy Kalbitzově AfD přisuzují zisk 21 procent hlasů, v pořadí druhá a doposud nejsilnější SPD má o tři procenta méně. Volební úspěch v Sasku, Braniborsku a Durynsku pravděpodobně dále posílí vliv „Křídla“ uvnitř AfD – a zvýší tak vnitřní napětí. Braniborský lídr Andreas Kalbitz otevřené říká, že už ho nebaví poslouchat rady západních kolegů, kteří sami nejsou zvláště úspěšní. „Politika je jako byznys: kdo je úspěšný, ten je sexy,“ řekl v létě novinářům. „V byznysu se počítají zisky a obrat, v politice volební výsledky.“

Čtěte také: Ohrožuje Alternativa pro Německo demokracii?

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1284
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte